vést firmu jen s technokraty a byznysmeny, a dokázal vytvořit symbiózu bohémských designérů a šikovných obchodníků.

jít hodně takticky, aby se neurazil. V tomhle případně se to povedlo. Metro jsme nakonec realizovali a šejk uznal, že jsme měli pravdu.

generace přišel o kontinuitu rodinných podniků a firem. Ale pořád věřím, že v nás dříme určitá lokální identita.

Svým způsobem to byla taky sázka na design. Oproti firmám jako Swarovski nebo Baccarat, které prodávají broušené kameny a malinkaté ověsky, je Lasvit založený na instalacích vyráběných technologií hutního tvarování. A o české sklo je ve světě pořád velký zájem.

Ale k takovým historkám nedochází jen v Emirátech. Když děláte zakázky všude po světě, musíte mít přehled o zvyklostech a kultuře v daném regionu a respektovat ho se vším všudy. V Číně například nemůžete využít ostré tvarosloví, protože kdyby někomu v restauraci

Jak ji ale probudit?

Lasvit boduje lukrativními zakázkami v arabských zemích. Jak se vlastně spolupracuje s bohatými šejky? Dá se s nimi vůbec vést dialog? Většinou máme jasné zadání od obchodníků naší dubajské kanceláře, ale designéři přesto přicházejí se svým osobitým řešením. Občas pak dochází k úsměvným situacím. Jednou jsme třeba měli navrhnout stanici metra v Dubaji, kterou chtěl šejk koncipovat jako podmořský svět. Přišel ale se zadáním, ve kterém byly nakreslené samé čtverce. Designér mu pak musí vysvětlit, že v přírodním světě je geometrie trochu jiná. Striktní podobu čtverců najdete možná tak ve sněhových vločkách, takže by bylo lepší volit víc zaoblené tvary. Šejk ale najednou ztuhnul a zeptal se, jestli tím chceme říct, že nemá pravdu. To je moment, kdy se na pár sekund zastaví čas a v hlavě vám proběhne myšlenka, jestli jste právě nezazdili zakázku za spoustu peněz. A zazdili? Naštěstí ne. Museli jsme šejka přesvědčit, že by bylo dobré to zkusit jinak. Samozřejmě na to musíte

Historii designu píše stát a jeho schopnost spolupracovat se soukromým sektorem. Spousta lidí je nadšená ze skandinávského designu, ale už se tolik neví, že téhle fantastické vlny tam docílilo jen pár lidí,

V Číně nemůžete pracovat s ostrými tvary. Kdyby tam někomu pod špičatým lustrem zaskočila kost, svedou to na lustr a podnik zavřou.

zaskočila pod vaším ostrým lustrem rybí kost v krku, svedou to na ten lustr a podnik okamžitě zavřou, protože takhle by to podle feng-šuej nemohlo fungovat. Jak jsou na tom s designem Češi? Mají dobrý vkus? Já bych to nerad generalizoval. Vkus je podle mě individuální záležitost. V obecné rovině pak hrozně záleží na historickém vývoji. V minulém století tu došlo k deformaci způsobené komunistickým režimem a na to pak zase po revoluci navázal přehnaný konzumerismus. Největší průšvih tohoto národa je, že na dvě

kteří ve vhodnou dobu přesvědčili stát, aby zainvestoval do důležitých zahraničních expozic. Ve spolupráci se sklárnami a nábytkářskými firmami pak vytvořili legendární expozice, o kterých mluvil celý svět. Ať už šlo o Trienále v Miláně, nebo o světové výstavy jako Expo v Bruselu, Montrealu a Ósace. Na těchhle veletrzích to byl seriózní souboj estetických forem, technologie a ideologie. A skandinávské země tu kralovaly a těží z toho dodnes. Nutno dodat, že i naši designéři tam slavili úspěchy, ale problém byl, že se jejich díla nedostala do výroby. Svobodný trh byl zkrátka úplně jinde, všichni víme, jak to v rámci 21