ANALÝZA
nabízet zaměstnancům nižší mzdy.
Se základním příjmem totiž podle
kritických hlasů lidé špatně placenou
práci přijmou spíš. Na to ale mají
obhájci experimentu přichystanou
odpověď: jaký druh práce lidé skutečně vezmou, a jestli vůbec nějaký,
se teprve ukáže. A navíc i špatně
placená práce je podle nich lepší
začátek než žádná.
BEZ DANÍ TO NEJDE
Ani s 560 eury to ve Finsku není bez
dalších příjmů na žádné velké vyskakování. Jde totiž o šestinu finské
průměrné mzdy. Ani ve Švýcarsku,
kde iniciátoři referenda o základním příjmu navrhovali 2500 franků
(zhruba 63 tisíc korun) nepodmíněně, nešlo z pohledu běžného Švýcara o žádný velký luxus. Průměrná
mzda se totiž pohybuje nad hranicí
6000 franků (zhruba 151 tisíc korun). Podstatná část zaměstnaných
Švýcarů by si navíc nepodmíněného
příjmu nevšimla. Iniciátoři referenda
totiž prosazovali model, ve kterém
by základní příjem sice dostávali
všichni, jenomže ti, kdo pracují
nebo podnikají, by o to víc odváděli
do společné pokladny.
Navržený systém by ročně vyšel
na 208 miliard franků. Na tuto
sumu se měli ze 128 miliard složit
právě ti, kteří vydělávají. Dalších
55 miliard by stát ušetřil za důchody a sociální dávky, které by se
základním příjmem skončily. I tak
ale zbývalo najít 25 miliard franků.
Část by se uvolnila rušením úřednických míst. Zbytek by ale bylo
třeba dohnat zvýšením daní nebo
zavedením nových. Zastánci základního příjmu často zmiňují například takzvanou Tobinovu daň, tedy
zjednodušeně řečeno daň z finanč26
ních transakcí, nebo různé daně
z výnosů kapitálu.
Právě problémy s financováním
celého systému vedou ekonomy
k odsouzení základního příjmu.
„Je to starý sen, tak trochu marxistický. Je v něm spousta dobrých
úmyslů, ale žádné ekonomické
myšlení,“ řekl v době referenda
ekonom z Ženevské univerzity
Charles Wyplosz.
korun je dávka, o kterou Finové
nepřijdou, ani když nastoupí
do práce.
hle ohledu zvlášť obezřetné, jeho
ekonomika je totiž výrazně závislá
na průmyslu. Podle studie OECD
nástup robotů ohrožuje v Česku 45
procent pracovních míst. Zároveň
ale Pícl podotýká, že debata o základním příjmu je v ČSSD zatím
na úplném počátku.
Jasno naproti tomu mají u lidovců.
„Momentálně považujeme tuto věc
za nereálnou a nerealizovatelnou.
Základní příjem chápeme jako
experiment, na který zatím nejsou
veřejné finance připravené,“ říká
Jaroslav Klaška, poslanec KDU-ČSL
a místopředseda rozpočtového výboru. „Dalším důvodem je morální
hazard, respektive fakt, že přidělovaná částka nevede k zodpovědnosti
a aktivitě každého jedince,“ dodává.
ČESKO SE JEN DÍVÁ
PROPOČTY NEJSOU
Co si o nepodmíněném základním příjmu myslí zástupci českých
parlamentních stran? „Myšlenka
základního příjmu v sobě obsahuje
ekonomickou logiku, která počítá
se silnými mravními standardy lidského konání. Doufám proto, že to
není utopie, že o tom jednou v České republice budeme moci racionálně diskutovat. Současný stav je
ale takový, že se toho já nedožiju,“
řekl Finmagu Miroslav Kalousek,
předseda TOP 09.
Jak je to se základním příjmem
a rozpočtovými možnostmi Česka, spočítal ekonom David Marek.
„Pokud bychom nahradili všechny
sociální příspěvky a dávky (včetně
důchodů), přičetli celkovou hodnotu uplatněné slevy na dani a to
celé vydělili počtem obyvatel České
republiky, dostali bychom se k roční
částce 79 554 korun. Měsíčně by
na jednoho člověka připadalo 6630
korun,“ uvádí Marek. Připomeňme,
že průměrný důchod se nyní pohybuje kolem 11 700 korun. Zavedení
základního příjmu pro všechny lidi
při zachování současných výdajů
na dávky nedává v Česku smysl,
protože by vrhlo do chudoby stovky
tisíc důchodců.
Ekonomický expert ČSSD Michal
Pícl je přesvědčený, že se charakter
trhu práce v nastupujícím digitálním věku zásadně změní, a bude
tudíž třeba hledat nové modely.
Upozorňuje na očekávaný mohutný
nástup robotizace práce: ten může
být dalším výrazným důvodem,
proč základní příjem v budoucnu
zavést. A Česko by mělo být v tom-
Švýcarská varianta, kdy by základní
příjem fakticky dostávali jen ti, kteří
nemají dostatečný příjem z práce
či podnikání, by ale nemusela být