29/1

ILUMINÁTI A NEROVNOST

5/2

Charitativní organizace Oxfam pravidelně vydává zprávu o nerovnosti ve světě, pravidelně

doprovázenou bombastickými titulky: osmdesát nejbohatších lidí planety prý vlastní tolik,

co celá chudší polovina planety. Jenže pokud

máte hypotéku na dřeň a k tomu leasing

na auto, možná do té chudší poloviny patříte

také. Zpráva je totiž založená na čistém jmění,

tedy majetek minus závazky. Osm nejbohatších iluminátů má dohromady jmění zvíci 430

miliard dolarů. Kdyby ho rozdali (což už se

část z nich v čele s Billem Gatesem zavázala

udělat), chudší polovina světa by dostala…

závratných 120 dolarů na osobu, vypočítává

samotný Oxfam. Víc než přerozdělování jí

pomůže ekonomický rozvoj. O tom mimochodem ve svých populárních přednáškách skvěle

mluvil švédský statistik Hans Rosling, který

shodou okolností v únoru zesnul. Najděte si je

na YouTube.

9/2

BŮČEK VS. BOŽÍ BOJOVNÍCI

Češi se nejvíc bojí imigrantů a teroristů, vyplynulo z průzkumu CVVM. Nemoci obsadily třetí příčku. A teď tipovačka: kolik Čechů loni zabily zkornatělé tepny a kolika

tepny proťali hrdlořezové Islámského státu? Výsledky

podobných průzkumů může ovlivnit samotná formulace

otázek, ale imigranti jsou zkrátka velké mediální a politické téma. Podobně zkreslené priority přitom máme

i ve financích: většina investorů se bojí málo pravděpodobných, ale spektakulárních rizik, a přehlíží třeba

riziko ztráty kupní síly peněz. Nebo se bojí rizika na akciovém trhu, a radši pošlou peníze do nějakého letadla.

TRH NEZASTAVÍŠ

Krátce poté, co vstoupila v platnost „pamlsková vyhláška“, zakazující prodej určitých

potravin ve školách, odvysílal Seznam reportáž

o nových dealerech. Dealerech, kteří spolužákům prodávají párky a další nezdravé pochutiny. Je to recese, přinejmenším částečně. Ale

i z předpubertálního byznysu se může zrodit

nějaký budoucí… ne snad Andrej Babiš, ale

jiný úspěšný podnikatel.

23/2

SALÁM BANÁN

Banka JP Morgan přeřadila

české státní dluhopisy ve svých

indexech (které sleduje mnoho

velkých investorů) z kategorie

vyspělých trhů mezi ty rozvíjející

se. Je to spíš nudná metodická

záležitost, ale shodou okolností

přišla zrovna v době, kdy se Česko

ještě hlouběji mezi banánové (či

spíš salámové) republiky skutečně

propadá. Kde jinde než v rozvojové zemi by vláda navrhovala

zavádění nových daní a trestala

podnikatele desetitisícovými

pokutami za bezvýznamné chyby

v přiznání, když v těch samých

dnech z veřejného registru smluv

vyřadila státní firmy a její ministr

financí nezvládá a ani nechce

vysvětlit vlastní daňovou optimalizaci?

Autor je finanční analytik společnosti Partners

7