TITUL NESTAČÍ

Tak špatně jako jejich vrstevníci z jihu Evropy na tom

mladí Češi se zaměstnaností nejsou, ale i na našem trhu

práce patří k nejohroženějším skupinám. Rada nad zlato?

Nabírat zkušenosti už při škole.

TEREZA MYNÁŘOVÁ

Najít si zaměstnání je pro mladé

Čechy jednodušší než pro většinu

jejich evropských vrstevníků. Prosincová statistika Eurostatu říká, že

bez práce bylo v Česku necelých 11

procent lidí do 25 let. V Evropské

unii nám tak patří pomyslná bramborová medaile, lépe na tom byli

jen Němci, Nizozemci a Rakušané.

Například na Slovensku nemělo práci 20,4 procenta mladých

a na jihu Evropy, který se stále

ještě vyrovnává s důsledky krize,

je ještě mnohem hůř. Na Kypru

se míra nezaměstnanosti mladých

pohybuje nad 30 procenty, v Řecku,

Španělsku a Itálii dokonce nad 40

procenty.

Na poslední země sice krize dopadla

tvrději než na ostatní státy Unie,

stav hospodářství ale není sám

o sobě jediným důvodem dobrých

nebo špatných čísel. „Rozdíly mezi

jednotlivými zeměmi se dají vysvětlit odlišnou politikou vlád: státy

jako Dánsko, Německo a Nizozemsko silně podporují zaměstnanost

mladých. Dále hraje roli úroveň

školství nebo flexibilita a mobilita mladých,“ shrnuje analytička

Raiffeisenbank Monika Junicke.

Podle analytika Akcenty Miroslava

Nováka nám k příznivým číslům

například pomáhá, že jsou v Česku

mzdy mladých výrazně nižší než

v řadě dalších zemí Unie.

NIŽŠÍ VĚK, VYŠŠÍ RIZIKO

V Evropské unii se Česko dlouhodobě řadí k premiantům. Není to

ale důvod ke zvláštním oslavám,

mladí lidé patří spolu s lidmi v předdůchodovém věku a zaměstnanci

se základním vzděláním na českém

trhu práce k nejohroženějším skupinám. Kdykoli od roku 1993 nastala

recese, zvýšila se nezaměstnanost

mladých rychleji než v ostatních

věkových kategoriích. Například

v krizovém roce 2009 vzrostla meziročně o 89 procent, u lidí ve středním věku „jen“ o 41 procent.

Proč dopadají krize nejhůř právě

na lidi pod třicítkou? Firmy v době

propadu utlumují nábor mladých.

Zároveň v těžkých letech ustupuje

do pozadí spolupráce podniků se

školami, takže studenti a čerství absolventi přicházejí o nabídku brigád

a stáží. Podle studie Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2014, kterou

vydal Národní ústav pro vzdělávání,

potvrdilo 37 procent firem, že se

jejich zájem o absolventy snižoval

právě kvůli poklesu ekonomiky.

I v době recese se samozřejmě

vyskytly výjimky. „Počet nových

zaměstnanců se obecně snížil, ale

to neznamená, že bychom hledali

pouze kandidáty s praxí,“ tvrdí

mluvčí energetické skupiny ČEZ

Roman Gazdík. Stejně tak podle něj

pokračovala i spolupráce se školami.

Ročně totiž z ČEZu odchází do důchodu 200 až 250 lidí, které je složité nahradit. „Například obor energetika na Střední průmyslové škole

v Třebíči vznikl na základě dohody

mezi Krajem Vysočina a Skupinou

ČEZ v roce 2009, tedy přímo v roce

recese,“ dodává Gazdík.

NEJISTÁ INVESTICE

Hlavní důvod, proč firmy během

krize oželí právě mladé, nepřekvapí:

nemají dost pracovních zkušeností.

Na tuhle bariéru lidé do 25 nebo 29

let (podle toho, jak se rozhodneme

„mladé“ definovat) ostatně narážejí

i v době hospodářského růstu.

Vypovídají o tom například výsledky průzkumu Kooperace 2015. Jako

největší překážku při hledání práce

33