ANALÝZA

nabízet zaměstnancům nižší mzdy. Se základním příjmem totiž podle kritických hlasů lidé špatně placenou práci přijmou spíš. Na to ale mají obhájci experimentu přichystanou odpověď: jaký druh práce lidé skutečně vezmou, a jestli vůbec nějaký, se teprve ukáže. A navíc i špatně placená práce je podle nich lepší začátek než žádná.

BEZ DANÍ TO NEJDE Ani s 560 eury to ve Finsku není bez dalších příjmů na žádné velké vyskakování. Jde totiž o šestinu finské průměrné mzdy. Ani ve Švýcarsku, kde iniciátoři referenda o základním příjmu navrhovali 2500 franků (zhruba 63 tisíc korun) nepodmíněně, nešlo z pohledu běžného Švýcara o žádný velký luxus. Průměrná mzda se totiž pohybuje nad hranicí 6000 franků (zhruba 151 tisíc korun). Podstatná část zaměstnaných Švýcarů by si navíc nepodmíněného příjmu nevšimla. Iniciátoři referenda totiž prosazovali model, ve kterém by základní příjem sice dostávali všichni, jenomže ti, kdo pracují nebo podnikají, by o to víc odváděli do společné pokladny. Navržený systém by ročně vyšel na 208 miliard franků. Na tuto sumu se měli ze 128 miliard složit právě ti, kteří vydělávají. Dalších 55 miliard by stát ušetřil za důchody a sociální dávky, které by se základním příjmem skončily. I tak ale zbývalo najít 25 miliard franků. Část by se uvolnila rušením úřednických míst. Zbytek by ale bylo třeba dohnat zvýšením daní nebo zavedením nových. Zastánci základního příjmu často zmiňují například takzvanou Tobinovu daň, tedy zjednodušeně řečeno daň z finanč26

ních transakcí, nebo různé daně z výnosů kapitálu. Právě problémy s financováním celého systému vedou ekonomy k odsouzení základního příjmu. „Je to starý sen, tak trochu marxistický. Je v něm spousta dobrých úmyslů, ale žádné ekonomické myšlení,“ řekl v době referenda ekonom z Ženevské univerzity Charles Wyplosz.

korun je dávka, o kterou Finové nepřijdou, ani když nastoupí do práce.

hle ohledu zvlášť obezřetné, jeho ekonomika je totiž výrazně závislá na průmyslu. Podle studie OECD nástup robotů ohrožuje v Česku 45 procent pracovních míst. Zároveň ale Pícl podotýká, že debata o základním příjmu je v ČSSD zatím na úplném počátku. Jasno naproti tomu mají u lidovců. „Momentálně považujeme tuto věc za nereálnou a nerealizovatelnou. Základní příjem chápeme jako experiment, na který zatím nejsou veřejné finance připravené,“ říká Jaroslav Klaška, poslanec KDU-ČSL a místopředseda rozpočtového výboru. „Dalším důvodem je morální hazard, respektive fakt, že přidělovaná částka nevede k zodpovědnosti a aktivitě každého jedince,“ dodává.

ČESKO SE JEN DÍVÁ

PROPOČTY NEJSOU

Co si o nepodmíněném základním příjmu myslí zástupci českých parlamentních stran? „Myšlenka základního příjmu v sobě obsahuje ekonomickou logiku, která počítá se silnými mravními standardy lidského konání. Doufám proto, že to není utopie, že o tom jednou v České republice budeme moci racionálně diskutovat. Současný stav je ale takový, že se toho já nedožiju,“ řekl Finmagu Miroslav Kalousek, předseda TOP 09.

Jak je to se základním příjmem a rozpočtovými možnostmi Česka, spočítal ekonom David Marek. „Pokud bychom nahradili všechny sociální příspěvky a dávky (včetně důchodů), přičetli celkovou hodnotu uplatněné slevy na dani a to celé vydělili počtem obyvatel České republiky, dostali bychom se k roční částce 79 554 korun. Měsíčně by na jednoho člověka připadalo 6630 korun,“ uvádí Marek. Připomeňme, že průměrný důchod se nyní pohybuje kolem 11 700 korun. Zavedení základního příjmu pro všechny lidi při zachování současných výdajů na dávky nedává v Česku smysl, protože by vrhlo do chudoby stovky tisíc důchodců.

Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl je přesvědčený, že se charakter trhu práce v nastupujícím digitálním věku zásadně změní, a bude tudíž třeba hledat nové modely. Upozorňuje na očekávaný mohutný nástup robotizace práce: ten může být dalším výrazným důvodem, proč základní příjem v budoucnu zavést. A Česko by mělo být v tom-

Švýcarská varianta, kdy by základní příjem fakticky dostávali jen ti, kteří nemají dostatečný příjem z práce či podnikání, by ale nemusela být