BYZNYSPLÁN

CVRČEK VS. HOVĚZÍ „Na produkci cvrččí bílkoviny je ve srovnání s hovězím třeba dvanáctkrát méně krmiva, patnáctkrát méně úrodné půdy, až 2000krát míň vody. A vytvoří se stokrát méně skleníkových plynů.“

Dlouho kluci všechno platili ze svého. Dan chodil do práce, Radek vložil do startu společného podnikání peníze utržené za prodej firmy.

PENÍZE TEČOU Tyčinky byly hotové, na rozjezd výroby ale potřebovali větší kapitál. Řekli si o něj na Kickstarteru. „Pamatuju si ten vystresovaný večer před spuštěním kampaně. Pracovali jsme na své vizi už přes rok a teď se mělo ukázat, jestli vůbec někoho zajímá,“ vzpomíná Dan. První ostrý test. Spát šli až nad ránem, makali do poslední chvíle, nic nenechali náhodě. Před začátkem kampaně na crowdfundingové síti rozeslali vzorky tyčinek evropským blogerům, kteří píšou o jídle a sportu. „Vyšlo o nás asi šedesát článků, vesměs velmi pochvalných.“ Pak zburcovali lidi v okolí a na sociálních sítích, všude sdíleli své kickstarterové video. V cizině pomáhali s propagací spo38

lužáci z Erasmu. „Klíč k úspěchu na Kickstarteru je vybrat v prvních dnech aspoň patnáct nebo dvacet procent, což jsme zvládli, pak jsme se dostali do populárních kampaní a začalo nás nacházet víc lidí.“ Marketing a propagaci má na starost hlavně Radek, vyvěsit nápad na Kickstarter podle něj prostě nestačí. „Bez práce kolem bychom určitě neuspěli.“ Litují jen, že si nastavili laťku nízko. Chtěli vybrat deset tisíc eur za měsíc, nakonec se vyšplhali na třináct. Kdyby od začátku mířili výš, mohl být výsledek ještě lepší. Nikdy svůj podnikatelský nápad nepředstavovali čistě jako byznys, vždycky zdůrazňovali myšlenku, která stojí za ním. „V začátku takovou věc podpoří hlavně věrní fanoušci myšlenky,“ ví Radek. Přispěvatelům nabízeli samolepky, tašky i víkend v luxusním hotelu, kde Petr Ocknecht uvaří hmyzí večeři. „Večeři nakonec nikdo nekoupil, ale musíte takové možnosti nabídnout. Kdybychom nabízeli jako odměnu jen tyčinky, asi neuspějeme.“ Peníze vybrané na Kickstarteru umožnily dotáhnout přípravu a začít vyrábět. Jenže kampaň měla ještě další efekt: značce Sens se dostalo hodně mediální pozornosti, začali se ozývat investoři. Některé nabídky byly trochu bizarní. Jeden investor kupříkladu chtěl, aby mu Dan a Radkem osobně ručili směnkou pro případ, že bude podnik propadák. Nakonec si plácli s UP21 Karla Janečka, investičním fondem zaměřeným na startupy. „Mají blízko naší vizi, chtějí zlepšit svět, nehodnotí projekty čistě podle výdělku.“ Mladí podnikatelé jsou spokojení: když splní podmínky, investice dosáhne až patnácti milionů.

KDYŽ CHYBÍ PARAGRAF Finanční injekce umožnila, aby to firma Sens Foods rozjela ve větším, než zakladatelé zamýšleli. Potkáváme se v únoru, právě se má začít vyrábět. Prodávat se začíná ještě na jaře, zatím hlavně přes internet. V plánu je dohodnout spolupráci s posilovnami a obchody se zdravou výživou. Už žádné malé cíle: během příštích dvanácti měsíců chtějí prodat pět set tisíc kusů. Cena v eurech: 2,50 za šedesátigramovou energy tyčinku, 3,20 za padesátigramovou proteinovou. Kdo si objedná větší množství nebo předplatné, dostane slevu. „Cílíme na západní Evropu, českému zákazníkovi možná můžou naše tyčinky připadat drahé, ale když se podívá na jejich složení, zjistí, že je cena velmi rozumná.“ Potíž je s předpisy, zatím totiž chybějí. „Ještě před rokem legislativa Evropské unie vůbec nevěděla, co je to hmyz. Zvíře je definované jako obratlovec, hmyz je mimo kategorie. A na co není paragraf, to v Evropě dělat nesmíte.“ Podle Dana by snad už v roce 2018 měla Unie chybějící regule doplnit. Některé státy si mezitím pravidla upravily samy, například Belgie, Holandsko a Velká Británie. To je důvod, proč firma Sens Foods sídlí v Londýně. „Rádi bychom měli firmu v Česku, ale zatím to nejde.“ České úřady podnikání v oboru hmyzích potravin nejdou naproti. „Je to škoda. Chování hmyzu tu má tradici. Za socialismu hodně letěly akvarijní rybičky. A ty jedí cvrčky. Spousta lidí ví, jak je chovat. Mohla by z nás být hmyzí velmoc.“