ANALÝZA

Čínská společnost CEFC je většinovým vlastníkem fotbalového klubu SK Slavia Praha. Uprostřed spolumajitel klubu Jiří Šimáně a předseda představenstva Jaroslav Tvrdík.

JEN DOHÁNÍME Tedy – mohlo to tak vypadat. Nepozorný konzument zpravodajství mohl ze stamiliard létajících vzduchem vyvodit, že Česko udělalo obchod století. Ve skutečnosti čínské investice do Česka zatím za zvláštní řeč nestály, ale ani pokud dojde na letošní sliby, pořád to zdaleka nebude stačit na čelní místa v žebříčcích. „Dosavadní objem čínských investic je vzhledem k celkovému objemu přímých zahraničních investic v České republice zanedbatelně nízký,“ říká hlavní ekonom firmy Deloitte David Marek a dodává, že ke konci loňského roku objem investic čínských firem v Česku činil přibližně šest miliard korun, což je 0,22 procenta z celkového objemu zahraničních investic. Odpovídá to zhruba tomu, kolik v Česku investují Finové. Pokud bychom započetli letos ohlášené či očekávané čínské 28

investice, zvýšil by se jejich celkový objem na sto miliard korun a podíl na celkovém objemu zahraničních investic na 3,5 procenta. Velikost čínských investic by tak byla srovnatelná s investicemi z Belgie či Kypru.

SLIBY, CHYBY Abychom si v Česku nemysleli, že jsme byli při lovu čínských investic výjimečně úspěšní, stačí pohled na mezinárodní statistiky. „Objem čínských investic v Evropě se loni zvýšil o 28 procent na 23 miliard dolarů (552 miliard korun), v USA čínské investice stouply o 17 procent na 15 miliard dolarů (360 miliard korun). Ve srovnání s tím jsou loňské investice Číny v Česku (asi 280 milionů dolarů) kapkou v moři,“ říká David Marek. A že nad čínskými investicemi zatím není důvod žasnout, potvrzují i údaje

vládní agentury CzechInvest, prostřednictvím které k nám v posledních letech proteklo řádově víc peněz z Japonska a Jižní Koreje. Ekonom Tomáš Sedláček k tomu dodává, že i když jsou třeba právě jihokorejské investice v Česku nesrovnatelně vyšší, nikdo to nekomentuje. Podle něho je to tak správně, jde prý o „normální obchod“. „Nemám nic proti obchodu s Čínou ani s Ruskem, ale netuším, proč kvůli těmto dvěma politickým, nikoliv ekonomickým velmocem měníme svoji zahraniční politiku,“ dodává Sedláček. Většina peněz z Číny je navíc zatím pouze slíbená. Suma, kterou se na konci března chlubili zástupci Hradu, se v reálu může pořádně scvrknout. Ukázal to příklad plánovaného vstupu čínské skupiny CEFC do banky J&T. Za padesát procent akcií měli dát Číňané 27 miliard korun, ale z obchodu sešlo s odůvod-