ANALÝZA @tereza_hol

označilo chybějící praxi 28 procent

nezaměstnaných do 25 let. K podobnému závěru došel i Národní

ústav pro vzdělávání. Podle jeho

průzkumu preferuje čerstvé absolventy jen 14 procent firem.

Co přesně zaměstnavatele na absolventech bez pracovních zkušeností

odrazuje? V první řadě není jisté,

zda si mladí dokáží organizovat čas,

jestli zvládnou jednat se zákazníky,

pracovat v týmu nebo pod tlakem.

Většinou jim také chybí některé

znalosti, takže je třeba vynaložit víc

času i peněz na zaškolení.

Firmy poté nemají jistotu, že se jim

tahle investice vrátí a že jim mladý

zaměstnanec záhy neodejde. Měnit

místa je přitom u mladých do jisté

míry přirozená věc – málokdo hned

napoprvé natrefí na práci a prostředí podle svých představ. Fluktuantů

ale podle OECD přibývá a podíl

zaměstnanců, kteří jsou ve své aktuální práci méně než rok, stoupá.

Například u osob mezi 25 až 29

lety vzrostl mezi lety 2007 až 2015

na 18,7 procenta – tedy o necelé

čtyři procentní body.

„Mileniálové přistupují ke kariéře

jinak. Snaží se získat co nejvíc

zkušeností, proto často mění

zaměstnavatele,“ shrnuje ředitel

společnosti Trexima Jaromír Janoš.

Mladí zaměstnanci podle něj navíc

chtějí rychle růst, takže je práce

ve firmách a institucích, které se řídí

principem seniority, příliš nemotivuje.

BOJ O RECEPCI

Nedostatek zkušeností může mít

řadu důsledků. Najít místo v oboru

je většinou složitější a zvlášť lidem

34

NEZAMĚSTNANOST

MLADÝCH DO 25 LET

Německo

Nizozemsko

Rakousko

Česko

Maďarsko

Chorvatsko

Kypr

Itálie

Španělsko

Řecko

6,5

zní typický inzerát na Jobs.cz.

Absolventi, kteří při hledání práce

v oboru narazí kvůli chybějícím

zkušenostem, se proto často vydávají právě sem.

10,2

10,5

10,7

11,9

28

32,8

40,1

42,9

44,2

0%

44 %

Eurostat, 12/2016

s nižším vzděláním pak hrozí, že

zůstanou bez práce. V roce 2015

byli mezi nezaměstnanými do 29

let zastoupeni hlavně absolventi

středních škol s maturitou (32 procent) a lidé se základní školou (27

procent).

V lepším případě mladí bez praxe

nemíří na úřad práce, ale na pozice,

které neodpovídají jejich vzdělání

a stačila by na ně nižší kvalifikace.

Podle Celoevropského průzkumu

o kompetencích a profesích byla v roce

2015 překvalifikovaná téměř třetina

českých zaměstnanců mezi 25 až

34 lety. S tím souzní i statistiky

pracovního portálu Jobs.cz, podle

kterých se mladí, většinou opět vysokoškoláci, nejvíc přetahují o práci

na recepci a v kanceláři.

U podobných pozic toho firmy

požadují po uchazečích relativně

málo – běžně stačí základní operace

na počítači, angličtina a příjemné

vystupování. „Požadujeme reprezentativní a milé vystupování,

základy AJ, znalost MS Office,

schopnost pracovat samostatně,

organizační schopnosti, flexibilitu,“

„Práci jsem hledala v létě 2010.

Intenzivně, ve smyslu každodenního pročítání inzerátů, zhruba tři

měsíce. K vysoké škole či k jazykům

zaměstnavatelé moc nepřihlíželi,

naopak často preferovali uchazeče

s nižším vzděláním,“ popisuje

Dana, absolventka ekonomického

oboru, která prošla zhruba patnácti

pohovory. Než našla v Praze místo,

které odpovídalo jejímu vzdělání,

pracovala měsíc jako brigádnice

na farmářských trzích.

ZAMÍŘIT, PAL!

Jedním z receptů, jak se vyhnout

problému s uplatněním, je správně

zvolit obor a školu. V odvětvích

s nízkou nezaměstnaností najdou

mladí práci nepochybně snáz než

tam, kde panuje přetlak a firmy si

mohou vybírat.

Mezi středoškolskými obory s učňovskou zkouškou je perspektivní

(alespoň co se zaměstnanosti týká)

oblast kožedělné a obuvnické výroby či zpracování plastů. V řadách

jejich absolventů, kteří měli v dubnu 2015 rok od skončení studia,

Národní ústav pro vzdělávání neevidoval žádného nezaměstnaného.

Dobře na tom byli absolventi i v případě, že si vybrali školy zaměřené

na elektrotechniku, telekomunikace

a výpočetní techniku.

U maturitních oborů mají tradičně nejnižší míru nezaměstnanosti

absolventi gymnázií (v dubnu 2015

činila 3,8 procenta), u těch se ale