logicky čeká, že budou pokračovat studiem na vysoké škole. Kromě nich se mohou nízkou nezaměstnaností chlubit i absolventi strojírenských a zdravotnických škol. Zaměření na zdravotnictví či farmaceutiku zajišťovalo v roce 2015 nejlepší perspektivu také vysokoškolákům: míra nezaměstnanosti absolventů zde činila 1,7 procenta. Důvodem je podle Národního ústavu pro vzdělávání malý zájem o tyto náročné obory, zároveň „pomáhá“ odliv lékařů do zahraničí. Ne každý má ale samozřejmě k technice a přírodním vědám blízko. Vzhledem k tomu, že se komunikace i obchod přesouvají na internet, najdou humanitně orientovaní mladí uplatnění třeba v online marketingu. Stejně tak jsou v době, kdy se firmy v některých oborech přetahují o zkušené experty, žádaní personalisté a odborníci na motivaci a odměňování. Průzkum Národního ústavu pro vzdělávání přitom ukázal i další zajímavou věc. S dosaženým vzděláním roste význam klíčových kompetencí, jako jsou počítačová gramotnost, schopnost řešit problémy nebo týmová spolupráce. Jinými slovy: od vysokoškoláků firmy požadují mnohem rozvinutější „měkké dovednosti“ než od osob s nižším vzděláním.
ZADARMO? NECHCI Dále by mladým hledání práce usnadnilo, kdyby projevovali aktivnější zájem o studentské stáže a praxe ve firmách. Těch se podle Závěrečné publikace projektu Kooperace, podpořeného Fondem dalšího vzdělávání, zúčastnilo jen sedm
VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKU 14 12 10 8 6 4 2 0
1993
1995
1997 15–29 let
1999
2001
2003
30–54 let
procent nezaměstnaných do 25 let, z toho čtyři procenta víc než před rokem. Hlavní důvod malého zájmu je neochota pracovat zadarmo, což je typické pro většinu stáží: firma nebo stát přispívají jen na dopravu, stravování a případně ubytování účastníka. Kromě toho mladým respondentům vadí, že jsou stáže krátkodobé a trvají jen několik týdnů, nanejvýš měsíců. Ještě menší zájem měli mladí o zahraniční praxe, ať už v evropských institucích, nebo stáže, které zprostředkovávají mezinárodní organizace. Na zahraniční pobyty a tréninkové kurzy vyjela pouze dvě procenta nezaměstnaných. Zbylých devětaosmdesát procent nejčastěji jako příčinu svého rozhodnutí uvádělo neznalost jazyků.
ZKUŠENOSTI NAD ZLATO Samozřejmě to neznamená, že by se stážím vyhýbali všichni mladí. Obrovský zájem je třeba o evropské instituce: do Evropské komise se na podzim 2016 hlásilo 158 Čechů, uspělo čtrnáct. Stejně tak neuspěli zdaleka všichni uchazeči o neplacené Stáže pro mladé, které v letech 2012 až 2015 organizoval Fond dal-
2005
2007
2009
55–65 let
2011
2013
2015
2017
65 a více let
šího vzdělávání. Frontu stojí mladí i na placené pracovní pobyty Work and Travel v USA. Podle Přemysla Piskače, ředitele agentury Czech-us, která tyto výjezdy organizuje, se každoročně povede naplnit celou kapacitu, tedy zhruba 1200 míst. S nedostatkem zájemců se naopak potýká například organizace INEX-SDA, která pořádá workcampy v zahraničí, nebo studentská neziskovka AIESEC. Jejich dlouhodobých stáží Global Talent se loni zúčastnilo 73 Čechů, dobrovolnických stáží Global Volunteer pak 195. „Nabídek ale bylo několikanásobně víc,“ tvrdí Ivana Bartoňková z české pobočky AIESECu. Všechny podobné aktivity můžou přitom mladým značně pomoct při hledání práce, která bude odpovídat jejich kvalifikaci. Kromě toho, že tak získají nové zkušenosti a často potřebnou praxi, má totiž jejich účast i další přínos. Vypovídá o tom, že je mladý člověk samostatný, nechybí mu motivace, chce se rozvíjet a podniká pro to konkrétní kroky. Mnohem více, než když podobný výčet vlastností uvede na konci životopisu.
35