logicky čeká, že budou pokračovat
studiem na vysoké škole. Kromě
nich se mohou nízkou nezaměstnaností chlubit i absolventi strojírenských a zdravotnických škol.
Zaměření na zdravotnictví či farmaceutiku zajišťovalo v roce 2015
nejlepší perspektivu také vysokoškolákům: míra nezaměstnanosti
absolventů zde činila 1,7 procenta.
Důvodem je podle Národního ústavu pro vzdělávání malý zájem o tyto
náročné obory, zároveň „pomáhá“
odliv lékařů do zahraničí.
Ne každý má ale samozřejmě
k technice a přírodním vědám blízko. Vzhledem k tomu, že se komunikace i obchod přesouvají na internet, najdou humanitně orientovaní
mladí uplatnění třeba v online
marketingu. Stejně tak jsou v době,
kdy se firmy v některých oborech
přetahují o zkušené experty, žádaní
personalisté a odborníci na motivaci
a odměňování.
Průzkum Národního ústavu pro
vzdělávání přitom ukázal i další zajímavou věc. S dosaženým vzděláním
roste význam klíčových kompetencí, jako jsou počítačová gramotnost,
schopnost řešit problémy nebo
týmová spolupráce. Jinými slovy:
od vysokoškoláků firmy požadují
mnohem rozvinutější „měkké
dovednosti“ než od osob s nižším
vzděláním.
ZADARMO? NECHCI
Dále by mladým hledání práce
usnadnilo, kdyby projevovali
aktivnější zájem o studentské stáže
a praxe ve firmách. Těch se podle
Závěrečné publikace projektu Kooperace, podpořeného Fondem dalšího
vzdělávání, zúčastnilo jen sedm
VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKU
14
12
10
8
6
4
2
0
1993
1995
1997
15–29 let
1999
2001
2003
30–54 let
procent nezaměstnaných do 25 let,
z toho čtyři procenta víc než před
rokem. Hlavní důvod malého zájmu
je neochota pracovat zadarmo, což
je typické pro většinu stáží: firma
nebo stát přispívají jen na dopravu,
stravování a případně ubytování
účastníka. Kromě toho mladým
respondentům vadí, že jsou stáže
krátkodobé a trvají jen několik týdnů, nanejvýš měsíců.
Ještě menší zájem měli mladí
o zahraniční praxe, ať už v evropských institucích, nebo stáže, které
zprostředkovávají mezinárodní
organizace. Na zahraniční pobyty
a tréninkové kurzy vyjela pouze dvě
procenta nezaměstnaných. Zbylých
devětaosmdesát procent nejčastěji
jako příčinu svého rozhodnutí uvádělo neznalost jazyků.
ZKUŠENOSTI NAD ZLATO
Samozřejmě to neznamená, že by
se stážím vyhýbali všichni mladí.
Obrovský zájem je třeba o evropské
instituce: do Evropské komise se
na podzim 2016 hlásilo 158 Čechů,
uspělo čtrnáct. Stejně tak neuspěli
zdaleka všichni uchazeči o neplacené Stáže pro mladé, které v letech
2012 až 2015 organizoval Fond dal-
2005
2007
2009
55–65 let
2011
2013
2015
2017
65 a více let
šího vzdělávání. Frontu stojí mladí
i na placené pracovní pobyty Work
and Travel v USA. Podle Přemysla
Piskače, ředitele agentury Czech-us,
která tyto výjezdy organizuje, se
každoročně povede naplnit celou
kapacitu, tedy zhruba 1200 míst.
S nedostatkem zájemců se naopak potýká například organizace
INEX-SDA, která pořádá workcampy v zahraničí, nebo studentská
neziskovka AIESEC. Jejich dlouhodobých stáží Global Talent se loni
zúčastnilo 73 Čechů, dobrovolnických stáží Global Volunteer pak
195. „Nabídek ale bylo několikanásobně víc,“ tvrdí Ivana Bartoňková z české pobočky AIESECu.
Všechny podobné aktivity můžou
přitom mladým značně pomoct při
hledání práce, která bude odpovídat
jejich kvalifikaci. Kromě toho, že
tak získají nové zkušenosti a často
potřebnou praxi, má totiž jejich
účast i další přínos. Vypovídá o tom,
že je mladý člověk samostatný, nechybí mu motivace, chce se rozvíjet
a podniká pro to konkrétní kroky.
Mnohem více, než když podobný
výčet vlastností uvede na konci
životopisu.
35