letos mohly investovat rekordních 20 až 30 miliard dolarů (474 až 710 miliard korun), a to stejně jako v Česku zejména prostřednictvím fúzí a akvizic. Předpovídá to výzkumná skupina Rhodium Group a americká Národní komise pro vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. Už loni přitom čínské investice v USA vystoupily na rekordních 15 miliard dolarů (355 miliard korun) z 11,9 miliardy dolarů o rok dříve. „Vidíme u čínských investic velký posun od rozvíjejícího se světa k bohatým trhům zahrnujícím USA, Evropu a Austrálii,“ říká ekonom Thilo Hanemann ze společnosti Rhodium. Stejně jako v Česku i v zahraničí se objevují obavy spojené s přílivem čínských peněz. Někteří američtí zákonodárci si například stěžují, že americké firmy nemohou v řadě odvětví čínské ekonomiky investovat stejně snadno jako čínské podniky v USA. A s opatrností k rekordnímu přílivu čínských investic přihlížejí i v Německu, kde na začátku roku vzbudila pozornost série akvizic německých průmyslových podniků čínskými firmami. K největší došlo hned v lednu, kdy skupina investorů v čele s čínskou chemickou společností ChemChina utratila téměř miliardu eur za výrobce strojů na zpracování a výrobu gumy a umělých hmot KraussMaffei. „Investice v Německu podporujeme, musíme ale zajistit, aby nedocházelo k odlivu technologií,“ řekl agentuře Reuters zdroj z německé vlády. „Aktivita čínských investorů se zvýšila. Tento vývoj pozorně sledujeme,“ dodal. Čína ale dál investuje i do svého tradičního cíle, do Afriky. Naposledy

na začátku července podepsala Nigérie s čínskými společnostmi předběžné dohody o modernizaci ropné a plynárenské infrastruktury v hodnotě 80 miliard dolarů (téměř dva biliony korun). Zlatý čínský déšť ale dopadá skutečně po celém světě, jen z poslední doby lze dohledat zprávy o miliardových dohodách v Argentině (25 miliard dolarů do energetiky a infrastruktury), Kazachstánu (1,9 miliardy dolarů do zemědělství) nebo Pákistánu (45 miliard dolarů do energetiky a infrastruktury).

PROBUZENÝ DRAK Čína postupně dospěla v ekonomickou mocnost, poslední čtyři desetiletí rostla její ekonomika průměrně o devět procent a její podíl na globální ekonomice se zvýšil ze dvou na sedmnáct procent. „V roce 2014 Čína předstihla USA a stala se největší ekonomikou světa, měřeno podle HDP v paritě kupní síly,“ říká ekonom Marek. Není proto divu, že se z Číny stal také silný hráč na poli mezinárodních investic, kde je třetím největším vývozcem kapitálu na světě. „Charakter čínské ekonomiky se postupně mění. Objem úspor generovaných tamějším hospodářstvím zůstává velmi vysoký, investice ovšem stále více směřují za hranice. Podle makroekonomické teorie už je Čína přeinvestovanou ekonomikou, měřeno podílem kapitálu k HDP. Logicky se tedy začaly čínské firmy poohlížet ve světě,“ vysvětluje David Marek, kde Čína bere peníze na svou investiční jízdu, která proťala i Česko. Uvidíme, jak přínosné to nakonec pro naši ekonomiku bude. Jisté je zatím to, že mezi lákavými sliby a tvrdými daty může být pořádný rozdíl.

CHINAFRIKA Zvláštní vztah má Čína k Africe. Číňané ji dokonce nazývají familiárně Chinafrika. Žádný jiný stát není s černým kontinentem tolik politicky ani ekonomicky spojen jako Čína. Afrika je bohatá na nerostné suroviny – od dřeva přes měď až po uhlí a ropu, nabízí všechno to, co Čína nemá, ale potřebuje k růstu. Suroviny Čína také požaduje za velkorysou rozvojovou pomoc, kterou do Afriky už léta pumpuje. Ukazuje to příklad z roku 2007, kdy Čína uzavřela obchod s Kongem. Za 600 tisíc tun kobaltu a deset milionů tun mědi byla Čína připravena investovat 9,2 miliardy dolarů. Z toho vzešlo 32 nemocnic, dvě letiště, 3215 kilometrů železničních tratí a 3400 kilometrů silnic. Čína je nejvýznamnějším obchodním partnerem Afriky i díky tomu, že neřeší, zda spolupracuje s diktátory, nebo jestli jsou v jejich afrických továrnách porušována lidská práva. Od roku 2000 rostou čínské dovozy ročně v průměru kolem 30 procent. Poptávka po mobilech, televizích nebo třeba autech v Africe neustále stoupá. Čína to všechno vyrábí a o svou pozici jen tak nepřijde. Afrika je až moc závislá na jejích miliardách. Naposledy na začátku července podepsala Nigérie s čínskými společnostmi předběžné dohody o modernizaci ropné a plynárenské infrastruktury v hodnotě 80 miliard dolarů (téměř dva biliony korun). Dohoda má kromě jiného pomoci dostat největší africkou ekonomiku z vleklé krize.

31