letos mohly investovat rekordních

20 až 30 miliard dolarů (474 až

710 miliard korun), a to stejně jako

v Česku zejména prostřednictvím fúzí

a akvizic. Předpovídá to výzkumná

skupina Rhodium Group a americká

Národní komise pro vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. Už loni přitom

čínské investice v USA vystoupily

na rekordních 15 miliard dolarů (355

miliard korun) z 11,9 miliardy dolarů

o rok dříve.

„Vidíme u čínských investic velký

posun od rozvíjejícího se světa

k bohatým trhům zahrnujícím USA,

Evropu a Austrálii,“ říká ekonom

Thilo Hanemann ze společnosti

Rhodium. Stejně jako v Česku

i v zahraničí se objevují obavy

spojené s přílivem čínských peněz.

Někteří američtí zákonodárci si

například stěžují, že americké firmy

nemohou v řadě odvětví čínské

ekonomiky investovat stejně snadno

jako čínské podniky v USA.

A s opatrností k rekordnímu přílivu

čínských investic přihlížejí i v Německu, kde na začátku roku vzbudila

pozornost série akvizic německých

průmyslových podniků čínskými

firmami. K největší došlo hned

v lednu, kdy skupina investorů v čele

s čínskou chemickou společností

ChemChina utratila téměř miliardu

eur za výrobce strojů na zpracování a výrobu gumy a umělých hmot

KraussMaffei. „Investice v Německu

podporujeme, musíme ale zajistit, aby

nedocházelo k odlivu technologií,“

řekl agentuře Reuters zdroj z německé vlády. „Aktivita čínských investorů se zvýšila. Tento vývoj pozorně

sledujeme,“ dodal.

Čína ale dál investuje i do svého

tradičního cíle, do Afriky. Naposledy

na začátku července podepsala Nigérie s čínskými společnostmi předběžné dohody o modernizaci ropné

a plynárenské infrastruktury v hodnotě 80 miliard dolarů (téměř dva

biliony korun). Zlatý čínský déšť ale

dopadá skutečně po celém světě, jen

z poslední doby lze dohledat zprávy

o miliardových dohodách v Argentině (25 miliard dolarů do energetiky

a infrastruktury), Kazachstánu (1,9

miliardy dolarů do zemědělství)

nebo Pákistánu (45 miliard dolarů

do energetiky a infrastruktury).

PROBUZENÝ DRAK

Čína postupně dospěla v ekonomickou mocnost, poslední čtyři desetiletí rostla její ekonomika průměrně

o devět procent a její podíl na globální ekonomice se zvýšil ze dvou

na sedmnáct procent. „V roce 2014

Čína předstihla USA a stala se

největší ekonomikou světa, měřeno

podle HDP v paritě kupní síly,“ říká

ekonom Marek. Není proto divu, že

se z Číny stal také silný hráč na poli

mezinárodních investic, kde je

třetím největším vývozcem kapitálu

na světě.

„Charakter čínské ekonomiky se

postupně mění. Objem úspor generovaných tamějším hospodářstvím

zůstává velmi vysoký, investice

ovšem stále více směřují za hranice.

Podle makroekonomické teorie už je

Čína přeinvestovanou ekonomikou,

měřeno podílem kapitálu k HDP.

Logicky se tedy začaly čínské firmy

poohlížet ve světě,“ vysvětluje David

Marek, kde Čína bere peníze na svou

investiční jízdu, která proťala i Česko.

Uvidíme, jak přínosné to nakonec pro

naši ekonomiku bude. Jisté je zatím

to, že mezi lákavými sliby a tvrdými

daty může být pořádný rozdíl.

CHINAFRIKA

Zvláštní vztah má Čína k Africe.

Číňané ji dokonce nazývají familiárně Chinafrika. Žádný jiný stát

není s černým kontinentem tolik

politicky ani ekonomicky spojen

jako Čína.

Afrika je bohatá na nerostné

suroviny – od dřeva přes měď až

po uhlí a ropu, nabízí všechno to,

co Čína nemá, ale potřebuje k růstu.

Suroviny Čína také požaduje za velkorysou rozvojovou pomoc, kterou

do Afriky už léta pumpuje. Ukazuje

to příklad z roku 2007, kdy Čína

uzavřela obchod s Kongem. Za 600

tisíc tun kobaltu a deset milionů tun

mědi byla Čína připravena investovat 9,2 miliardy dolarů. Z toho

vzešlo 32 nemocnic, dvě letiště,

3215 kilometrů železničních tratí

a 3400 kilometrů silnic.

Čína je nejvýznamnějším obchodním partnerem Afriky i díky

tomu, že neřeší, zda spolupracuje

s diktátory, nebo jestli jsou v jejich

afrických továrnách porušována

lidská práva. Od roku 2000 rostou

čínské dovozy ročně v průměru

kolem 30 procent. Poptávka po mobilech, televizích nebo třeba autech

v Africe neustále stoupá. Čína to

všechno vyrábí a o svou pozici jen

tak nepřijde. Afrika je až moc závislá

na jejích miliardách. Naposledy

na začátku července podepsala

Nigérie s čínskými společnostmi

předběžné dohody o modernizaci

ropné a plynárenské infrastruktury

v hodnotě 80 miliard dolarů (téměř

dva biliony korun). Dohoda má kromě jiného pomoci dostat největší

africkou ekonomiku z vleklé krize.

31