NEPŘÁTELÉ STÁTU

informoval o vzniku soukromého

konkurenta a udal adresu pro

zasílání případných žalob. Přiložil

i nový pamflet Neústavnost zákonů zakazujících soukromé poštovní

služby.

American Letter Mail Company se

rychle rozrůstala a zanedlouho obsluhovala města Boston, Baltimore,

Philadelphia a New York. Federální

věnovat vynálezům a zanedlouho si nechal patentovat elastické

čalounění nábytku. Nesehnal ale

investora k započetí výroby a nic

nevydělal.

• O žádné vládě nelze tvrdit, že

stojí na dobrovolném přijetí občanů,

jestliže tito občané nemůžou z vládních závazků vystoupit, aniž by tím

ohrozili své životy a majetek.

Roku 1863 opět zkouší své podnikatelské štěstí a zakládá Spooner

Copyright Company. Firma měla

poskytovat konzultační služby

a právní pomoc při zakládání banky

• Při tajných volbách nelze identifikovat, ve jménu koho vlastně politici jednají a kdo nese zodpovědnost

za činy politiků, když oni sami jsou

imunní a jejich voliči neznámí.

Volební právo není znakem svobody, protože

ve volbách jde o uzurpaci majetku ostatních.

vláda s odpovědí na výzvu dlouho

nečekala. Nebyla to ale asi odpověď,

kterou si Spooner představoval: přepravním společnostem bylo zkrátka

naznačeno, že soukromé kurýry

nesmí obsluhovat, pokud nechtějí

přijít o lukrativní vládní zakázky.

Několik kurýrů bylo také zatčeno.

Spoonerova společnost tento protiútok finančně neustála a po půl

roce zkrachovala. Kde Spooner očekával souboj myšlenek, tam vláda

nasadila nátlak a zastrašování.

RADĚJI LOUPIT

V následujících letech publikoval

Spooner právní studie a pamflety

kritizující otrokářství a bankovnictví. Neustále žil na pokraji chudoby,

a když ho přátelé přesvědčovali, že

by se měl ucházet o dobře placené

místo státního úředníka, odpověděl

jim, že to by radši přepadával pocestné v lese. Takový lupič se aspoň netváří, že lidi okrádá pro jejich dobro.

Chudý právník ve středním věku

se tak v padesátých letech začal

68

podle principů, které Spooner načrtl

ve svém pamfletu Nový systém papírové měny. Nenašla ale ani jednoho

klienta a rychle zanikla.

ÚSTAVA BEZ AUTORITY

V šedesátých let proběhla válka

Unie proti Konfederaci. Ta byla pro

šedesátiletého právníka impulzem

pro napsání jeho nejvlivnějšího

pamfletu Žádná zrada: Ústava bez

autority. Název vyjadřoval Spoonerovo přesvědčení, že se Konfederace

nedopustila zrady, když usilovala

o secesi od severních států. Ústava

Spojených států totiž, tvrdil Spooner, nemá známky platného právního dokumentu, jako je kupříkladu

podpis všech smluvních stran. Těmi

by podle něj v případě ústavy měli

být všichni občané.

V textu pak Spooner dál rozvíjí

kritiku ústavy a vlády jako takové.

Jeho hlavní poznatky, na kterých

později stavěli významní liberálové

devatenáctého a dvacátého století,

byly:

• Volební právo není znakem svobody, protože ve volbách jde o uzurpaci majetku a svobody ostatních.

Znakem svobody by byla možnost

se voleb neúčastnit a nebýt jejich

výsledkem dotčen.

• Pokud nedobrovolné zdanění

není loupež, pak se může jakákoli skupina lidí nazvat vládou

a prohlásit se za svrchovanou nad

všemi slabšími. Pokud zdanění bez

souhlasu je loupež, pak má každý

člověk stejné přirozené právo bránit

své vlastnictví proti výběrčímu daní

jako proti každému lupiči.

Spooner napsal poslední text v roce

1886, rok před svou smrtí v požehnaném věku 79 let. Ačkoli prožil

život v chudobě a bez většího ohlasu, čtenáři z řad obhájců svobody

si cestu k jeho dílům vždy našli.

Například Murray Rothbard, jeden

z nejvlivnějších libertariánů dvacátého století, připisoval Spoonerovu

dílu velký podíl na svém intelektuálním vývoji.

Lysander Spooner byl člověk, který

žil podle svého přesvědčení. Boj se

státem prostřednictvím nenásilné

konkurence a síly slova sice během

svého života nevyhrál, získal jím ale

čestné místo po boku nejvýznamnějších „nepřátel státu“.