S nápadem rozjet hmyzí byznys přišel Dan (vlevo), Radek dlouho neváhal. Škola musela na druhou kolej.

POPRVÉ Vracím se ještě k dovozu cvrččí mouky. „V Thajsku mají s chovem hmyzu dlouholeté zkušenosti, je tam příznivé podnebí,“ zmiňuje Dan. „Je to rozvojová země, chov cvrčků části místních dává šanci uživit se, často farmaří ženy,“ pokračuje Radek. Nedovedu si představit, jak cvrččí farma vypadá. „Cvrčci se nesbírají na louce, je to uzavřený chov, kde se kontroluje vlhkost a teplota, krmí se tak, aby měli co nejlepší nutriční složení,“ poučí mě Dan a Radek naváže: „Lezou po vajíčkových platech, nad sebou mají síť. Jsou spokojení, zvlášť neskáčou, prostě si tam hoví.“

Tyčinky ze cvrčků jsou pro Dana a Radka jenom začátek. Plánují prodávat jídlo z hmyzu na celý den, od snídaně do večeře, nabídnout plnohodnotnou alternativní stravu – jak říkají, výživnější a udržitelnější, než je ta dnešní. Další hmyzí produkt už mají v hlavě, představí ho příští rok, zatím ani nenaznačí. Na závěr se ptám, kolik hmyzích laskomin vyzkoušeli a jaké bylo jejich poprvé. „Bylo to společně s naším kuchařem, když jsme ho přišli přesvědčovat, aby s námi do toho šel.“ „Takže jste měli byznysplán dřív, než jste ochutnali cvrčka?“ směju se. Kluci to nezastírají.

Kromě cvrčků zkusili taky šváby a moučné červy. A žádné mletí do mouky, dostali je pěkně v celku. „Petr Ocknecht nám je hodně rychle naservíroval, aby zjistil, jestli to vůbec myslíme vážně. A bylo to dobrý.“ Napoprvé se člověk trochu zarazí, přiznávají. Pomohlo prý, že měli hodně načteno. „Když si uvědomíte, že je to jenom vštípený strach, zvládnete to v pohodě.“

GOOGLUJTE Sensbar, Edible Insects: Future prospects for food and feed security, Kickstarter, UP21

39