ANALÝZA

nabízet zaměstnancům nižší mzdy.

Se základním příjmem totiž podle

kritických hlasů lidé špatně placenou

práci přijmou spíš. Na to ale mají

obhájci experimentu přichystanou

odpověď: jaký druh práce lidé skutečně vezmou, a jestli vůbec nějaký,

se teprve ukáže. A navíc i špatně

placená práce je podle nich lepší

začátek než žádná.

BEZ DANÍ TO NEJDE

Ani s 560 eury to ve Finsku není bez

dalších příjmů na žádné velké vyskakování. Jde totiž o šestinu finské

průměrné mzdy. Ani ve Švýcarsku,

kde iniciátoři referenda o základním příjmu navrhovali 2500 franků

(zhruba 63 tisíc korun) nepodmíněně, nešlo z pohledu běžného Švýcara o žádný velký luxus. Průměrná

mzda se totiž pohybuje nad hranicí

6000 franků (zhruba 151 tisíc korun). Podstatná část zaměstnaných

Švýcarů by si navíc nepodmíněného

příjmu nevšimla. Iniciátoři referenda

totiž prosazovali model, ve kterém

by základní příjem sice dostávali

všichni, jenomže ti, kdo pracují

nebo podnikají, by o to víc odváděli

do společné pokladny.

Navržený systém by ročně vyšel

na 208 miliard franků. Na tuto

sumu se měli ze 128 miliard složit

právě ti, kteří vydělávají. Dalších

55 miliard by stát ušetřil za důchody a sociální dávky, které by se

základním příjmem skončily. I tak

ale zbývalo najít 25 miliard franků.

Část by se uvolnila rušením úřednických míst. Zbytek by ale bylo

třeba dohnat zvýšením daní nebo

zavedením nových. Zastánci základního příjmu často zmiňují například takzvanou Tobinovu daň, tedy

zjednodušeně řečeno daň z finanč26

ních transakcí, nebo různé daně

z výnosů kapitálu.

Právě problémy s financováním

celého systému vedou ekonomy

k odsouzení základního příjmu.

„Je to starý sen, tak trochu marxistický. Je v něm spousta dobrých

úmyslů, ale žádné ekonomické

myšlení,“ řekl v době referenda

ekonom z Ženevské univerzity

Charles Wyplosz.

korun je dávka, o kterou Finové

nepřijdou, ani když nastoupí

do práce.

hle ohledu zvlášť obezřetné, jeho

ekonomika je totiž výrazně závislá

na průmyslu. Podle studie OECD

nástup robotů ohrožuje v Česku 45

procent pracovních míst. Zároveň

ale Pícl podotýká, že debata o základním příjmu je v ČSSD zatím

na úplném počátku.

Jasno naproti tomu mají u lidovců.

„Momentálně považujeme tuto věc

za nereálnou a nerealizovatelnou.

Základní příjem chápeme jako

experiment, na který zatím nejsou

veřejné finance připravené,“ říká

Jaroslav Klaška, poslanec KDU-ČSL

a místopředseda rozpočtového výboru. „Dalším důvodem je morální

hazard, respektive fakt, že přidělovaná částka nevede k zodpovědnosti

a aktivitě každého jedince,“ dodává.

ČESKO SE JEN DÍVÁ

PROPOČTY NEJSOU

Co si o nepodmíněném základním příjmu myslí zástupci českých

parlamentních stran? „Myšlenka

základního příjmu v sobě obsahuje

ekonomickou logiku, která počítá

se silnými mravními standardy lidského konání. Doufám proto, že to

není utopie, že o tom jednou v České republice budeme moci racionálně diskutovat. Současný stav je

ale takový, že se toho já nedožiju,“

řekl Finmagu Miroslav Kalousek,

předseda TOP 09.

Jak je to se základním příjmem

a rozpočtovými možnostmi Česka, spočítal ekonom David Marek.

„Pokud bychom nahradili všechny

sociální příspěvky a dávky (včetně

důchodů), přičetli celkovou hodnotu uplatněné slevy na dani a to

celé vydělili počtem obyvatel České

republiky, dostali bychom se k roční

částce 79 554 korun. Měsíčně by

na jednoho člověka připadalo 6630

korun,“ uvádí Marek. Připomeňme,

že průměrný důchod se nyní pohybuje kolem 11 700 korun. Zavedení

základního příjmu pro všechny lidi

při zachování současných výdajů

na dávky nedává v Česku smysl,

protože by vrhlo do chudoby stovky

tisíc důchodců.

Ekonomický expert ČSSD Michal

Pícl je přesvědčený, že se charakter

trhu práce v nastupujícím digitálním věku zásadně změní, a bude

tudíž třeba hledat nové modely.

Upozorňuje na očekávaný mohutný

nástup robotizace práce: ten může

být dalším výrazným důvodem,

proč základní příjem v budoucnu

zavést. A Česko by mělo být v tom-

Švýcarská varianta, kdy by základní

příjem fakticky dostávali jen ti, kteří

nemají dostatečný příjem z práce

či podnikání, by ale nemusela být