Narodil se ve státě Massachusetts v lednu 1808 jako druhé z devíti dětí. V jinošských letech uzavřel se svým otcem dohodu – odměnou za práci na rodinné farmě tu mohl dál žít a volný část trávit sebevzděláváním. Ve 25 letech venkovský život opustil a vydal se do Bostonu studovat práva. Právničinu Spooner nestudoval na vysoké škole, ale nasával ji přímo v praxi v právnické kanceláři a už po dvou letech se rozhodl otevřít si kancelář vlastní. Jenže to bylo v rozporu s tehdejšími předpisy – pro výkon povolání požadovaly soudy státu Massachusetts tři roky praxe u lidí s univerzitním vzděláním a pět let pro lidi bez vysoké školy. Formální požadavky Spooner nesplňoval, měl ale pocit, že požadované znalosti si za dva roky už plně osvojil. S podporou svých mentorů, renomovaných právníků, napadl zákon peticí, ve které poukázal na nehoráznost principu, který diskriminuje chudé vzdělané právníky. V prvním konfliktu s autoritami nahrávala mladému odvážlivci převládající nálada v právnické obci: zákon byl zrušen.

PROBLEMATICKÝ PRÁVNÍK Vydobytá praxe ale nepřinesla Spoonerovi pohodlné živobytí. Situaci si totiž neustále ztěžoval vydáváním radikálních proticírkevních pamfletů. Byl deistou, kritikem církve a tradičních symbolů křesťanství. Ježíše označoval ve svých textech za šarlatána a Bibli za snůšku babských povídaček. Nikoho asi nepřekvapí, že obdobná prohlášení nebyla ve své době příliš populární, a potenciální klienti si tak raději hledali méně kontroverzní právníky.

Roku 1836 se rozhodl zkusit štěstí v New Yorku, kde pracoval několik měsíců jako bankovní úředník. K jeho uším se tam donesly zvěsti o pohádkových příležitostech na rozvíjejícím se západě, kam se vydal spekulovat s pozemky. Jeho záměr ale žalostně selhal, a to hned ze dvou důvodů: vypukla sedmiletá recese, později známá jako panika roku 1837, a rozvoj dopravních tepen usměrňovali místní zkorumpovaní politici. Co ale mladý právník ztratil v penězích, bylo vyváženo cennými poznatky o finančním systému a státní regulaci. Třicáté narozeniny trávil Spooner zpět na rodinné farmě. A tam začal poprvé do hloubky přemýšlet nad ekonomickými a politickými principy. V následujících letech vydává několik nových pamfletů, ve kterých navrhuje nový politicko-ekonomický systém, založený na plné dobrovolnosti a oproštěný od jakýchkoli státních zásahů. V textu Chudoba: Její nelegální příčiny a legální léčba podrobil kritice nerovnost bohatství ve společnosti. Na rozdíl od zástupu jiných autorů před ním i po něm ale nenabádá ke státnímu přerozdělování, nýbrž k odstranění zákonů, které bohatým poskytují monopolní privilegia, zejména pak v oblasti peněz. Svůj argument staví mimo jiné na ústavním právu smluvní volnosti, přičemž bankovní systém není ničím jiným než souborem komplexních smluv.

PROTI POŠTOVNÍMU MONOPOLU Spoonerovy texty byly sice promyšlené a vnitřně konzistentní,

NEPŘÁTELÉ STÁTU Zasvětili svůj život boji za svobodu. Revolucionáři, filozofové, ekonomové a podnikatelé. V seriálu Nepřátelé státu představujeme životní osudy a odkaz osobností, které se nebály myšlence svobodné společnosti obětovat všechno.

slávu a bohatství mu ale nepřinesly. Porozhlížel se po nových podnikatelských příležitostech. Ve čtyřicátých letech 19. století byly Spojené státy i přes právě prodělanou recesi na hospodářském vzestupu. Rozšiřovala se mechanizace a železniční doprava, díky čemuž docházelo k poklesu nákladů na zboží a jeho přepravu. Za tímto pokrokem ale čím dál viditelněji zaostávaly poštovní služby, poskytované federální vládou. Soukromé doručování pošty bylo nelegální, s výjimkou rozesílání novin. Kuriózním výsledkem tohoto stavu pak byla například existence následující služby: pokud jste chtěli zaslat zprávu levněji než pomocí US Post Office, koupili jste si noviny, podtrhali v nich jednotlivá slova své zprávy, předali je zásilkové společnosti a ta je doručila adresátovi. Roku 1843 se zdálo, že je této absurditě konec. Soud totiž v jednom případě rozhodl, že poštovní zákon zakazuje posílat soukromě poštu dostavníkem, ne ale s pomocí kurýrů. Podnikavý právník Spooner tak roku 1844 zakládá American Letter Mail Company. Založení společnosti pro něj představovalo jak obchodní příležitost, tak i možnost přímé konfrontace s federální vládou. V den založení poslal nejvyššímu řediteli US Post Office dopis, ve kterém ho 67