S nápadem rozjet hmyzí byznys přišel
Dan (vlevo), Radek dlouho neváhal.
Škola musela na druhou kolej.
POPRVÉ
Vracím se ještě k dovozu cvrččí
mouky. „V Thajsku mají s chovem
hmyzu dlouholeté zkušenosti, je
tam příznivé podnebí,“ zmiňuje
Dan. „Je to rozvojová země, chov
cvrčků části místních dává šanci uživit se, často farmaří ženy,“ pokračuje Radek. Nedovedu si představit,
jak cvrččí farma vypadá. „Cvrčci se
nesbírají na louce, je to uzavřený
chov, kde se kontroluje vlhkost
a teplota, krmí se tak, aby měli co
nejlepší nutriční složení,“ poučí mě
Dan a Radek naváže: „Lezou po vajíčkových platech, nad sebou mají
síť. Jsou spokojení, zvlášť neskáčou,
prostě si tam hoví.“
Tyčinky ze cvrčků jsou pro Dana
a Radka jenom začátek. Plánují
prodávat jídlo z hmyzu na celý den,
od snídaně do večeře, nabídnout plnohodnotnou alternativní stravu –
jak říkají, výživnější a udržitelnější,
než je ta dnešní. Další hmyzí produkt už mají v hlavě, představí ho
příští rok, zatím ani nenaznačí.
Na závěr se ptám, kolik hmyzích laskomin vyzkoušeli a jaké bylo jejich
poprvé. „Bylo to společně s naším kuchařem, když jsme ho přišli přesvědčovat, aby s námi do toho šel.“
„Takže jste měli byznysplán dřív,
než jste ochutnali cvrčka?“ směju
se. Kluci to nezastírají.
Kromě cvrčků zkusili taky šváby
a moučné červy. A žádné mletí
do mouky, dostali je pěkně v celku.
„Petr Ocknecht nám je hodně
rychle naservíroval, aby zjistil, jestli
to vůbec myslíme vážně. A bylo to
dobrý.“ Napoprvé se člověk trochu
zarazí, přiznávají. Pomohlo prý,
že měli hodně načteno. „Když si
uvědomíte, že je to jenom vštípený
strach, zvládnete to v pohodě.“
GOOGLUJTE
Sensbar, Edible Insects: Future
prospects for food and feed
security, Kickstarter, UP21
39