KALEIDOSKOP @PavelJegl

CO MŮŽE

PREZIDENT

Jmenuje a odvolává premiéry,

rozpouští parlament (Národní

shromáždění), vetuje nebo

podepisuje zákony, může je

nechat schválit referendem, velí

ozbrojeným silám, je odpovědný

za zahraniční i obrannou politiku,

podepisuje mezinárodní dohody

a smlouvy.

„Tenhle tým přece nemůže reprezentovat Francii!“ pohoršovala se

nad sestavou, v níž převládají plejeři

tmavé pleti.

HEJNO ČERNÝCH LABUTÍ

Volby francouzského prezidenta

jsou dvoukolové. Mnozí Francouzi si myslí, že to je dostatečná

ochrana před populisty a kandidáty

s extremistickými názory. Ve druhém kole je možné mobilizovat

voliče, kteří hlasy v prvním kole

rozmělnili mezi tradiční kandidáty,

anebo nevolili.

Tento předpoklad se vyplnil třeba

v roce 2002, kdy do druhého kola

postoupil Jean-Marie Le Pen, otec

Marine. Nechal tehdy za sebou

socialistu Lionela Jospina. Ale

zatímco v prvním kole skončil těsně

za konzervativcem Jacquesem Chiracem, ze druhého odešel na hlavu

poražen, protože Chiraca podpořili

také Jospinovi voliči.

Politoložka Cécile Vaissiéová věří,

že „historie se bude opakovat“

a ve druhém kole zvítězí Macron.

„Le Penová nemá šanci, republikáni

i socialisté se proti ní sjednotí,“

10

pravila profesorka z Univerzity

v Rennes. Jenže mnozí akademici

její jistotu nesdílejí. Upozorňují, že

Marine není tak islamofobní a antisemitská jako její otec, proto je přijatelnější pro větší počet Francouzů.

Le Penové může nadto nahrát vyhrocená situace v zemi nebo klopýtnutí soupeře. Co když se na jejího

protivníka ve druhém kole provalí

skandál? Co když propukne násilí

na předměstích obývaných muslimskými přistěhovalci? A co teprve

kdyby před rozhodujícím hlasováním zaútočili ve Francii islamisté?

Budou Francouzi za všech okolností

tak skálopevní, že černou labuť Le

Penovou sestřelí?

Na misku vah, kde se vrší nejistoty,

lze přihodit i nenápadnou podobnost s volbami v Americe: Loni

v říjnu odhadovali experti Trumpovy šance na vítězství na pouhých

20 až 35 procent. A Donald vyhrál.

Teď dávají Le Penové šanci na prezidentství 20 až 35 procent…

Navíc podmínky pro úspěch nacionalistů a autoritářů jsou ve Francii patrně příznivější než v USA.

Francie má v populaci vyšší podíl

nezačleněných muslimů a v zemi je

vyšší nezaměstnanost.

FREXIT A DALŠÍ MALÉRY

Šéfka nacionalistů se chystá vytáhnout Francii z eurozóny, a pokud

Evropská unie nebude souhlasit

s přeměnou na volnou koalici

národů, chce uspořádat referendum

o odchodu ze společenství, které

Francouzi zakládali.

Jenže s frexitem to tak žhavé není.

Analýzy evropských bank označují

možnost, že Francie po případném

vítězství Le Penové opustí euro

a Evropskou unii, za méně pravděpodobnou až mizivou. Barclays,

UniCredit a další banky upozorňují,

že francouzský exit z eura a Evropské unie by byl komplikovanější než

odchod britské monarchie.

Pro Francii by mohl být největším

problémem vysoký dluh. Byl by

převeden na franky, a pokud by

národní měna devalvovala, země by

se snadno propadla do platební neschopnosti. „Francouzský rozchod

s eurozónou a Evropskou unií by

byl dlouhý a komplexní proces. Vyžadoval by nejen souhlas Francouzů

v referendu, ale také přijetí ústavního zákona,“ připomíná také ve své

analýze Barclays.

K tomu, aby Le Penová vyvedla

zemi z Unie a vrátila jí frank, by

potřebovala větší podporu, než má

teď, a většinu v parlamentu. Z evropských prezidentů má nejsilnější

postavení francouzský, jenže bez

podpory parlamentu je jen poloviční. A Barclays soudí: „Je nepravděpodobné, že v červnových volbách

do Národního shromáždění (dolní

komora parlamentu) získá Národní

fronta Le Penové většinu.“

Kdyby Marine Le Penová vyhrála,

nastala by nejspíš „kohabitace“. Tak

je nazýváno soužití prezidenta

a vlády z odlišných politických

táborů. Ve Francii tomu někdy říkají

Comédie-Française, protože obdobně

jako proslulé divadlo má politika

za kohabitace v Paříži tři scény – moc

je rozdělena mezi prezidenta, vládu

a parlament. Prezident se nemůže

opírat o parlamentní většinu a musí

dělat kompromisy s dalšími politickými silami.