NEPŘÁTELÉ STÁTU
informoval o vzniku soukromého
konkurenta a udal adresu pro
zasílání případných žalob. Přiložil
i nový pamflet Neústavnost zákonů zakazujících soukromé poštovní
služby.
American Letter Mail Company se
rychle rozrůstala a zanedlouho obsluhovala města Boston, Baltimore,
Philadelphia a New York. Federální
věnovat vynálezům a zanedlouho si nechal patentovat elastické
čalounění nábytku. Nesehnal ale
investora k započetí výroby a nic
nevydělal.
• O žádné vládě nelze tvrdit, že
stojí na dobrovolném přijetí občanů,
jestliže tito občané nemůžou z vládních závazků vystoupit, aniž by tím
ohrozili své životy a majetek.
Roku 1863 opět zkouší své podnikatelské štěstí a zakládá Spooner
Copyright Company. Firma měla
poskytovat konzultační služby
a právní pomoc při zakládání banky
• Při tajných volbách nelze identifikovat, ve jménu koho vlastně politici jednají a kdo nese zodpovědnost
za činy politiků, když oni sami jsou
imunní a jejich voliči neznámí.
Volební právo není znakem svobody, protože
ve volbách jde o uzurpaci majetku ostatních.
vláda s odpovědí na výzvu dlouho
nečekala. Nebyla to ale asi odpověď,
kterou si Spooner představoval: přepravním společnostem bylo zkrátka
naznačeno, že soukromé kurýry
nesmí obsluhovat, pokud nechtějí
přijít o lukrativní vládní zakázky.
Několik kurýrů bylo také zatčeno.
Spoonerova společnost tento protiútok finančně neustála a po půl
roce zkrachovala. Kde Spooner očekával souboj myšlenek, tam vláda
nasadila nátlak a zastrašování.
RADĚJI LOUPIT
V následujících letech publikoval
Spooner právní studie a pamflety
kritizující otrokářství a bankovnictví. Neustále žil na pokraji chudoby,
a když ho přátelé přesvědčovali, že
by se měl ucházet o dobře placené
místo státního úředníka, odpověděl
jim, že to by radši přepadával pocestné v lese. Takový lupič se aspoň netváří, že lidi okrádá pro jejich dobro.
Chudý právník ve středním věku
se tak v padesátých letech začal
68
podle principů, které Spooner načrtl
ve svém pamfletu Nový systém papírové měny. Nenašla ale ani jednoho
klienta a rychle zanikla.
ÚSTAVA BEZ AUTORITY
V šedesátých let proběhla válka
Unie proti Konfederaci. Ta byla pro
šedesátiletého právníka impulzem
pro napsání jeho nejvlivnějšího
pamfletu Žádná zrada: Ústava bez
autority. Název vyjadřoval Spoonerovo přesvědčení, že se Konfederace
nedopustila zrady, když usilovala
o secesi od severních států. Ústava
Spojených států totiž, tvrdil Spooner, nemá známky platného právního dokumentu, jako je kupříkladu
podpis všech smluvních stran. Těmi
by podle něj v případě ústavy měli
být všichni občané.
V textu pak Spooner dál rozvíjí
kritiku ústavy a vlády jako takové.
Jeho hlavní poznatky, na kterých
později stavěli významní liberálové
devatenáctého a dvacátého století,
byly:
• Volební právo není znakem svobody, protože ve volbách jde o uzurpaci majetku a svobody ostatních.
Znakem svobody by byla možnost
se voleb neúčastnit a nebýt jejich
výsledkem dotčen.
• Pokud nedobrovolné zdanění
není loupež, pak se může jakákoli skupina lidí nazvat vládou
a prohlásit se za svrchovanou nad
všemi slabšími. Pokud zdanění bez
souhlasu je loupež, pak má každý
člověk stejné přirozené právo bránit
své vlastnictví proti výběrčímu daní
jako proti každému lupiči.
Spooner napsal poslední text v roce
1886, rok před svou smrtí v požehnaném věku 79 let. Ačkoli prožil
život v chudobě a bez většího ohlasu, čtenáři z řad obhájců svobody
si cestu k jeho dílům vždy našli.
Například Murray Rothbard, jeden
z nejvlivnějších libertariánů dvacátého století, připisoval Spoonerovu
dílu velký podíl na svém intelektuálním vývoji.
Lysander Spooner byl člověk, který
žil podle svého přesvědčení. Boj se
státem prostřednictvím nenásilné
konkurence a síly slova sice během
svého života nevyhrál, získal jím ale
čestné místo po boku nejvýznamnějších „nepřátel státu“.