něním, že schvalovací proces České

národní banky byl moc složitý.

„Podpis strategického partnerství

a různých memorand ještě neznamená, že investice budou skutečně

realizovány. V Polsku, které strategické partnerství s Čínou uzavřelo už

v roce 2011, by mohli vyprávět. Jsou

tam poněkud rozčarovaní zejména

z nízké ochoty Číňanů k reciprocitě

ve vzájemném obchodu,“ říká Lukáš

Kovanda, hlavní ekonom skupiny

Roklen.

PREZIDENTŮV MUŽ

Investice směřující z Číny na Západ

jsou navíc specifické. „Čínské peníze

míří méně než ty korejské nebo

japonské do investic na zelené louce.

Číňané spíše pořizují ‚trofejní aktiva‘

nebo zaběhlé podniky s cenným

know-how, technologickými postupy

nebo silnou a tradiční značkou.

Hranice mezi privátními a státními

investicemi je v případě Číny poněkud rozmazaná a nejasná, což si žádá

vyšší míru pozornosti,“ připomíná

Kovanda. To platí i pro Česko, kde je

zatím nejviditelnějším čínským investorem skupina CEFC, která si vedle

fotbalové Slavie pořídila výrazné

podíly třeba v leteckém dopravci Travel Service, v pivovarech Lobkowicz

nebo žďárecké strojírně ŽĎAS.

O tenké hraně mezi soukromým

a státním vlastnictvím této konkrétní

firmy se zmínila sinoložka z Univerzity Karlovy Olga Lomová. „Firma podnikající ve strategických odvětvích,

jako jsou energetické zdroje a ropný

průmysl, může být v Číně soukromá

jen podle jména. Není nejmenších

pochyb o tom, že CEFC, v jejímž čele

stojí poradce českého prezidenta Jie

Ťien-ming, je státní firma, nejspíš

řízená z nejvyšších politických míst,“

píše v článku pro Deník Referendum.

Co Čína sleduje tím, že firmu vysílá

do světa, jako by to byl soukromý

subjekt, se podle ní můžeme jen dohadovat. „Jisté ale je, že náš prezident

má za svého poradce muže, který je

podřízen politickému vedení Čínské

lidové republiky,“ dodává Lomová.

Když se vrátíme zpět k čistě ekonomickému přínosu čínských investic,

bude pro Česko klíčové, jestli po akvizicích budou následovat také nové

investice do výrobních kapacit. Zda

tedy firmy s čínskými vlastníky budou v Česku vytvářet i nová pracovní

místa, případně finančně podporovat

inovace.

Dosud největším čínským zásahem

podle statistik CzechInvestu je chebská továrna výrobce brzd do automobilů BWI Group. Ten v továrně

za zhruba tři čtvrtě miliardy zaměstná

315 lidí. Pro srovnání: loňskou největší investici, na které se CzechInvest podílel, přinesl tchajwanský

technologický gigant Foxconn, který

hodlá v Pardubickém kraji investovat

2,5 miliardy korun a zaměstnat dva

tisíce lidí.

EXPORT ZATÍM PADÁ

Politici si od nového vztahu s Čínou

slibují i jiné ekonomické přínosy než

přímé investice. Českému turistickému ruchu mají pomoci přímé linky

mezi oběma zeměmi. Naposledy

v půlce srpna oznámila vládní agentura CzechTourism, že mezi Prahou

a Čcheng-tu, hlavním městem provincie Sečuán, startuje nová pravidelná linka společnosti Sichuan Airlines,

na které bude dvakrát týdně oběma

směry létat Airbus 330-200 s kapacitou 272 cestujících.

ČÍNA A FOTBAL

Čínský prezident Si Ťin-pching

má rád fotbal a je to znát. Čína

chce do roku 2050 vyhrát

mistrovství světa. Během čtyř

let plánuje mít 50 milionů hráčů,

otevřít 20 tisíc tréninkových

center a postavit 70 tisíc fotbalových hřišť. Pomáhat k tomu mají

i Češi, tváří čínské ligy se stal Pavel

Nedvěd. A také se v čínském

fotbale už točí velké peníze. Před

aktuálním ligovým ročníkem

čínské kluby utratily za posily 395

milionů eur (11 miliard korun), což

je například víc, než utratily týmy

ve Francii. Velké peníze lákají

do Číny i hvězdy světového fotbalu. Brazilec Hulk bude v Šanghaji

vydělávat stejně jako Lionel Messi

v Barceloně. A zájem o fotbal se

projevuje i v nákupech tradičních

evropských klubů. Čínského

vlastníka nemá jen Slavia Praha,

ale třeba i oba tradiční milánské kluby AC (80 procent za 12

miliard korun) a Inter (70 procent

za sedm miliard korun) nebo

anglické druholigové kluby Aston

Villa a FC Wolverhampton.

Z Prahy už se létá od loňského září se

společností Hainan Airlines do Pekingu a 23. června pak do Prahy

dorazilo první letadlo společnosti

China Eastern Airlines ze Šanghaje.

Číňané bohatnou a stále víc cestují;

nové linky jich mají přivézt do Česka

desítky tisíc ročně. Podle místopředsedy Česko-čínské obchodní komory

Jana Růžičky vycestuje v následujících pěti letech do zahraničí víc než

500 milionů čínských turistů a Česko

by se mělo snažit, aby co nejvíc z nich

mířilo k nám.

29