ROZHOVOR

že co děláme na půdě důchodové

komise, ho nezajímá a že si s hnu­

tím ANO připraví vlastní návrh

důchodové reformy.

že na diskuzi o základních parame­

trech budoucí důchodové reformy

přislíbili účast všichni političtí

členové naší komise.

Bohužel až na pár výjimek nefun­

guje ani spolupráce s politiky, které

strany nominovaly jako stálé členy

naší komise. Většina z nich necho­

dila na věcná jednání pracovních

týmů, které připravovaly jednotlivé

návrhy. Když pak došlo na lámání

chleba a hlasovalo se, jestli návrh

předložit vládě, nebyli političtí čle­

nové komise dostatečně informova­

ní o podrobnostech navrhovaných

změn nebo na hlasování vůbec

nepřišli. I kvůli tomu skončila řada

zajímavých návrhů u ledu.

Příslib účasti na jedné konferenci

ale přece není důvod politiky chválit, když doteď s vaší komisí takřka

nekomunikovali. Jde jejich přístup

nějak změnit, nebo většinu z nich

reforma penzí zkrátka nezajímá?

Má vaše komise za takových okolností vůbec smysl?

Jak si vysvětlujete nezájem ministra financí o práci důchodové

komise?

Nejsem psychoanalytik, abych

viděl panu Babišovi do hlavy. Je

mi ale líto, že se v téhle zemi vede

politika převážně jen konfrontač­

ním způsobem. Pár měsíců před

parlamentními volbami to může

být ještě pochopitelné, ale když

nejsou někteří vládní představi­

telé schopni hledat konsenzus ani

v polovině svého mandátu, je něco

špatně. Schopnost vidět problémy

z dlouhodobější perspektivy a do­

kázat je řešit takovým způsobem,

aby důležité mechanismy fungovaly

i za deset nebo patnáct let, našim

politikům stále chybí. Poslal jsem

dopis předsedům všech politických

stran a hnutí v Poslanecké sněmov­

ně, aby se na přelomu listopadu

a prosince připravili na pracovní

konferenci důchodové komise

a prezentovali tam své stanovisko

k penzijní reformě. Tato výzva

nezůstala bez odpovědi. Jsem rád,

44

Přijde mi, že dnes mají poslanci

větší povědomí o důchodovém

systému než před třemi lety. To

považuji za úspěch. V téhle osvětě

je potřeba pokračovat. Jde ale

bohužel o běh na dlouhou trať.

Jako poradní orgán nemůže naše

komise politikům nic nařizovat. Že

vláda založí důchodovou komisi,

ale někteří její členové pak práci

komise ignorují, svědčí mimo jiné

o obecné politické kultuře v Česku.

A rozhodně to není jen problém

důchodové komise, ale i dal­

ších pracovních týmů působících

v jiných rezortech. Krátkozrakost,

nedostatečné soustředění na kon­

cepční a strategické cíle této země –

to jsou velké slabiny naší politické

reprezentace.

Jak by se podle vás mělo v této situaci přistupovat k úpravám důchodového systému?

Hlavní otázka je, jestli pokračovat

v drobných změnách parametrů

v prvním a ve třetím pilíři, nebo se

začít připravovat na gruntovnější

reformu. Druhá varianta by samo­

zřejmě byla hodně náročná a vyža­

dovala by širší podporu. Popravdě

mi ale nepřijde, že by o to dnešní

politici příliš stáli.

Další problém je, že si řada lidí

představuje, že důchodový systém

funguje ve vzduchoprázdnu. Při­

tom má podstatné vazby na da­

ňový systém a také na nepojistné

sociální dávky. Když něco změníte

v důchodovém systému, zahýbete

i s dalšími oblastmi. Tohle bychom

měli řešit v širších souvislostech.

Jsem hluboce přesvědčený, že

český daňový systém má řadu

falešných tónů. Proto je potřeba

udělat zásadní revizi v tom, co

se v daňové otázce za poslední

čtvrtstoletí podařilo a co ne. Pokud

tohle nezačneme řešit, půjdeme

dál cestou pokusů a omylů, která

je z dlouhodobého hlediska dost

neefektivní.

Jaké falešné tóny v daňovém

systému máte na mysli? Můžete být

konkrétnější?

To by bylo na dlouhé povídání. Ale

jen ve stručnosti. Máme minimální

majetkové daně, téměř neexistující

progresi daně z příjmů, a když se

navíc podíváme na celkovou struk­

turu daní, tak se klade obrovský

důraz na zdanění práce. Výrazný

problém vidím i ve vyvádění zisků

do zahraničí.

A obrovské riziko je také v dispro­

porci mezi sociálními odvody OSVČ

a zaměstnanců a zaměstnavatelů.

To ohrožuje živnostníky z hledis­

ka jejich budoucích důchodových

nároků a zároveň komplikuje život

prvnímu průběžnému penzijní­

mu pilíři. Podobná témata budou

velkou výzvou pro ty, kteří přijdou

po nás.

Věříte, že se do voleb podaří prosadit ještě nějaká opatření, která

důchodová komise navrhuje?