ANALÝZA
Čínská společnost CEFC je většinovým vlastníkem fotbalového klubu SK Slavia Praha.
Uprostřed spolumajitel klubu Jiří Šimáně a předseda představenstva Jaroslav Tvrdík.
JEN DOHÁNÍME
Tedy – mohlo to tak vypadat.
Nepozorný konzument zpravodajství mohl ze stamiliard létajících
vzduchem vyvodit, že Česko udělalo
obchod století. Ve skutečnosti čínské
investice do Česka zatím za zvláštní řeč nestály, ale ani pokud dojde
na letošní sliby, pořád to zdaleka
nebude stačit na čelní místa v žebříčcích. „Dosavadní objem čínských
investic je vzhledem k celkovému
objemu přímých zahraničních investic v České republice zanedbatelně
nízký,“ říká hlavní ekonom firmy
Deloitte David Marek a dodává,
že ke konci loňského roku objem
investic čínských firem v Česku činil
přibližně šest miliard korun, což je
0,22 procenta z celkového objemu
zahraničních investic. Odpovídá to
zhruba tomu, kolik v Česku investují
Finové. Pokud bychom započetli
letos ohlášené či očekávané čínské
28
investice, zvýšil by se jejich celkový
objem na sto miliard korun a podíl
na celkovém objemu zahraničních
investic na 3,5 procenta. Velikost
čínských investic by tak byla srovnatelná s investicemi z Belgie či Kypru.
SLIBY, CHYBY
Abychom si v Česku nemysleli, že
jsme byli při lovu čínských investic výjimečně úspěšní, stačí pohled
na mezinárodní statistiky. „Objem
čínských investic v Evropě se loni
zvýšil o 28 procent na 23 miliard
dolarů (552 miliard korun), v USA
čínské investice stouply o 17 procent
na 15 miliard dolarů (360 miliard
korun). Ve srovnání s tím jsou loňské investice Číny v Česku (asi 280
milionů dolarů) kapkou v moři,“
říká David Marek.
A že nad čínskými investicemi zatím
není důvod žasnout, potvrzují i údaje
vládní agentury CzechInvest, prostřednictvím které k nám v posledních letech proteklo řádově víc peněz
z Japonska a Jižní Koreje. Ekonom
Tomáš Sedláček k tomu dodává, že
i když jsou třeba právě jihokorejské
investice v Česku nesrovnatelně vyšší, nikdo to nekomentuje. Podle něho
je to tak správně, jde prý o „normální
obchod“. „Nemám nic proti obchodu
s Čínou ani s Ruskem, ale netuším,
proč kvůli těmto dvěma politickým,
nikoliv ekonomickým velmocem
měníme svoji zahraniční politiku,“
dodává Sedláček.
Většina peněz z Číny je navíc zatím
pouze slíbená. Suma, kterou se
na konci března chlubili zástupci
Hradu, se v reálu může pořádně
scvrknout. Ukázal to příklad plánovaného vstupu čínské skupiny CEFC
do banky J&T. Za padesát procent
akcií měli dát Číňané 27 miliard
korun, ale z obchodu sešlo s odůvod-