KALEIDOSKOP @PavelJegl
CO MŮŽE
PREZIDENT
Jmenuje a odvolává premiéry,
rozpouští parlament (Národní
shromáždění), vetuje nebo
podepisuje zákony, může je
nechat schválit referendem, velí
ozbrojeným silám, je odpovědný
za zahraniční i obrannou politiku,
podepisuje mezinárodní dohody
a smlouvy.
„Tenhle tým přece nemůže reprezentovat Francii!“ pohoršovala se
nad sestavou, v níž převládají plejeři
tmavé pleti.
HEJNO ČERNÝCH LABUTÍ
Volby francouzského prezidenta
jsou dvoukolové. Mnozí Francouzi si myslí, že to je dostatečná
ochrana před populisty a kandidáty
s extremistickými názory. Ve druhém kole je možné mobilizovat
voliče, kteří hlasy v prvním kole
rozmělnili mezi tradiční kandidáty,
anebo nevolili.
Tento předpoklad se vyplnil třeba
v roce 2002, kdy do druhého kola
postoupil Jean-Marie Le Pen, otec
Marine. Nechal tehdy za sebou
socialistu Lionela Jospina. Ale
zatímco v prvním kole skončil těsně
za konzervativcem Jacquesem Chiracem, ze druhého odešel na hlavu
poražen, protože Chiraca podpořili
také Jospinovi voliči.
Politoložka Cécile Vaissiéová věří,
že „historie se bude opakovat“
a ve druhém kole zvítězí Macron.
„Le Penová nemá šanci, republikáni
i socialisté se proti ní sjednotí,“
10
pravila profesorka z Univerzity
v Rennes. Jenže mnozí akademici
její jistotu nesdílejí. Upozorňují, že
Marine není tak islamofobní a antisemitská jako její otec, proto je přijatelnější pro větší počet Francouzů.
Le Penové může nadto nahrát vyhrocená situace v zemi nebo klopýtnutí soupeře. Co když se na jejího
protivníka ve druhém kole provalí
skandál? Co když propukne násilí
na předměstích obývaných muslimskými přistěhovalci? A co teprve
kdyby před rozhodujícím hlasováním zaútočili ve Francii islamisté?
Budou Francouzi za všech okolností
tak skálopevní, že černou labuť Le
Penovou sestřelí?
Na misku vah, kde se vrší nejistoty,
lze přihodit i nenápadnou podobnost s volbami v Americe: Loni
v říjnu odhadovali experti Trumpovy šance na vítězství na pouhých
20 až 35 procent. A Donald vyhrál.
Teď dávají Le Penové šanci na prezidentství 20 až 35 procent…
Navíc podmínky pro úspěch nacionalistů a autoritářů jsou ve Francii patrně příznivější než v USA.
Francie má v populaci vyšší podíl
nezačleněných muslimů a v zemi je
vyšší nezaměstnanost.
FREXIT A DALŠÍ MALÉRY
Šéfka nacionalistů se chystá vytáhnout Francii z eurozóny, a pokud
Evropská unie nebude souhlasit
s přeměnou na volnou koalici
národů, chce uspořádat referendum
o odchodu ze společenství, které
Francouzi zakládali.
Jenže s frexitem to tak žhavé není.
Analýzy evropských bank označují
možnost, že Francie po případném
vítězství Le Penové opustí euro
a Evropskou unii, za méně pravděpodobnou až mizivou. Barclays,
UniCredit a další banky upozorňují,
že francouzský exit z eura a Evropské unie by byl komplikovanější než
odchod britské monarchie.
Pro Francii by mohl být největším
problémem vysoký dluh. Byl by
převeden na franky, a pokud by
národní měna devalvovala, země by
se snadno propadla do platební neschopnosti. „Francouzský rozchod
s eurozónou a Evropskou unií by
byl dlouhý a komplexní proces. Vyžadoval by nejen souhlas Francouzů
v referendu, ale také přijetí ústavního zákona,“ připomíná také ve své
analýze Barclays.
K tomu, aby Le Penová vyvedla
zemi z Unie a vrátila jí frank, by
potřebovala větší podporu, než má
teď, a většinu v parlamentu. Z evropských prezidentů má nejsilnější
postavení francouzský, jenže bez
podpory parlamentu je jen poloviční. A Barclays soudí: „Je nepravděpodobné, že v červnových volbách
do Národního shromáždění (dolní
komora parlamentu) získá Národní
fronta Le Penové většinu.“
Kdyby Marine Le Penová vyhrála,
nastala by nejspíš „kohabitace“. Tak
je nazýváno soužití prezidenta
a vlády z odlišných politických
táborů. Ve Francii tomu někdy říkají
Comédie-Française, protože obdobně
jako proslulé divadlo má politika
za kohabitace v Paříži tři scény – moc
je rozdělena mezi prezidenta, vládu
a parlament. Prezident se nemůže
opírat o parlamentní většinu a musí
dělat kompromisy s dalšími politickými silami.