zda budou jezdit taxíky a veřejnou
dopravou, nebo zda si za deset tisíc
dolarů koupí ojeté auto, které budou parkovat na ulici před domem.
Jediné nápadné náklady na vlastní
auta jsou zastávky u pumpy, příležitostné opravy a každoroční účet
za pojištění. Jednorázový náklad
na koupi, deset tisíc dolarů, bude
zanedbán. (…) Zato když si potom
někdy vezmou taxi, cenu budou
mít pořád před očima, jak taxametr
každých pár bloků naskočí. Behaviorální analýza pobídek u vlastnictví
auta tedy předpovídá, že lidé budou
podceňovat jednorázové náklady
na pořízení auta a nejspíš i další
méně nápadné rysy jako znehodnocení, ale budou přikládat velikou
váhu velmi nápadným nákladům
na použití taxíku.“
KOLIK STOJÍ AUTO
Náklady spjaté se znehodnocováním auta, které lidé tak často podceňují, přitom představují vůbec
nejvýznamnější nákladovou položku
při výpočtu takzvaných celkových
nákladů vlastnictví a provozu
osobního vozidla neboli total cost of
ownership.
Prakticky si to můžeme demonstrovat na příkladu vozu Škoda Octavia. Roční náklady na jeho provoz
činí podle dat ČSOB při nájezdu
patnáct tisíc kilometrů přibližně 53
tisíc korun. Částka však stále nezahrnuje náklady spojené se znehodnocováním auta. Ty se liší model
od modelu. Banky často používají
při svých kalkulacích průměrnou
míru znehodnocení automobilu
16,5 procenta ročně. Průměrně vybavená octavia vyjde dle aktuálního
ceníku na 500 900 korun včetně
DPH, za rok od koupě tedy bude
mít stejný vůz hodnotu 418 tisíc
korun, za další rok 349 tisíc korun
a po třech letech necelých 292 tisíc
korun. Auto se za tři roky od koupě
znehodnotí o 208 900 korun, tedy
bezmála o 42 procent. Každý měsíc
budou náklady znehodnocení činit
5800 korun.
zhruba 93 744 korun neboli 7813
korun měsíčně. (Pokud totiž najede
ročně právě čtyři tisíce kilometrů,
sníží se náklady provozu octavie
z výše uvedených 4431 korun měsíčně na zhruba dva tisíce. Náklady
znehodnocení ovšem zůstanou
v plné výši.)
Částku je třeba připočíst k nákladům na provoz octavie, které v měsíčním vyjádření představují při
nájezdu 15 tisíc kilometrů ročně
4431 korun. Celkově tedy musíme při zanedbání inflace počítat
s náklady na vlastnictví a provoz
takového automobilu čítajícími
10 231 korun každý měsíc.
Pět set jízd po osmi kilometrech
s Uberem ročně tedy vychází stále
levněji než nájezd stejné roční
vzdálenosti s vlastním automobilem
„z první ruky“. Úspora činí 17 760
korun.
DO PRÁCE JAKO PÁN
Popsané náklady nyní porovnejme
s náklady na ridesharingovou přepravu. Z aktuálních dat společnosti
Uber plyne, že zákazník partnerského řidiče této ridesharingové
platformy ujede při jedné jízdě
v průměru osm kilometrů, a to
při ceně 18 korun za kilometr při
běžné poptávce a při ceně 20 korun
za kilometr při zvýšené poptávce.
Pro jednoduchost tedy předpokládejme, že lidé využívající k přepravě platformu Uber v průměru
zdolají vzdálenost osmi kilometrů
za cenu 152 korun.
Uvažme konkrétní příklad, kdy
daný Pražan používá vůz výhradně
k dojíždění do práce. Během roku
by uskutečnil přesně 500 takových
jízd. Pokud jeho dojížďka odpovídá
délce průměrné jízdy s Uberem,
tedy osmi kilometrům, utratí 76
tisíc korun ročně neboli 6333 korun
měsíčně. Pokud by po stejné trase
jezdil s vlastní novou octavií, musí
počítat s celkovými náklady ve výši
Obecně platí, že Uber je finančně
výhodnější než průměrný vlastní
nový automobil střední třídy
v případě pěti tisíc a méně najetých
kilometrů ročně. Výhodnost Uberu
dále narůstá při porovnání s vozy
vyšší střední a vyšší třídy. Například
v porovnání s běžně vybavenou
Škodou Superb je Uber finančně
výhodnější při ročním nájezdu
do zhruba sedmi tisíc kilometrů.
Sdílená ekonomika obecně, nejen
Uber, vede k menšímu plýtvání
zdroji, jak finančními, tak lidskými
a přírodními. Jenže lidé, kteří mají
pokroku a přírody obyčejně plná
ústa, najednou Uber zakazují. Řešením není ridesharing potírat, ale
naopak s ním vést dialog. Technologická výhoda a z ní plynoucí láce
mocně hrají v jeho prospěch. Pokud
budou konšelé a soudy ridesharing zatracovat, naplno se přesune
do šedé zóny.
Autor je hlavní ekonom společnosti
Cyrrus. Úryvek z knihy Šťouch
přeložila Eva Dejmková.
77