Grafický design: Adam Macháček, kresba: Ondřej Basjuk

V roce 2005 získala cenu Jindřicha

Chalupeckého za práci Je to jedno,

art terapii svojí babičky, která ztratila chuť do života. Šedá jí pomohla

porazit rezignaci tím, že se zajímala

o zboží, které po desetiletí procházelo babiččinýma rukama ve skladu

nástrojů. Pětasedmdesátiletá žena

dokázala po paměti nakreslit několik stovek výrobků. Když babička

nakonec zemřela, Šedá navázala

akcí Paniččino všecko, která se týkala

babiččiny fenky Ajdy. Ta po její smrti začala smutnit takovým způsobem, že se rodina rozhodla udržovat

babiččiny rituály. Pes měl puštěnou

televizi, pravidelně poslouchal rádio

a v bytě se celodenně svítilo.

BEDŘICHOVICE NAD TEMŽÍ

Vlastní vesnici Šedá (zatím) nezaložila. Byla to ale právě spolupráce

s obyvateli satelitních městeček

a periferií, která ji proslavila coby

svébytnou „sociální architektku“

s jedinečným talentem vytáhnout

lidi ze zažitých stereotypů. A někdy i z hranic jejich vlastní země,

jako to bylo v případě Bedřichovic

na Brněnsku. Ve spolupráci s galerií

Tate Modern v roce 2011 přemístila

osmdesát Bedřichovických do centra Londýna, kde jeden den vykonávali stejné činnosti jako doma:

okopávali záhonky, hráli kopanou,

umývali auto. Rozmístění při tom

byli tak, jako kdyby mapa Bedřichovic překrývala mapu Londýna. K dovršení všeho na okrajích

virtuální obce malovalo osmdesát

britských výtvarníků obrazy jihomoravské vesnice.

S bedřichovickým kulturním domem a obyvateli Šedá spolupraco-

vala další čtyři roky. Pětiletka obci

přinesla nový svátek, připadající

na 3. září, který místní oslavili třeba

soutěží v lelkování, nebo náves s typickými londýnskými prvky, jako je

červená telefonní budka a dvoupatrový autobus.

Jak se Šedé daří přesvědčit ke spolupráci takové množství dobrovolníků? „Občas si lidi myslí, že mám

nadpřirozené schopnosti. Za vším je

ale spousta času v terénu.“ Přestože její akce působí bláznivě, řada

účastníků chce zůstat zapojená

i do dalších podniků. Ne z lásky

ke konceptuálnímu umění, ale

prostě proto, že se takhle baví nebo

si hledají cestu k sousedům. „Nikdy

jsem nepřišla do vesnice a neřekla: já jsem umělec, pojďme dělat

umění. Nepracuju tak. Nefunguje

to. Lidi zajímá, jaký to má smysl pro

69