DUEL
VLADIMÍR DLOUHÝ
PREZIDENT HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR
Před lety probíhala rozjitřená de
bata k důchodové reformě. Česko
procházelo krizí a vývoj výdajů
na důchody, největšího břemene
našich veřejných financí, se jevil
jako zásadní. Byl jsem u přípravy
velké důchodové reformy jako člen
Národní ekonomické rady vlády
a nepopírám, že výsledný projekt,
který navíc významně pokřivilo
politické vyjednávání, měl řadu
slabých míst. Stále jsem ale zastán
cem druhého pilíře, bez kapitálové
složky se dlouhodobě udržitelný
důchodový systém neobejde.
Potřebnost reformy nelze posuzovat
jen podle momentální bilance, která
se v období mimořádně příznivého
hospodářského růstu může jevit
jako bezproblémová. Hlavní zdroj
průběžného systému tvoří odvody
zaměstnavatelů na důchodové
pojištění a ty jsou tu jedny z nej
vyšších na světě. Vysoké náklady
práce pak brzdí konkurenceschop
nost ekonomiky. To je třeba vnímat
v kontextu probíhajícího zvyšování
mezd. Pochopitelně není na škodu
paralelně rozvíjet pobídky k indi
viduální odpovědnosti. Seniorský
věk není nečekanou nehodou
a soukromé spoření nebo jiná forma
materiálního zabezpečení na stáří se
musí stát samozřejmostí.
POTŘEBUJEME REFORMOVAT
DŮCHODY?
Je nutná zásadní reforma penzí?
A kde český důchodový systém nejvíc tlačí bota?
Český důchodový systém prochází
od roku 1989 nepřetržitou refor
mou, skoro vše zásadní se už stalo.
Nyní je finančně udržitelný a posky
tuje důchody, které jsou reálně vyšší,
než byly před rokem 1989. To je ale
pořád žalostně málo. Za zásadní pro
to považuji tlak odborů na zvyšování
mezd v rámci kampaně Konec levné
práce, protože růst mezd a platů, tím
pádem i odvody z příjmů, jsou živou
vodou pro růst důchodů. Naším
cílem je, aby celkový důchod (z prv
ního a třetího pilíře) činil 60 procent
mzdy, kterou důchodce pobíral před
odchodem do penze.
Chybí také vyrovnání se s důsledky
zrušení preferovaných pracovních
kategorií v roce 1992, zajišťujících
dřívější odchod do důchodu zaměst
nancům, kteří byli nejvíc postiženi
dlouhodobým výkonem namáha
vých, popřípadě rizikových prací.
Vláda avizuje připravenost řešit ten
to problém v doplňkovém penzijním
spoření, kam by měli zaměstnavatelé
zaměstnancům zařazeným do III.
a IV. kategorie rizika povinně přispí
vat. Je však zřejmé, že bez přechod
ného řešení v průběžném důchodo
vém pojištění se neobejdeme.
JOSEF STŘEDULA
PŘEDSEDA ČESKOMORAVSKÉ KONFEDERACE
ODBOROVÝCH SVAZŮ
46