„Nezapomeňte přinést vzorky,“ připomínám Danovi a Radkovi, když domlouváme rozhovor. Povídáme si hodinu a půl. Když otázky vyčerpám, položí jednu Dan: „Tak ochutnáte?“ Je únor 2017 a já polykám prvního cvrčka v životě. Dobře, padesát pět cvrčků. Tolik dokonale namletých brouků jedna energy tyčinka Sens obsahuje. V proteinové tyčince stejné značky jich je sto třicet dva. Pro dvě miliardy lidí je hmyz běžnou součástí jídelníčku, Evropa a Severní Amerika jsou k pojídání brouků, švábů a červů zdrženlivé. Mladí Češi je chtějí rozpaků zbavit, nejdřív to zkoušejí v Evropě. Vypadá to jako bláznivý nápad, ale Daniel Vach a Radek Hušek mají rádi racionální argumenty: jíst hmyz je zdravé, udržitelné i morální.

ZAČAL CVRKOT Všechno začalo, když se Danovi dostala do ruky kniha Jedlý hmyz (v originále Edible Insects) od OSN. „Za třicet let bude o dvě miliardy víc lidí, současný způsob stravování nenakrmí všechny, není tu dost proteinu, musí nastat nějaká změna.“ Jíst hmyz Danovi přišlo jako skvělé řešení: hmyz potřebuje mnohem míň prostoru, krmiva i vody než dobytek a drůbež. Při jeho chovu navíc nevznikají skleníkové plyny. Hned si vzpomněl na Radka, který se vždycky zajímal o zdravou stravu a řešil denní množství bílkovin. Navíc měl zkušenosti s podnikáním: bylo mu sotva dvacet, když založil firmu zaměřenou na online marketing. „Mám kolem sebe hodně veganů, přiměli mě přemýšlet o morální stránce toho, co jím. A dlouhodobě

jsem se chtěl věnovat sociálnímu podnikání, zlepšovat své okolí,“ přidává Radek. Všechno zapadalo. „Jíst hmyz se může zdát kulturně bláznivé, ale já byl přesvědčený docela rychle,“ říká. Pustili se do toho. Dan si právě dělal doktorát z financí a ekonomie na Karlově univerzitě, Radek dokončil bakalářský management na VŠE, magistra měl studovat v Londýně. Jenže začal cvrkot, rozjezd hmyzího byznysu dostal před školou přednost. Do týmu přizvali kuchaře Petra Ocknechta, nejznámějšího českého propagátora entomofagie; přípravě pokrmů z hmyzu se věnuje přes třináct let. Obrátili se také na vědkyni Marii Borkovcovou, specialistku na jedlý hmyz z brněnské Mendelovy univerzity. Mapování možností a hledání cest zabralo měsíce. „Ujasňovali jsme si, kdo je náš zákazník, jestli je poptávka. A jestli vůbec můžeme vyrábět, protože hmyz je celkem nová potravina.“ Zajímá mě, proč volba padla právě na cvrčky. „Cvrček je extrémně bohatý na bílkoviny, obsahuje jich šedesát šest procent. Má stejné složení aminokyselin jako maso. Z hlediska stravitelnosti bílkoviny vychází dokonce líp. Na úrovni minerálů je cvrččí bílkovina mnohem bohatší na železo, vápník a vitaminy.“ Z nutričního hlediska jsou zajímaví i švábi, na konzervativního strávníka se ale musí pozvolna, cvrčka pro začátek přece jen zkousne spíš.

CO OČI NEVIDÍ Klukům taky rychle došlo, že nemůžou lidi nutit jíst celý hmyz,

mentální zábrany jsou pevné. Cvrčky lidem neukazují, nejsou v logu ani na obale. Tyčinky vyrábějí z cvrččí mouky, kterou dovážejí z Thajska. „Mouka nemá žádnou chuť,“ vyzdvihne Dan. V proteinovce se soustředili na maximální využití cvrččí bílkoviny. „Jako jedna z mála tyčinek má dvacet gramů bílkovin z celkové váhy šedesáti gramů, nízký obsah sacharidů a je zcela přírodní.“ Pokud jde o pojídání cvrčků, je tu ještě jeden argument, slyšet by na něj mohli i někteří vegetariáni a vegani: humánní zabíjení. „Cvrčci se nejprve ochladí, což jim navodí stav diapauzy, zpomalí se jejich životní procesy, vlastně usnou. V přírodě takový stav běžně zažívají, třeba když přijdou ranní mrazíky. Pak se zabíjejí zmražením. Netrpí, mají velmi primitivní nervovou soustavu,“ přesvědčuje Radek. Recepty se pilovaly dlouho. Docílit toho, aby měla tyčinka ideální složení a zároveň chutnala, bylo náročné. Příchuti se míchaly devět měsíců, od obou tyčinek vzniklo na sto prototypů. Všechny u Petra Ocknechta v kuchyni. Konzultovalo se s výživovými poradci, zkoušelo a ochutnávalo až k zbláznění. Energy tyčinka je nakonec k dostání ve dvou příchutích: čokoláda s pomerančem a ananas s kokosem. Základ je ze sušených datlí a kešu ořechů; jen vyladit jemnost mletí trvalo věčnost. Já zkusila pomerančovou a můžu potvrdit: chutná dobře. Dvě varianty má i proteinovka: čokoláda se sezamem a arašídové máslo se skořicí, slazené jsou agávovým nektarem. 37