něním, že schvalovací proces České národní banky byl moc složitý. „Podpis strategického partnerství a různých memorand ještě neznamená, že investice budou skutečně realizovány. V Polsku, které strategické partnerství s Čínou uzavřelo už v roce 2011, by mohli vyprávět. Jsou tam poněkud rozčarovaní zejména z nízké ochoty Číňanů k reciprocitě ve vzájemném obchodu,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom skupiny Roklen.

PREZIDENTŮV MUŽ Investice směřující z Číny na Západ jsou navíc specifické. „Čínské peníze míří méně než ty korejské nebo japonské do investic na zelené louce. Číňané spíše pořizují ‚trofejní aktiva‘ nebo zaběhlé podniky s cenným know-how, technologickými postupy nebo silnou a tradiční značkou. Hranice mezi privátními a státními investicemi je v případě Číny poněkud rozmazaná a nejasná, což si žádá vyšší míru pozornosti,“ připomíná Kovanda. To platí i pro Česko, kde je zatím nejviditelnějším čínským investorem skupina CEFC, která si vedle fotbalové Slavie pořídila výrazné podíly třeba v leteckém dopravci Travel Service, v pivovarech Lobkowicz nebo žďárecké strojírně ŽĎAS. O tenké hraně mezi soukromým a státním vlastnictvím této konkrétní firmy se zmínila sinoložka z Univerzity Karlovy Olga Lomová. „Firma podnikající ve strategických odvětvích, jako jsou energetické zdroje a ropný průmysl, může být v Číně soukromá jen podle jména. Není nejmenších pochyb o tom, že CEFC, v jejímž čele stojí poradce českého prezidenta Jie Ťien-ming, je státní firma, nejspíš

řízená z nejvyšších politických míst,“ píše v článku pro Deník Referendum. Co Čína sleduje tím, že firmu vysílá do světa, jako by to byl soukromý subjekt, se podle ní můžeme jen dohadovat. „Jisté ale je, že náš prezident má za svého poradce muže, který je podřízen politickému vedení Čínské lidové republiky,“ dodává Lomová. Když se vrátíme zpět k čistě ekonomickému přínosu čínských investic, bude pro Česko klíčové, jestli po akvizicích budou následovat také nové investice do výrobních kapacit. Zda tedy firmy s čínskými vlastníky budou v Česku vytvářet i nová pracovní místa, případně finančně podporovat inovace. Dosud největším čínským zásahem podle statistik CzechInvestu je chebská továrna výrobce brzd do automobilů BWI Group. Ten v továrně za zhruba tři čtvrtě miliardy zaměstná 315 lidí. Pro srovnání: loňskou největší investici, na které se CzechInvest podílel, přinesl tchajwanský technologický gigant Foxconn, který hodlá v Pardubickém kraji investovat 2,5 miliardy korun a zaměstnat dva tisíce lidí.

EXPORT ZATÍM PADÁ Politici si od nového vztahu s Čínou slibují i jiné ekonomické přínosy než přímé investice. Českému turistickému ruchu mají pomoci přímé linky mezi oběma zeměmi. Naposledy v půlce srpna oznámila vládní agentura CzechTourism, že mezi Prahou a Čcheng-tu, hlavním městem provincie Sečuán, startuje nová pravidelná linka společnosti Sichuan Airlines, na které bude dvakrát týdně oběma směry létat Airbus 330-200 s kapacitou 272 cestujících.

ČÍNA A FOTBAL Čínský prezident Si Ťin-pching má rád fotbal a je to znát. Čína chce do roku 2050 vyhrát mistrovství světa. Během čtyř let plánuje mít 50 milionů hráčů, otevřít 20 tisíc tréninkových center a postavit 70 tisíc fotbalových hřišť. Pomáhat k tomu mají i Češi, tváří čínské ligy se stal Pavel Nedvěd. A také se v čínském fotbale už točí velké peníze. Před aktuálním ligovým ročníkem čínské kluby utratily za posily 395 milionů eur (11 miliard korun), což je například víc, než utratily týmy ve Francii. Velké peníze lákají do Číny i hvězdy světového fotbalu. Brazilec Hulk bude v Šanghaji vydělávat stejně jako Lionel Messi v Barceloně. A zájem o fotbal se projevuje i v nákupech tradičních evropských klubů. Čínského vlastníka nemá jen Slavia Praha, ale třeba i oba tradiční milánské kluby AC (80 procent za 12 miliard korun) a Inter (70 procent za sedm miliard korun) nebo anglické druholigové kluby Aston Villa a FC Wolverhampton.

Z Prahy už se létá od loňského září se společností Hainan Airlines do Pekingu a 23. června pak do Prahy dorazilo první letadlo společnosti China Eastern Airlines ze Šanghaje. Číňané bohatnou a stále víc cestují; nové linky jich mají přivézt do Česka desítky tisíc ročně. Podle místopředsedy Česko-čínské obchodní komory Jana Růžičky vycestuje v následujících pěti letech do zahraničí víc než 500 milionů čínských turistů a Česko by se mělo snažit, aby co nejvíc z nich mířilo k nám. 29