„Vždyť to nebude fungovat – u nás jsme to zkoušeli, v sousedních zemích to zkoušeli, hospodaření řízené státem, obchod s centrální regulací cen, žádný ze socialistických receptů přece nikdy neskončil dobře!“ Češi, Slováci, Poláci nebo Maďaři, zkrátka občani bývalého socialistického státu, museli vrtět hlavou, když se venezuelský prezident Hugo Chávez snažil budovat socialismus 21. století. Jenže Venezuelané si mysleli něco jiného. Mysleli si, že socialismus je krásná a spravedlivá myšlenka. Jenom je třeba ji uskutečnit náležitým způsobem. Ne jako ti ušmudlaní hloupí Východoevropané, kterým kouká sláma z bot a kteří nikdy myšlenky velkého Marxe správně nepochopili.

BACHA NA VÝCHOĎÁKY Pocházíte z východní Evropy? Šup s vámi do škatulky. Setkáte se v ní s pestrou společností. Jsou v ní natvrdlí sovětští komunisté brežněvovské doby i ruští oligarchové nové doby. Rumunští žebráci a kapsáři, které najdete v každé západoevropské metropoli. Češi, kteří v Británii žádají o sociální dávky a nejsou mezi místními příliš oblíbeni. Poláci, kteří sice o sociální dávky zpravidla nežádají, ale bývají Brity čerpajícími dávky osočováni z toho, že jim berou práci. Dále ve škatulce najdeme maďarské antisemity ze strany Jobbik. A tak bychom mohli pokračovat dál… Pejorativní škatulce s nápisem „postkomunistická východní Evropa“ neunikne nikdo z našich končin. Ať už jste uklízečka, nebo předseda vlády. Čím si právě tato část zeměkoule

zasloužila, že se na ni i po takové době po pádu železné opony všichni dívají skrz prsty? Vždyť přece v roce 1971, dvacet šest let po válce, nikdo nepoužíval pro Itálii označení „postfašistický stát“. Španělský diktátor Franco zemřel v roce 1975, ale v roce 2001 nikoho nenapadlo nadávat Španělům do postfašistů. V případě Česka, Slovenska, Polska a dalších zemí je nálepka „postkomunistická země“ zřejmě věčná. Vždyť se už používá déle, než trval dočasný pobyt sovětských vojsk.

MY NE, TO ONI Francouzi, Němci, Rakušané i další „západní“ národy mají tendenci dívat se na své chudší východní sousedy svrchu. Ale ruku na srdce. Jak se díváme my, Češi, na Rumuny, Ukrajince, Rusy a další národy, které jsou ještě chudší než my sami? Připusťme si pravdu. Můžeme tvrdit, že nemáme předsudky a jsme oproštěni od rasismu a šovinismu. Ale investovali byste peníze do fondu, jehož domicil je dejme tomu v Rumunsku? Investovali byste raději do ruských, nebo německých dluhopisů? Jen pro informaci: Německo je zadlužené podstatně víc než Rusko a historické zkušenosti s německými dluhopisy jsou zhruba stejné jako s dluhopisy ruskými – naprosto katastrofální. Půjčili byste peníze raději Polákovi, nebo Britovi? Z jiných než finančních témat: byli byste raději, kdyby váš syn randil spíš s Francouzkou, nebo s Ukrajinkou? Jeli byste radši studovat do Amsterdamu, nebo do Moskvy? Lidé z celého světa mají tendenci připisovat sami sobě kladné vlastnosti a záporné vlastnosti

vzdáleným národům, o kterých se nic neví, anebo naopak národům sousedním, o nichž se pro změnu ví až příliš. Příklad: Každý zná úsloví „pije jako Dán“. Těžko říci, proč právě Dánové se stali v Česku příslovečným národem pijáků. Ale v Dánsku se říká „pije jako Švéd“. Nepochybně na základě důkladné znalosti sousedů. Švédové zase říkají „pije jako Fin“. Co říkají Finové, když někdo pije opravdu hodně? Říkají, že pije jako Rus. A v Rusku se prý říká „pije jako mužik“… Velmi nepříjemná nemoc známá jako syfilis byla dříve nazývána francouzskou nemocí. Především v Anglii. Ve Francii jí říkali italská nemoc, v Itálii neapolská nemoc. V Neapoli byla syfilis známá jako španělská nemoc, což odpovídá historické skutečnosti, Španělé ji dovezli z Ameriky. Pohled z jiné části Evropy: Rusové nazývali syfilis polskou nemocí. Poláci jí říkali turecká nemoc, Turci zase křesťanská nemoc. Pro Tahiťany byla naopak anglickou nemocí, pro Indy portugalskou nemocí…

VYSPĚLÍ VS. ZAOSTALÍ Vrátíme-li se do moderní doby, nelze opominout škatulkování běžné ve světě financí. Rozdělení světa na vyspělé trhy a emerging markets je prvním a nejvýznamnějším příkladem mentální segregace. Jak se země jako Řecko nebo Portugalsko dostaly do kategorie vyspělých trhů? Nepochybně jen z důvodů zvykových a částečně snad i politických. Vlády obou zemí se vždycky politicky a diplomaticky ozývaly, když byly řazeny do „nižší“ kategorie. Investičním bankám a redakcím The Economist a The Financial Times nako23