logicky čeká, že budou pokračovat

studiem na vysoké škole. Kromě

nich se mohou nízkou nezaměstnaností chlubit i absolventi strojírenských a zdravotnických škol.

Zaměření na zdravotnictví či farmaceutiku zajišťovalo v roce 2015

nejlepší perspektivu také vysokoškolákům: míra nezaměstnanosti

absolventů zde činila 1,7 procenta.

Důvodem je podle Národního ústavu pro vzdělávání malý zájem o tyto

náročné obory, zároveň „pomáhá“

odliv lékařů do zahraničí.

Ne každý má ale samozřejmě

k technice a přírodním vědám blízko. Vzhledem k tomu, že se komunikace i obchod přesouvají na internet, najdou humanitně orientovaní

mladí uplatnění třeba v online

marketingu. Stejně tak jsou v době,

kdy se firmy v některých oborech

přetahují o zkušené experty, žádaní

personalisté a odborníci na motivaci

a odměňování.

Průzkum Národního ústavu pro

vzdělávání přitom ukázal i další zajímavou věc. S dosaženým vzděláním

roste význam klíčových kompetencí, jako jsou počítačová gramotnost,

schopnost řešit problémy nebo

týmová spolupráce. Jinými slovy:

od vysokoškoláků firmy požadují

mnohem rozvinutější „měkké

dovednosti“ než od osob s nižším

vzděláním.

ZADARMO? NECHCI

Dále by mladým hledání práce

usnadnilo, kdyby projevovali

aktivnější zájem o studentské stáže

a praxe ve firmách. Těch se podle

Závěrečné publikace projektu Kooperace, podpořeného Fondem dalšího

vzdělávání, zúčastnilo jen sedm

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKU

14

12

10

8

6

4

2

0

1993

1995

1997

15–29 let

1999

2001

2003

30–54 let

procent nezaměstnaných do 25 let,

z toho čtyři procenta víc než před

rokem. Hlavní důvod malého zájmu

je neochota pracovat zadarmo, což

je typické pro většinu stáží: firma

nebo stát přispívají jen na dopravu,

stravování a případně ubytování

účastníka. Kromě toho mladým

respondentům vadí, že jsou stáže

krátkodobé a trvají jen několik týdnů, nanejvýš měsíců.

Ještě menší zájem měli mladí

o zahraniční praxe, ať už v evropských institucích, nebo stáže, které

zprostředkovávají mezinárodní

organizace. Na zahraniční pobyty

a tréninkové kurzy vyjela pouze dvě

procenta nezaměstnaných. Zbylých

devětaosmdesát procent nejčastěji

jako příčinu svého rozhodnutí uvádělo neznalost jazyků.

ZKUŠENOSTI NAD ZLATO

Samozřejmě to neznamená, že by

se stážím vyhýbali všichni mladí.

Obrovský zájem je třeba o evropské

instituce: do Evropské komise se

na podzim 2016 hlásilo 158 Čechů,

uspělo čtrnáct. Stejně tak neuspěli

zdaleka všichni uchazeči o neplacené Stáže pro mladé, které v letech

2012 až 2015 organizoval Fond dal-

2005

2007

2009

55–65 let

2011

2013

2015

2017

65 a více let

šího vzdělávání. Frontu stojí mladí

i na placené pracovní pobyty Work

and Travel v USA. Podle Přemysla

Piskače, ředitele agentury Czech-us,

která tyto výjezdy organizuje, se

každoročně povede naplnit celou

kapacitu, tedy zhruba 1200 míst.

S nedostatkem zájemců se naopak potýká například organizace

INEX-SDA, která pořádá workcampy v zahraničí, nebo studentská

neziskovka AIESEC. Jejich dlouhodobých stáží Global Talent se loni

zúčastnilo 73 Čechů, dobrovolnických stáží Global Volunteer pak

195. „Nabídek ale bylo několikanásobně víc,“ tvrdí Ivana Bartoňková z české pobočky AIESECu.

Všechny podobné aktivity můžou

přitom mladým značně pomoct při

hledání práce, která bude odpovídat

jejich kvalifikaci. Kromě toho, že

tak získají nové zkušenosti a často

potřebnou praxi, má totiž jejich

účast i další přínos. Vypovídá o tom,

že je mladý člověk samostatný, nechybí mu motivace, chce se rozvíjet

a podniká pro to konkrétní kroky.

Mnohem více, než když podobný

výčet vlastností uvede na konci

životopisu.

35