Grafický design: Adam Macháček, kresba: Ondřej Basjuk
V roce 2005 získala cenu Jindřicha
Chalupeckého za práci Je to jedno,
art terapii svojí babičky, která ztratila chuť do života. Šedá jí pomohla
porazit rezignaci tím, že se zajímala
o zboží, které po desetiletí procházelo babiččinýma rukama ve skladu
nástrojů. Pětasedmdesátiletá žena
dokázala po paměti nakreslit několik stovek výrobků. Když babička
nakonec zemřela, Šedá navázala
akcí Paniččino všecko, která se týkala
babiččiny fenky Ajdy. Ta po její smrti začala smutnit takovým způsobem, že se rodina rozhodla udržovat
babiččiny rituály. Pes měl puštěnou
televizi, pravidelně poslouchal rádio
a v bytě se celodenně svítilo.
BEDŘICHOVICE NAD TEMŽÍ
Vlastní vesnici Šedá (zatím) nezaložila. Byla to ale právě spolupráce
s obyvateli satelitních městeček
a periferií, která ji proslavila coby
svébytnou „sociální architektku“
s jedinečným talentem vytáhnout
lidi ze zažitých stereotypů. A někdy i z hranic jejich vlastní země,
jako to bylo v případě Bedřichovic
na Brněnsku. Ve spolupráci s galerií
Tate Modern v roce 2011 přemístila
osmdesát Bedřichovických do centra Londýna, kde jeden den vykonávali stejné činnosti jako doma:
okopávali záhonky, hráli kopanou,
umývali auto. Rozmístění při tom
byli tak, jako kdyby mapa Bedřichovic překrývala mapu Londýna. K dovršení všeho na okrajích
virtuální obce malovalo osmdesát
britských výtvarníků obrazy jihomoravské vesnice.
S bedřichovickým kulturním domem a obyvateli Šedá spolupraco-
vala další čtyři roky. Pětiletka obci
přinesla nový svátek, připadající
na 3. září, který místní oslavili třeba
soutěží v lelkování, nebo náves s typickými londýnskými prvky, jako je
červená telefonní budka a dvoupatrový autobus.
Jak se Šedé daří přesvědčit ke spolupráci takové množství dobrovolníků? „Občas si lidi myslí, že mám
nadpřirozené schopnosti. Za vším je
ale spousta času v terénu.“ Přestože její akce působí bláznivě, řada
účastníků chce zůstat zapojená
i do dalších podniků. Ne z lásky
ke konceptuálnímu umění, ale
prostě proto, že se takhle baví nebo
si hledají cestu k sousedům. „Nikdy
jsem nepřišla do vesnice a neřekla: já jsem umělec, pojďme dělat
umění. Nepracuju tak. Nefunguje
to. Lidi zajímá, jaký to má smysl pro
69