Narodil se ve státě Massachusetts
v lednu 1808 jako druhé z devíti
dětí. V jinošských letech uzavřel se
svým otcem dohodu – odměnou
za práci na rodinné farmě tu mohl
dál žít a volný část trávit sebevzděláváním. Ve 25 letech venkovský
život opustil a vydal se do Bostonu
studovat práva.
Právničinu Spooner nestudoval
na vysoké škole, ale nasával ji
přímo v praxi v právnické kanceláři a už po dvou letech se rozhodl
otevřít si kancelář vlastní. Jenže to
bylo v rozporu s tehdejšími předpisy – pro výkon povolání požadovaly
soudy státu Massachusetts tři roky
praxe u lidí s univerzitním vzděláním a pět let pro lidi bez vysoké
školy. Formální požadavky Spooner nesplňoval, měl ale pocit, že
požadované znalosti si za dva roky
už plně osvojil. S podporou svých
mentorů, renomovaných právníků, napadl zákon peticí, ve které
poukázal na nehoráznost principu,
který diskriminuje chudé vzdělané
právníky. V prvním konfliktu s autoritami nahrávala mladému odvážlivci převládající nálada v právnické
obci: zákon byl zrušen.
PROBLEMATICKÝ PRÁVNÍK
Vydobytá praxe ale nepřinesla
Spoonerovi pohodlné živobytí.
Situaci si totiž neustále ztěžoval
vydáváním radikálních proticírkevních pamfletů. Byl deistou, kritikem
církve a tradičních symbolů křesťanství. Ježíše označoval ve svých
textech za šarlatána a Bibli za snůšku
babských povídaček. Nikoho asi
nepřekvapí, že obdobná prohlášení
nebyla ve své době příliš populární,
a potenciální klienti si tak raději hledali méně kontroverzní právníky.
Roku 1836 se rozhodl zkusit štěstí
v New Yorku, kde pracoval několik měsíců jako bankovní úředník. K jeho uším se tam donesly
zvěsti o pohádkových příležitostech
na rozvíjejícím se západě, kam se
vydal spekulovat s pozemky. Jeho
záměr ale žalostně selhal, a to hned
ze dvou důvodů: vypukla sedmiletá
recese, později známá jako panika
roku 1837, a rozvoj dopravních
tepen usměrňovali místní zkorumpovaní politici. Co ale mladý právník ztratil v penězích, bylo vyváženo cennými poznatky o finančním
systému a státní regulaci.
Třicáté narozeniny trávil Spooner
zpět na rodinné farmě. A tam začal
poprvé do hloubky přemýšlet nad
ekonomickými a politickými principy. V následujících letech vydává
několik nových pamfletů, ve kterých navrhuje nový politicko-ekonomický systém, založený
na plné dobrovolnosti a oproštěný
od jakýchkoli státních zásahů.
V textu Chudoba: Její nelegální příčiny a legální léčba podrobil kritice
nerovnost bohatství ve společnosti.
Na rozdíl od zástupu jiných autorů
před ním i po něm ale nenabádá
ke státnímu přerozdělování, nýbrž
k odstranění zákonů, které bohatým poskytují monopolní privilegia,
zejména pak v oblasti peněz. Svůj
argument staví mimo jiné na ústavním právu smluvní volnosti, přičemž bankovní systém není ničím
jiným než souborem komplexních
smluv.
PROTI POŠTOVNÍMU
MONOPOLU
Spoonerovy texty byly sice promyšlené a vnitřně konzistentní,
NEPŘÁTELÉ STÁTU
Zasvětili svůj život boji za svobodu.
Revolucionáři, filozofové, ekonomové a podnikatelé. V seriálu
Nepřátelé státu představujeme
životní osudy a odkaz osobností,
které se nebály myšlence svobodné
společnosti obětovat všechno.
slávu a bohatství mu ale nepřinesly.
Porozhlížel se po nových podnikatelských příležitostech. Ve čtyřicátých letech 19. století byly Spojené
státy i přes právě prodělanou recesi
na hospodářském vzestupu. Rozšiřovala se mechanizace a železniční
doprava, díky čemuž docházelo
k poklesu nákladů na zboží a jeho
přepravu. Za tímto pokrokem ale
čím dál viditelněji zaostávaly poštovní služby, poskytované federální
vládou. Soukromé doručování pošty
bylo nelegální, s výjimkou rozesílání
novin. Kuriózním výsledkem tohoto
stavu pak byla například existence
následující služby: pokud jste chtěli
zaslat zprávu levněji než pomocí US
Post Office, koupili jste si noviny,
podtrhali v nich jednotlivá slova své
zprávy, předali je zásilkové společnosti a ta je doručila adresátovi.
Roku 1843 se zdálo, že je této absurditě konec. Soud totiž v jednom
případě rozhodl, že poštovní zákon
zakazuje posílat soukromě poštu
dostavníkem, ne ale s pomocí kurýrů. Podnikavý právník Spooner tak
roku 1844 zakládá American Letter
Mail Company. Založení společnosti
pro něj představovalo jak obchodní
příležitost, tak i možnost přímé konfrontace s federální vládou. V den
založení poslal nejvyššímu řediteli
US Post Office dopis, ve kterém ho
67