letos mohly investovat rekordních
20 až 30 miliard dolarů (474 až
710 miliard korun), a to stejně jako
v Česku zejména prostřednictvím fúzí
a akvizic. Předpovídá to výzkumná
skupina Rhodium Group a americká
Národní komise pro vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. Už loni přitom
čínské investice v USA vystoupily
na rekordních 15 miliard dolarů (355
miliard korun) z 11,9 miliardy dolarů
o rok dříve.
„Vidíme u čínských investic velký
posun od rozvíjejícího se světa
k bohatým trhům zahrnujícím USA,
Evropu a Austrálii,“ říká ekonom
Thilo Hanemann ze společnosti
Rhodium. Stejně jako v Česku
i v zahraničí se objevují obavy
spojené s přílivem čínských peněz.
Někteří američtí zákonodárci si
například stěžují, že americké firmy
nemohou v řadě odvětví čínské
ekonomiky investovat stejně snadno
jako čínské podniky v USA.
A s opatrností k rekordnímu přílivu
čínských investic přihlížejí i v Německu, kde na začátku roku vzbudila
pozornost série akvizic německých
průmyslových podniků čínskými
firmami. K největší došlo hned
v lednu, kdy skupina investorů v čele
s čínskou chemickou společností
ChemChina utratila téměř miliardu
eur za výrobce strojů na zpracování a výrobu gumy a umělých hmot
KraussMaffei. „Investice v Německu
podporujeme, musíme ale zajistit, aby
nedocházelo k odlivu technologií,“
řekl agentuře Reuters zdroj z německé vlády. „Aktivita čínských investorů se zvýšila. Tento vývoj pozorně
sledujeme,“ dodal.
Čína ale dál investuje i do svého
tradičního cíle, do Afriky. Naposledy
na začátku července podepsala Nigérie s čínskými společnostmi předběžné dohody o modernizaci ropné
a plynárenské infrastruktury v hodnotě 80 miliard dolarů (téměř dva
biliony korun). Zlatý čínský déšť ale
dopadá skutečně po celém světě, jen
z poslední doby lze dohledat zprávy
o miliardových dohodách v Argentině (25 miliard dolarů do energetiky
a infrastruktury), Kazachstánu (1,9
miliardy dolarů do zemědělství)
nebo Pákistánu (45 miliard dolarů
do energetiky a infrastruktury).
PROBUZENÝ DRAK
Čína postupně dospěla v ekonomickou mocnost, poslední čtyři desetiletí rostla její ekonomika průměrně
o devět procent a její podíl na globální ekonomice se zvýšil ze dvou
na sedmnáct procent. „V roce 2014
Čína předstihla USA a stala se
největší ekonomikou světa, měřeno
podle HDP v paritě kupní síly,“ říká
ekonom Marek. Není proto divu, že
se z Číny stal také silný hráč na poli
mezinárodních investic, kde je
třetím největším vývozcem kapitálu
na světě.
„Charakter čínské ekonomiky se
postupně mění. Objem úspor generovaných tamějším hospodářstvím
zůstává velmi vysoký, investice
ovšem stále více směřují za hranice.
Podle makroekonomické teorie už je
Čína přeinvestovanou ekonomikou,
měřeno podílem kapitálu k HDP.
Logicky se tedy začaly čínské firmy
poohlížet ve světě,“ vysvětluje David
Marek, kde Čína bere peníze na svou
investiční jízdu, která proťala i Česko.
Uvidíme, jak přínosné to nakonec pro
naši ekonomiku bude. Jisté je zatím
to, že mezi lákavými sliby a tvrdými
daty může být pořádný rozdíl.
CHINAFRIKA
Zvláštní vztah má Čína k Africe.
Číňané ji dokonce nazývají familiárně Chinafrika. Žádný jiný stát
není s černým kontinentem tolik
politicky ani ekonomicky spojen
jako Čína.
Afrika je bohatá na nerostné
suroviny – od dřeva přes měď až
po uhlí a ropu, nabízí všechno to,
co Čína nemá, ale potřebuje k růstu.
Suroviny Čína také požaduje za velkorysou rozvojovou pomoc, kterou
do Afriky už léta pumpuje. Ukazuje
to příklad z roku 2007, kdy Čína
uzavřela obchod s Kongem. Za 600
tisíc tun kobaltu a deset milionů tun
mědi byla Čína připravena investovat 9,2 miliardy dolarů. Z toho
vzešlo 32 nemocnic, dvě letiště,
3215 kilometrů železničních tratí
a 3400 kilometrů silnic.
Čína je nejvýznamnějším obchodním partnerem Afriky i díky
tomu, že neřeší, zda spolupracuje
s diktátory, nebo jestli jsou v jejich
afrických továrnách porušována
lidská práva. Od roku 2000 rostou
čínské dovozy ročně v průměru
kolem 30 procent. Poptávka po mobilech, televizích nebo třeba autech
v Africe neustále stoupá. Čína to
všechno vyrábí a o svou pozici jen
tak nepřijde. Afrika je až moc závislá
na jejích miliardách. Naposledy
na začátku července podepsala
Nigérie s čínskými společnostmi
předběžné dohody o modernizaci
ropné a plynárenské infrastruktury
v hodnotě 80 miliard dolarů (téměř
dva biliony korun). Dohoda má kromě jiného pomoci dostat největší
africkou ekonomiku z vleklé krize.
31