ANALÝZA @tereza_hol

označilo chybějící praxi 28 procent nezaměstnaných do 25 let. K podobnému závěru došel i Národní ústav pro vzdělávání. Podle jeho průzkumu preferuje čerstvé absolventy jen 14 procent firem. Co přesně zaměstnavatele na absolventech bez pracovních zkušeností odrazuje? V první řadě není jisté, zda si mladí dokáží organizovat čas, jestli zvládnou jednat se zákazníky, pracovat v týmu nebo pod tlakem. Většinou jim také chybí některé znalosti, takže je třeba vynaložit víc času i peněz na zaškolení. Firmy poté nemají jistotu, že se jim tahle investice vrátí a že jim mladý zaměstnanec záhy neodejde. Měnit místa je přitom u mladých do jisté míry přirozená věc – málokdo hned napoprvé natrefí na práci a prostředí podle svých představ. Fluktuantů ale podle OECD přibývá a podíl zaměstnanců, kteří jsou ve své aktuální práci méně než rok, stoupá. Například u osob mezi 25 až 29 lety vzrostl mezi lety 2007 až 2015 na 18,7 procenta – tedy o necelé čtyři procentní body. „Mileniálové přistupují ke kariéře jinak. Snaží se získat co nejvíc zkušeností, proto často mění zaměstnavatele,“ shrnuje ředitel společnosti Trexima Jaromír Janoš. Mladí zaměstnanci podle něj navíc chtějí rychle růst, takže je práce ve firmách a institucích, které se řídí principem seniority, příliš nemotivuje.

BOJ O RECEPCI Nedostatek zkušeností může mít řadu důsledků. Najít místo v oboru je většinou složitější a zvlášť lidem 34

NEZAMĚSTNANOST MLADÝCH DO 25 LET Německo Nizozemsko Rakousko Česko Maďarsko Chorvatsko Kypr Itálie Španělsko Řecko

6,5

zní typický inzerát na Jobs.cz. Absolventi, kteří při hledání práce v oboru narazí kvůli chybějícím zkušenostem, se proto často vydávají právě sem.

10,2 10,5 10,7 11,9 28 32,8 40,1 42,9 44,2

0%

44 % Eurostat, 12/2016

s nižším vzděláním pak hrozí, že zůstanou bez práce. V roce 2015 byli mezi nezaměstnanými do 29 let zastoupeni hlavně absolventi středních škol s maturitou (32 procent) a lidé se základní školou (27 procent). V lepším případě mladí bez praxe nemíří na úřad práce, ale na pozice, které neodpovídají jejich vzdělání a stačila by na ně nižší kvalifikace. Podle Celoevropského průzkumu o kompetencích a profesích byla v roce 2015 překvalifikovaná téměř třetina českých zaměstnanců mezi 25 až 34 lety. S tím souzní i statistiky pracovního portálu Jobs.cz, podle kterých se mladí, většinou opět vysokoškoláci, nejvíc přetahují o práci na recepci a v kanceláři. U podobných pozic toho firmy požadují po uchazečích relativně málo – běžně stačí základní operace na počítači, angličtina a příjemné vystupování. „Požadujeme reprezentativní a milé vystupování, základy AJ, znalost MS Office, schopnost pracovat samostatně, organizační schopnosti, flexibilitu,“

„Práci jsem hledala v létě 2010. Intenzivně, ve smyslu každodenního pročítání inzerátů, zhruba tři měsíce. K vysoké škole či k jazykům zaměstnavatelé moc nepřihlíželi, naopak často preferovali uchazeče s nižším vzděláním,“ popisuje Dana, absolventka ekonomického oboru, která prošla zhruba patnácti pohovory. Než našla v Praze místo, které odpovídalo jejímu vzdělání, pracovala měsíc jako brigádnice na farmářských trzích.

ZAMÍŘIT, PAL! Jedním z receptů, jak se vyhnout problému s uplatněním, je správně zvolit obor a školu. V odvětvích s nízkou nezaměstnaností najdou mladí práci nepochybně snáz než tam, kde panuje přetlak a firmy si mohou vybírat. Mezi středoškolskými obory s učňovskou zkouškou je perspektivní (alespoň co se zaměstnanosti týká) oblast kožedělné a obuvnické výroby či zpracování plastů. V řadách jejich absolventů, kteří měli v dubnu 2015 rok od skončení studia, Národní ústav pro vzdělávání neevidoval žádného nezaměstnaného. Dobře na tom byli absolventi i v případě, že si vybrali školy zaměřené na elektrotechniku, telekomunikace a výpočetní techniku. U maturitních oborů mají tradičně nejnižší míru nezaměstnanosti absolventi gymnázií (v dubnu 2015 činila 3,8 procenta), u těch se ale