vést firmu jen s technokraty
a byznysmeny, a dokázal vytvořit
symbiózu bohémských designérů
a šikovných obchodníků.
jít hodně takticky, aby se neurazil.
V tomhle případně se to povedlo.
Metro jsme nakonec realizovali
a šejk uznal, že jsme měli pravdu.
generace přišel o kontinuitu rodinných podniků a firem. Ale pořád
věřím, že v nás dříme určitá lokální
identita.
Svým způsobem to byla taky sázka
na design. Oproti firmám jako Swarovski nebo Baccarat, které prodávají broušené kameny a malinkaté
ověsky, je Lasvit založený na instalacích vyráběných technologií
hutního tvarování. A o české sklo je
ve světě pořád velký zájem.
Ale k takovým historkám nedochází jen v Emirátech. Když děláte
zakázky všude po světě, musíte mít
přehled o zvyklostech a kultuře
v daném regionu a respektovat ho
se vším všudy. V Číně například
nemůžete využít ostré tvarosloví,
protože kdyby někomu v restauraci
Jak ji ale probudit?
Lasvit boduje lukrativními
zakázkami v arabských zemích.
Jak se vlastně spolupracuje
s bohatými šejky? Dá se s nimi
vůbec vést dialog?
Většinou máme jasné zadání od obchodníků naší dubajské kanceláře,
ale designéři přesto přicházejí se
svým osobitým řešením. Občas pak
dochází k úsměvným situacím.
Jednou jsme třeba měli navrhnout
stanici metra v Dubaji, kterou chtěl
šejk koncipovat jako podmořský
svět. Přišel ale se zadáním, ve kterém byly nakreslené samé čtverce.
Designér mu pak musí vysvětlit,
že v přírodním světě je geometrie
trochu jiná. Striktní podobu čtverců
najdete možná tak ve sněhových
vločkách, takže by bylo lepší volit
víc zaoblené tvary. Šejk ale najednou ztuhnul a zeptal se, jestli tím
chceme říct, že nemá pravdu. To
je moment, kdy se na pár sekund
zastaví čas a v hlavě vám proběhne
myšlenka, jestli jste právě nezazdili
zakázku za spoustu peněz.
A zazdili?
Naštěstí ne. Museli jsme šejka přesvědčit, že by bylo dobré to zkusit
jinak. Samozřejmě na to musíte
Historii designu píše stát a jeho
schopnost spolupracovat se soukromým sektorem. Spousta lidí je nadšená ze skandinávského designu,
ale už se tolik neví, že téhle fantastické vlny tam docílilo jen pár lidí,
V Číně nemůžete pracovat
s ostrými tvary. Kdyby tam někomu
pod špičatým lustrem zaskočila
kost, svedou to na lustr
a podnik zavřou.
zaskočila pod vaším ostrým lustrem
rybí kost v krku, svedou to na ten
lustr a podnik okamžitě zavřou,
protože takhle by to podle feng-šuej
nemohlo fungovat.
Jak jsou na tom s designem Češi?
Mají dobrý vkus?
Já bych to nerad generalizoval.
Vkus je podle mě individuální záležitost. V obecné rovině pak hrozně
záleží na historickém vývoji. V minulém století tu došlo k deformaci
způsobené komunistickým režimem
a na to pak zase po revoluci navázal
přehnaný konzumerismus. Největší
průšvih tohoto národa je, že na dvě
kteří ve vhodnou dobu přesvědčili
stát, aby zainvestoval do důležitých
zahraničních expozic. Ve spolupráci
se sklárnami a nábytkářskými
firmami pak vytvořili legendární
expozice, o kterých mluvil celý svět.
Ať už šlo o Trienále v Miláně, nebo
o světové výstavy jako Expo v Bruselu, Montrealu a Ósace. Na těchhle
veletrzích to byl seriózní souboj
estetických forem, technologie
a ideologie. A skandinávské země
tu kralovaly a těží z toho dodnes.
Nutno dodat, že i naši designéři tam
slavili úspěchy, ale problém byl, že
se jejich díla nedostala do výroby.
Svobodný trh byl zkrátka úplně
jinde, všichni víme, jak to v rámci
21