S nápadem rozjet hmyzí byznys přišel

Dan (vlevo), Radek dlouho neváhal.

Škola musela na druhou kolej.

POPRVÉ

Vracím se ještě k dovozu cvrččí

mouky. „V Thajsku mají s chovem

hmyzu dlouholeté zkušenosti, je

tam příznivé podnebí,“ zmiňuje

Dan. „Je to rozvojová země, chov

cvrčků části místních dává šanci uživit se, často farmaří ženy,“ pokračuje Radek. Nedovedu si představit,

jak cvrččí farma vypadá. „Cvrčci se

nesbírají na louce, je to uzavřený

chov, kde se kontroluje vlhkost

a teplota, krmí se tak, aby měli co

nejlepší nutriční složení,“ poučí mě

Dan a Radek naváže: „Lezou po vajíčkových platech, nad sebou mají

síť. Jsou spokojení, zvlášť neskáčou,

prostě si tam hoví.“

Tyčinky ze cvrčků jsou pro Dana

a Radka jenom začátek. Plánují

prodávat jídlo z hmyzu na celý den,

od snídaně do večeře, nabídnout plnohodnotnou alternativní stravu –

jak říkají, výživnější a udržitelnější,

než je ta dnešní. Další hmyzí produkt už mají v hlavě, představí ho

příští rok, zatím ani nenaznačí.

Na závěr se ptám, kolik hmyzích laskomin vyzkoušeli a jaké bylo jejich

poprvé. „Bylo to společně s naším kuchařem, když jsme ho přišli přesvědčovat, aby s námi do toho šel.“

„Takže jste měli byznysplán dřív,

než jste ochutnali cvrčka?“ směju

se. Kluci to nezastírají.

Kromě cvrčků zkusili taky šváby

a moučné červy. A žádné mletí

do mouky, dostali je pěkně v celku.

„Petr Ocknecht nám je hodně

rychle naservíroval, aby zjistil, jestli

to vůbec myslíme vážně. A bylo to

dobrý.“ Napoprvé se člověk trochu

zarazí, přiznávají. Pomohlo prý,

že měli hodně načteno. „Když si

uvědomíte, že je to jenom vštípený

strach, zvládnete to v pohodě.“

GOOGLUJTE

Sensbar, Edible Insects: Future

prospects for food and feed

security, Kickstarter, UP21

39