něním, že schvalovací proces České
národní banky byl moc složitý.
„Podpis strategického partnerství
a různých memorand ještě neznamená, že investice budou skutečně
realizovány. V Polsku, které strategické partnerství s Čínou uzavřelo už
v roce 2011, by mohli vyprávět. Jsou
tam poněkud rozčarovaní zejména
z nízké ochoty Číňanů k reciprocitě
ve vzájemném obchodu,“ říká Lukáš
Kovanda, hlavní ekonom skupiny
Roklen.
PREZIDENTŮV MUŽ
Investice směřující z Číny na Západ
jsou navíc specifické. „Čínské peníze
míří méně než ty korejské nebo
japonské do investic na zelené louce.
Číňané spíše pořizují ‚trofejní aktiva‘
nebo zaběhlé podniky s cenným
know-how, technologickými postupy
nebo silnou a tradiční značkou.
Hranice mezi privátními a státními
investicemi je v případě Číny poněkud rozmazaná a nejasná, což si žádá
vyšší míru pozornosti,“ připomíná
Kovanda. To platí i pro Česko, kde je
zatím nejviditelnějším čínským investorem skupina CEFC, která si vedle
fotbalové Slavie pořídila výrazné
podíly třeba v leteckém dopravci Travel Service, v pivovarech Lobkowicz
nebo žďárecké strojírně ŽĎAS.
O tenké hraně mezi soukromým
a státním vlastnictvím této konkrétní
firmy se zmínila sinoložka z Univerzity Karlovy Olga Lomová. „Firma podnikající ve strategických odvětvích,
jako jsou energetické zdroje a ropný
průmysl, může být v Číně soukromá
jen podle jména. Není nejmenších
pochyb o tom, že CEFC, v jejímž čele
stojí poradce českého prezidenta Jie
Ťien-ming, je státní firma, nejspíš
řízená z nejvyšších politických míst,“
píše v článku pro Deník Referendum.
Co Čína sleduje tím, že firmu vysílá
do světa, jako by to byl soukromý
subjekt, se podle ní můžeme jen dohadovat. „Jisté ale je, že náš prezident
má za svého poradce muže, který je
podřízen politickému vedení Čínské
lidové republiky,“ dodává Lomová.
Když se vrátíme zpět k čistě ekonomickému přínosu čínských investic,
bude pro Česko klíčové, jestli po akvizicích budou následovat také nové
investice do výrobních kapacit. Zda
tedy firmy s čínskými vlastníky budou v Česku vytvářet i nová pracovní
místa, případně finančně podporovat
inovace.
Dosud největším čínským zásahem
podle statistik CzechInvestu je chebská továrna výrobce brzd do automobilů BWI Group. Ten v továrně
za zhruba tři čtvrtě miliardy zaměstná
315 lidí. Pro srovnání: loňskou největší investici, na které se CzechInvest podílel, přinesl tchajwanský
technologický gigant Foxconn, který
hodlá v Pardubickém kraji investovat
2,5 miliardy korun a zaměstnat dva
tisíce lidí.
EXPORT ZATÍM PADÁ
Politici si od nového vztahu s Čínou
slibují i jiné ekonomické přínosy než
přímé investice. Českému turistickému ruchu mají pomoci přímé linky
mezi oběma zeměmi. Naposledy
v půlce srpna oznámila vládní agentura CzechTourism, že mezi Prahou
a Čcheng-tu, hlavním městem provincie Sečuán, startuje nová pravidelná linka společnosti Sichuan Airlines,
na které bude dvakrát týdně oběma
směry létat Airbus 330-200 s kapacitou 272 cestujících.
ČÍNA A FOTBAL
Čínský prezident Si Ťin-pching
má rád fotbal a je to znát. Čína
chce do roku 2050 vyhrát
mistrovství světa. Během čtyř
let plánuje mít 50 milionů hráčů,
otevřít 20 tisíc tréninkových
center a postavit 70 tisíc fotbalových hřišť. Pomáhat k tomu mají
i Češi, tváří čínské ligy se stal Pavel
Nedvěd. A také se v čínském
fotbale už točí velké peníze. Před
aktuálním ligovým ročníkem
čínské kluby utratily za posily 395
milionů eur (11 miliard korun), což
je například víc, než utratily týmy
ve Francii. Velké peníze lákají
do Číny i hvězdy světového fotbalu. Brazilec Hulk bude v Šanghaji
vydělávat stejně jako Lionel Messi
v Barceloně. A zájem o fotbal se
projevuje i v nákupech tradičních
evropských klubů. Čínského
vlastníka nemá jen Slavia Praha,
ale třeba i oba tradiční milánské kluby AC (80 procent za 12
miliard korun) a Inter (70 procent
za sedm miliard korun) nebo
anglické druholigové kluby Aston
Villa a FC Wolverhampton.
Z Prahy už se létá od loňského září se
společností Hainan Airlines do Pekingu a 23. června pak do Prahy
dorazilo první letadlo společnosti
China Eastern Airlines ze Šanghaje.
Číňané bohatnou a stále víc cestují;
nové linky jich mají přivézt do Česka
desítky tisíc ročně. Podle místopředsedy Česko-čínské obchodní komory
Jana Růžičky vycestuje v následujících pěti letech do zahraničí víc než
500 milionů čínských turistů a Česko
by se mělo snažit, aby co nejvíc z nich
mířilo k nám.
29