KLID PŘED SMRTÍ Psychedelická zkušenost umožňuje změnit perspektivu, uvidět se, jak vás vidí druzí. „Závislí v Takiwasi uváděli, že byli schopní nahlédnout svůj život v budoucnu, viděli, jak dopadnou, když budou dál brát drogy – někdy to obnášelo prožitek vlastní smrti. Pomohlo jim to uvědomit si, že tohle nechtějí.“ Žádná změna ale taky nastat nemusí – když prožitek nezpracujete a skončíte na úrovni zábavných barevných halucinací. „Což je až příliš často jediný důsledek dnešního užívání.“ Jedním z důvodů podle Rity je, že jsou psychedelika nelegální, chybějí objektivní informace o rizicích i návod, jak je užívat bezpečně. Za důležitý považuje Rita ještě jeden uvažovaný účinek psychedelik: v USA se psilocybin testuje u smrtelně nemocných. „Ukazuje se, že pomáhá překonat strach ze smrti, zbavuje úzkosti.“ U zrodu těchto studií stál po emigraci do USA Stanislav Grof. V šedesátých letech ve Spring Grove Hospital v Marylandu podával LSD lidem se smrtelnou nemocí. Výsledky byly povzbudivé, ale dosud se nepodařilo přesně objasnit, jak ke změně dochází. Gloria, první pacientka, která výzkumem prošla, uvedla, že dokázala plněji prožívat přítomný okamžik. „Další příběhy vyzdvihují význam spirituálního prožitku. Jindy se mluví o prožitku univerzální jednoty, přijetí smrti jako přirozené součásti života nebo zážitku vědomí, které smrtí nekončí. Zajímavé je, že ta zkušenost často zmírní i fyzickou bolest,“ dodává Rita. Obdobné účinky prokazují dnešní výzkumy u lidí v posledním stádiu rakoviny. „Vidím v tom obrovský

NEJZNÁMĚJŠÍ PSYCHEDELIKA LSD Zkratka pro diethylamid kyseliny lysergové. Látku syntetizoval v roce 1938 chemik Albert Hoffman, její psychedelické účinky objevil náhodně o pět let později, když si roztokem LSD omylem potřísnil ruku. LSD bylo populární v psychedelických výzkumech v 60. letech. Na začátku 70. let léčil duševně nemocné psychoterapií s využitím LSD Milan Hausner, primář na psychiatrické klinice v Sadské u Prahy. Léčba údajně ulevovala hlavně pacientům s neurózami, fobiemi a některými druhy psychóz.

PSILOCYBIN Aktivní látka obsažená v různých druzích halucinogenních hub, například rodu psilocybe (lysohlávka), panaeolus (kropenatec), stropharia (límcovka) nebo gymnopilus (šupinovka). Právě na psilocybin se vědci v současných psychedelických výzkumech zaměřují nejčastěji. Pomáhat by podle badatelů mohl v léčbě depresí, úzkostí a závislostí.

AYAHUASCA Halucinogenní odvar ze dvou amazonských rostlin: chacruny, která je zdrojem halucinogenního DMT, a ayahuascy, obsahující inhibitory monoaminooxidázy, které umožňují proniknout DMT do mozku. V centru Takiwasi v Peru se používá k léčbě závislostí.

MDMA Hovorově extáze. Účinkuje jako kombinace mírného halucinogenu a amfetaminu. Podle některých vědců může být účinná v léčbě posttraumatické stresové poruchy. Nejaktivnější je ve výzkumu MDMA Multidisciplinary Association of Psychedelics Studies v USA, kterou řídí Rick Doblin.

KETAMIN Anestetikum. V nižších dávkách pacienta neuspí, ale vyvolá halucinace a změněné vnímání. Již dnes se i u nás využívá k léčbě silných depresí, které odolávají jiným medikamentům. Ketamin dokáže pacientovi rychle ulevit, účinek ale zhruba po týdnu vymizí. Vědci se snaží přijít na to, jak efekt prodloužit. Výzkumy naznačují, že by mohl účinkovat i v léčbě závislostí.

GOOGLUJTE Česká psychedelická společnost, Beyond Psychedelics, Multidisciplinary Association of Psychedelics Studies, Mezinárodní transpersonální konference, Stanislav Grof

63