NEPŘÁTELÉ STÁTU

informoval o vzniku soukromého konkurenta a udal adresu pro zasílání případných žalob. Přiložil i nový pamflet Neústavnost zákonů zakazujících soukromé poštovní služby. American Letter Mail Company se rychle rozrůstala a zanedlouho obsluhovala města Boston, Baltimore, Philadelphia a New York. Federální

věnovat vynálezům a zanedlouho si nechal patentovat elastické čalounění nábytku. Nesehnal ale investora k započetí výroby a nic nevydělal.

• O žádné vládě nelze tvrdit, že stojí na dobrovolném přijetí občanů, jestliže tito občané nemůžou z vládních závazků vystoupit, aniž by tím ohrozili své životy a majetek.

Roku 1863 opět zkouší své podnikatelské štěstí a zakládá Spooner Copyright Company. Firma měla poskytovat konzultační služby a právní pomoc při zakládání banky

• Při tajných volbách nelze identifikovat, ve jménu koho vlastně politici jednají a kdo nese zodpovědnost za činy politiků, když oni sami jsou imunní a jejich voliči neznámí.

Volební právo není znakem svobody, protože ve volbách jde o uzurpaci majetku ostatních. vláda s odpovědí na výzvu dlouho nečekala. Nebyla to ale asi odpověď, kterou si Spooner představoval: přepravním společnostem bylo zkrátka naznačeno, že soukromé kurýry nesmí obsluhovat, pokud nechtějí přijít o lukrativní vládní zakázky. Několik kurýrů bylo také zatčeno. Spoonerova společnost tento protiútok finančně neustála a po půl roce zkrachovala. Kde Spooner očekával souboj myšlenek, tam vláda nasadila nátlak a zastrašování.

RADĚJI LOUPIT V následujících letech publikoval Spooner právní studie a pamflety kritizující otrokářství a bankovnictví. Neustále žil na pokraji chudoby, a když ho přátelé přesvědčovali, že by se měl ucházet o dobře placené místo státního úředníka, odpověděl jim, že to by radši přepadával pocestné v lese. Takový lupič se aspoň netváří, že lidi okrádá pro jejich dobro. Chudý právník ve středním věku se tak v padesátých letech začal 68

podle principů, které Spooner načrtl ve svém pamfletu Nový systém papírové měny. Nenašla ale ani jednoho klienta a rychle zanikla.

ÚSTAVA BEZ AUTORITY V šedesátých let proběhla válka Unie proti Konfederaci. Ta byla pro šedesátiletého právníka impulzem pro napsání jeho nejvlivnějšího pamfletu Žádná zrada: Ústava bez autority. Název vyjadřoval Spoonerovo přesvědčení, že se Konfederace nedopustila zrady, když usilovala o secesi od severních států. Ústava Spojených států totiž, tvrdil Spooner, nemá známky platného právního dokumentu, jako je kupříkladu podpis všech smluvních stran. Těmi by podle něj v případě ústavy měli být všichni občané. V textu pak Spooner dál rozvíjí kritiku ústavy a vlády jako takové. Jeho hlavní poznatky, na kterých později stavěli významní liberálové devatenáctého a dvacátého století, byly:

• Volební právo není znakem svobody, protože ve volbách jde o uzurpaci majetku a svobody ostatních. Znakem svobody by byla možnost se voleb neúčastnit a nebýt jejich výsledkem dotčen. • Pokud nedobrovolné zdanění není loupež, pak se může jakákoli skupina lidí nazvat vládou a prohlásit se za svrchovanou nad všemi slabšími. Pokud zdanění bez souhlasu je loupež, pak má každý člověk stejné přirozené právo bránit své vlastnictví proti výběrčímu daní jako proti každému lupiči. Spooner napsal poslední text v roce 1886, rok před svou smrtí v požehnaném věku 79 let. Ačkoli prožil život v chudobě a bez většího ohlasu, čtenáři z řad obhájců svobody si cestu k jeho dílům vždy našli. Například Murray Rothbard, jeden z nejvlivnějších libertariánů dvacátého století, připisoval Spoonerovu dílu velký podíl na svém intelektuálním vývoji. Lysander Spooner byl člověk, který žil podle svého přesvědčení. Boj se státem prostřednictvím nenásilné konkurence a síly slova sice během svého života nevyhrál, získal jím ale čestné místo po boku nejvýznamnějších „nepřátel státu“.