TITUL NESTAČÍ
Tak špatně jako jejich vrstevníci z jihu Evropy na tom
mladí Češi se zaměstnaností nejsou, ale i na našem trhu
práce patří k nejohroženějším skupinám. Rada nad zlato?
Nabírat zkušenosti už při škole.
TEREZA MYNÁŘOVÁ
Najít si zaměstnání je pro mladé
Čechy jednodušší než pro většinu
jejich evropských vrstevníků. Prosincová statistika Eurostatu říká, že
bez práce bylo v Česku necelých 11
procent lidí do 25 let. V Evropské
unii nám tak patří pomyslná bramborová medaile, lépe na tom byli
jen Němci, Nizozemci a Rakušané.
Například na Slovensku nemělo práci 20,4 procenta mladých
a na jihu Evropy, který se stále
ještě vyrovnává s důsledky krize,
je ještě mnohem hůř. Na Kypru
se míra nezaměstnanosti mladých
pohybuje nad 30 procenty, v Řecku,
Španělsku a Itálii dokonce nad 40
procenty.
Na poslední země sice krize dopadla
tvrději než na ostatní státy Unie,
stav hospodářství ale není sám
o sobě jediným důvodem dobrých
nebo špatných čísel. „Rozdíly mezi
jednotlivými zeměmi se dají vysvětlit odlišnou politikou vlád: státy
jako Dánsko, Německo a Nizozemsko silně podporují zaměstnanost
mladých. Dále hraje roli úroveň
školství nebo flexibilita a mobilita mladých,“ shrnuje analytička
Raiffeisenbank Monika Junicke.
Podle analytika Akcenty Miroslava
Nováka nám k příznivým číslům
například pomáhá, že jsou v Česku
mzdy mladých výrazně nižší než
v řadě dalších zemí Unie.
NIŽŠÍ VĚK, VYŠŠÍ RIZIKO
V Evropské unii se Česko dlouhodobě řadí k premiantům. Není to
ale důvod ke zvláštním oslavám,
mladí lidé patří spolu s lidmi v předdůchodovém věku a zaměstnanci
se základním vzděláním na českém
trhu práce k nejohroženějším skupinám. Kdykoli od roku 1993 nastala
recese, zvýšila se nezaměstnanost
mladých rychleji než v ostatních
věkových kategoriích. Například
v krizovém roce 2009 vzrostla meziročně o 89 procent, u lidí ve středním věku „jen“ o 41 procent.
Proč dopadají krize nejhůř právě
na lidi pod třicítkou? Firmy v době
propadu utlumují nábor mladých.
Zároveň v těžkých letech ustupuje
do pozadí spolupráce podniků se
školami, takže studenti a čerství absolventi přicházejí o nabídku brigád
a stáží. Podle studie Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2014, kterou
vydal Národní ústav pro vzdělávání,
potvrdilo 37 procent firem, že se
jejich zájem o absolventy snižoval
právě kvůli poklesu ekonomiky.
I v době recese se samozřejmě
vyskytly výjimky. „Počet nových
zaměstnanců se obecně snížil, ale
to neznamená, že bychom hledali
pouze kandidáty s praxí,“ tvrdí
mluvčí energetické skupiny ČEZ
Roman Gazdík. Stejně tak podle něj
pokračovala i spolupráce se školami.
Ročně totiž z ČEZu odchází do důchodu 200 až 250 lidí, které je složité nahradit. „Například obor energetika na Střední průmyslové škole
v Třebíči vznikl na základě dohody
mezi Krajem Vysočina a Skupinou
ČEZ v roce 2009, tedy přímo v roce
recese,“ dodává Gazdík.
NEJISTÁ INVESTICE
Hlavní důvod, proč firmy během
krize oželí právě mladé, nepřekvapí:
nemají dost pracovních zkušeností.
Na tuhle bariéru lidé do 25 nebo 29
let (podle toho, jak se rozhodneme
„mladé“ definovat) ostatně narážejí
i v době hospodářského růstu.
Vypovídají o tom například výsledky průzkumu Kooperace 2015. Jako
největší překážku při hledání práce
33