KALEIDOSKOP @PavelJegl

CO MŮŽE PREZIDENT Jmenuje a odvolává premiéry, rozpouští parlament (Národní shromáždění), vetuje nebo podepisuje zákony, může je nechat schválit referendem, velí ozbrojeným silám, je odpovědný za zahraniční i obrannou politiku, podepisuje mezinárodní dohody a smlouvy.

„Tenhle tým přece nemůže reprezentovat Francii!“ pohoršovala se nad sestavou, v níž převládají plejeři tmavé pleti.

HEJNO ČERNÝCH LABUTÍ Volby francouzského prezidenta jsou dvoukolové. Mnozí Francouzi si myslí, že to je dostatečná ochrana před populisty a kandidáty s extremistickými názory. Ve druhém kole je možné mobilizovat voliče, kteří hlasy v prvním kole rozmělnili mezi tradiční kandidáty, anebo nevolili. Tento předpoklad se vyplnil třeba v roce 2002, kdy do druhého kola postoupil Jean-Marie Le Pen, otec Marine. Nechal tehdy za sebou socialistu Lionela Jospina. Ale zatímco v prvním kole skončil těsně za konzervativcem Jacquesem Chiracem, ze druhého odešel na hlavu poražen, protože Chiraca podpořili také Jospinovi voliči. Politoložka Cécile Vaissiéová věří, že „historie se bude opakovat“ a ve druhém kole zvítězí Macron. „Le Penová nemá šanci, republikáni i socialisté se proti ní sjednotí,“ 10

pravila profesorka z Univerzity v Rennes. Jenže mnozí akademici její jistotu nesdílejí. Upozorňují, že Marine není tak islamofobní a antisemitská jako její otec, proto je přijatelnější pro větší počet Francouzů. Le Penové může nadto nahrát vyhrocená situace v zemi nebo klopýtnutí soupeře. Co když se na jejího protivníka ve druhém kole provalí skandál? Co když propukne násilí na předměstích obývaných muslimskými přistěhovalci? A co teprve kdyby před rozhodujícím hlasováním zaútočili ve Francii islamisté? Budou Francouzi za všech okolností tak skálopevní, že černou labuť Le Penovou sestřelí? Na misku vah, kde se vrší nejistoty, lze přihodit i nenápadnou podobnost s volbami v Americe: Loni v říjnu odhadovali experti Trumpovy šance na vítězství na pouhých 20 až 35 procent. A Donald vyhrál. Teď dávají Le Penové šanci na prezidentství 20 až 35 procent… Navíc podmínky pro úspěch nacionalistů a autoritářů jsou ve Francii patrně příznivější než v USA. Francie má v populaci vyšší podíl nezačleněných muslimů a v zemi je vyšší nezaměstnanost.

FREXIT A DALŠÍ MALÉRY Šéfka nacionalistů se chystá vytáhnout Francii z eurozóny, a pokud Evropská unie nebude souhlasit s přeměnou na volnou koalici národů, chce uspořádat referendum o odchodu ze společenství, které Francouzi zakládali. Jenže s frexitem to tak žhavé není. Analýzy evropských bank označují

možnost, že Francie po případném vítězství Le Penové opustí euro a Evropskou unii, za méně pravděpodobnou až mizivou. Barclays, UniCredit a další banky upozorňují, že francouzský exit z eura a Evropské unie by byl komplikovanější než odchod britské monarchie. Pro Francii by mohl být největším problémem vysoký dluh. Byl by převeden na franky, a pokud by národní měna devalvovala, země by se snadno propadla do platební neschopnosti. „Francouzský rozchod s eurozónou a Evropskou unií by byl dlouhý a komplexní proces. Vyžadoval by nejen souhlas Francouzů v referendu, ale také přijetí ústavního zákona,“ připomíná také ve své analýze Barclays. K tomu, aby Le Penová vyvedla zemi z Unie a vrátila jí frank, by potřebovala větší podporu, než má teď, a většinu v parlamentu. Z evropských prezidentů má nejsilnější postavení francouzský, jenže bez podpory parlamentu je jen poloviční. A Barclays soudí: „Je nepravděpodobné, že v červnových volbách do Národního shromáždění (dolní komora parlamentu) získá Národní fronta Le Penové většinu.“ Kdyby Marine Le Penová vyhrála, nastala by nejspíš „kohabitace“. Tak je nazýváno soužití prezidenta a vlády z odlišných politických táborů. Ve Francii tomu někdy říkají Comédie-Française, protože obdobně jako proslulé divadlo má politika za kohabitace v Paříži tři scény – moc je rozdělena mezi prezidenta, vládu a parlament. Prezident se nemůže opírat o parlamentní většinu a musí dělat kompromisy s dalšími politickými silami.