TITUL NESTAČÍ Tak špatně jako jejich vrstevníci z jihu Evropy na tom mladí Češi se zaměstnaností nejsou, ale i na našem trhu práce patří k nejohroženějším skupinám. Rada nad zlato? Nabírat zkušenosti už při škole. TEREZA MYNÁŘOVÁ

Najít si zaměstnání je pro mladé Čechy jednodušší než pro většinu jejich evropských vrstevníků. Prosincová statistika Eurostatu říká, že bez práce bylo v Česku necelých 11 procent lidí do 25 let. V Evropské unii nám tak patří pomyslná bramborová medaile, lépe na tom byli jen Němci, Nizozemci a Rakušané. Například na Slovensku nemělo práci 20,4 procenta mladých a na jihu Evropy, který se stále ještě vyrovnává s důsledky krize, je ještě mnohem hůř. Na Kypru se míra nezaměstnanosti mladých pohybuje nad 30 procenty, v Řecku, Španělsku a Itálii dokonce nad 40 procenty. Na poslední země sice krize dopadla tvrději než na ostatní státy Unie, stav hospodářství ale není sám o sobě jediným důvodem dobrých nebo špatných čísel. „Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi se dají vysvětlit odlišnou politikou vlád: státy jako Dánsko, Německo a Nizozemsko silně podporují zaměstnanost mladých. Dále hraje roli úroveň školství nebo flexibilita a mobilita mladých,“ shrnuje analytička Raiffeisenbank Monika Junicke. Podle analytika Akcenty Miroslava

Nováka nám k příznivým číslům například pomáhá, že jsou v Česku mzdy mladých výrazně nižší než v řadě dalších zemí Unie.

NIŽŠÍ VĚK, VYŠŠÍ RIZIKO V Evropské unii se Česko dlouhodobě řadí k premiantům. Není to ale důvod ke zvláštním oslavám, mladí lidé patří spolu s lidmi v předdůchodovém věku a zaměstnanci se základním vzděláním na českém trhu práce k nejohroženějším skupinám. Kdykoli od roku 1993 nastala recese, zvýšila se nezaměstnanost mladých rychleji než v ostatních věkových kategoriích. Například v krizovém roce 2009 vzrostla meziročně o 89 procent, u lidí ve středním věku „jen“ o 41 procent. Proč dopadají krize nejhůř právě na lidi pod třicítkou? Firmy v době propadu utlumují nábor mladých. Zároveň v těžkých letech ustupuje do pozadí spolupráce podniků se školami, takže studenti a čerství absolventi přicházejí o nabídku brigád a stáží. Podle studie Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2014, kterou vydal Národní ústav pro vzdělávání, potvrdilo 37 procent firem, že se

jejich zájem o absolventy snižoval právě kvůli poklesu ekonomiky. I v době recese se samozřejmě vyskytly výjimky. „Počet nových zaměstnanců se obecně snížil, ale to neznamená, že bychom hledali pouze kandidáty s praxí,“ tvrdí mluvčí energetické skupiny ČEZ Roman Gazdík. Stejně tak podle něj pokračovala i spolupráce se školami. Ročně totiž z ČEZu odchází do důchodu 200 až 250 lidí, které je složité nahradit. „Například obor energetika na Střední průmyslové škole v Třebíči vznikl na základě dohody mezi Krajem Vysočina a Skupinou ČEZ v roce 2009, tedy přímo v roce recese,“ dodává Gazdík.

NEJISTÁ INVESTICE Hlavní důvod, proč firmy během krize oželí právě mladé, nepřekvapí: nemají dost pracovních zkušeností. Na tuhle bariéru lidé do 25 nebo 29 let (podle toho, jak se rozhodneme „mladé“ definovat) ostatně narážejí i v době hospodářského růstu. Vypovídají o tom například výsledky průzkumu Kooperace 2015. Jako největší překážku při hledání práce 33