ANALÝZA @tereza_hol
označilo chybějící praxi 28 procent
nezaměstnaných do 25 let. K podobnému závěru došel i Národní
ústav pro vzdělávání. Podle jeho
průzkumu preferuje čerstvé absolventy jen 14 procent firem.
Co přesně zaměstnavatele na absolventech bez pracovních zkušeností
odrazuje? V první řadě není jisté,
zda si mladí dokáží organizovat čas,
jestli zvládnou jednat se zákazníky,
pracovat v týmu nebo pod tlakem.
Většinou jim také chybí některé
znalosti, takže je třeba vynaložit víc
času i peněz na zaškolení.
Firmy poté nemají jistotu, že se jim
tahle investice vrátí a že jim mladý
zaměstnanec záhy neodejde. Měnit
místa je přitom u mladých do jisté
míry přirozená věc – málokdo hned
napoprvé natrefí na práci a prostředí podle svých představ. Fluktuantů
ale podle OECD přibývá a podíl
zaměstnanců, kteří jsou ve své aktuální práci méně než rok, stoupá.
Například u osob mezi 25 až 29
lety vzrostl mezi lety 2007 až 2015
na 18,7 procenta – tedy o necelé
čtyři procentní body.
„Mileniálové přistupují ke kariéře
jinak. Snaží se získat co nejvíc
zkušeností, proto často mění
zaměstnavatele,“ shrnuje ředitel
společnosti Trexima Jaromír Janoš.
Mladí zaměstnanci podle něj navíc
chtějí rychle růst, takže je práce
ve firmách a institucích, které se řídí
principem seniority, příliš nemotivuje.
BOJ O RECEPCI
Nedostatek zkušeností může mít
řadu důsledků. Najít místo v oboru
je většinou složitější a zvlášť lidem
34
NEZAMĚSTNANOST
MLADÝCH DO 25 LET
Německo
Nizozemsko
Rakousko
Česko
Maďarsko
Chorvatsko
Kypr
Itálie
Španělsko
Řecko
6,5
zní typický inzerát na Jobs.cz.
Absolventi, kteří při hledání práce
v oboru narazí kvůli chybějícím
zkušenostem, se proto často vydávají právě sem.
10,2
10,5
10,7
11,9
28
32,8
40,1
42,9
44,2
0%
44 %
Eurostat, 12/2016
s nižším vzděláním pak hrozí, že
zůstanou bez práce. V roce 2015
byli mezi nezaměstnanými do 29
let zastoupeni hlavně absolventi
středních škol s maturitou (32 procent) a lidé se základní školou (27
procent).
V lepším případě mladí bez praxe
nemíří na úřad práce, ale na pozice,
které neodpovídají jejich vzdělání
a stačila by na ně nižší kvalifikace.
Podle Celoevropského průzkumu
o kompetencích a profesích byla v roce
2015 překvalifikovaná téměř třetina
českých zaměstnanců mezi 25 až
34 lety. S tím souzní i statistiky
pracovního portálu Jobs.cz, podle
kterých se mladí, většinou opět vysokoškoláci, nejvíc přetahují o práci
na recepci a v kanceláři.
U podobných pozic toho firmy
požadují po uchazečích relativně
málo – běžně stačí základní operace
na počítači, angličtina a příjemné
vystupování. „Požadujeme reprezentativní a milé vystupování,
základy AJ, znalost MS Office,
schopnost pracovat samostatně,
organizační schopnosti, flexibilitu,“
„Práci jsem hledala v létě 2010.
Intenzivně, ve smyslu každodenního pročítání inzerátů, zhruba tři
měsíce. K vysoké škole či k jazykům
zaměstnavatelé moc nepřihlíželi,
naopak často preferovali uchazeče
s nižším vzděláním,“ popisuje
Dana, absolventka ekonomického
oboru, která prošla zhruba patnácti
pohovory. Než našla v Praze místo,
které odpovídalo jejímu vzdělání,
pracovala měsíc jako brigádnice
na farmářských trzích.
ZAMÍŘIT, PAL!
Jedním z receptů, jak se vyhnout
problému s uplatněním, je správně
zvolit obor a školu. V odvětvích
s nízkou nezaměstnaností najdou
mladí práci nepochybně snáz než
tam, kde panuje přetlak a firmy si
mohou vybírat.
Mezi středoškolskými obory s učňovskou zkouškou je perspektivní
(alespoň co se zaměstnanosti týká)
oblast kožedělné a obuvnické výroby či zpracování plastů. V řadách
jejich absolventů, kteří měli v dubnu 2015 rok od skončení studia,
Národní ústav pro vzdělávání neevidoval žádného nezaměstnaného.
Dobře na tom byli absolventi i v případě, že si vybrali školy zaměřené
na elektrotechniku, telekomunikace
a výpočetní techniku.
U maturitních oborů mají tradičně nejnižší míru nezaměstnanosti
absolventi gymnázií (v dubnu 2015
činila 3,8 procenta), u těch se ale