České kosmické kanceláře předpokládá, že oba „spřátelené tábory
budou nadále žít v symbióze“.
Vypadá to však, že vesmírné závody
2.0 mohou propuknout v soukromém sektoru. Když Musk oznámil,
že jeho loď s turisty poletí k Měsíci,
ozval se Jeff Bezos, majitel Amazonu. Zvěstoval, že pošle na Měsíc
modul Blue Moon se čtyřmi a půl
tunami vybavení, které by přirozenou družici Země připravilo k osídlení. Taková rivalita by vesmírným
letům mohla jen prospět.
KOSMICKÝ LOWCOST
Elon Musk někdy vypadá, jako by
byl schopen pohnout planetou, ba
celou galaxií, ale při svých velkolepých projektech se bez zázemí
a kapacit NASA neobejde. Dobře
to ví a ve tweetech často agentuře
děkuje za podporu a spolupráci.
Za leccos ale může děkovat také
NASA jemu. Jeho přínos agentuře
je nesporný. Ukazuje jí, že některé
věci je možné dělat jinak a hlavně –
levněji. Experti americké vlády před
dvěma lety vyhodnocovali náklady
vývoje rakety Falcon, za který SpaceX zaplatila 1,7 miliardy dolarů.
Zjistili, že kdyby raketu vyvíjela
vládní agentura, stála by čtyři miliardy, tedy téměř trojnásobek.
Náklady na let Dragonu k ISS se pohybují mezi 54 a 61 miliony dolarů.
Firma má s NASA kontrakt na dvanáct letů. Vesmírná agentura za ně
zaplatí dohromady 1,6 miliardy dolarů, jedna mise ji tedy vyjde na 133
milionů. Společnost SpaceX je pro
NASA lowcost. A to i v případě, kdy
k ceně minulých a budoucích letů
(není jasný jejich počet) přičteme
454 milionů dolarů, kterými dosud
vesmírná agentura přispěla privátní
firmě na vývoj a konstrukci raket
a vesmírných lodí.
Levně létá i Orbital ATK. Obě
společnosti se snaží stlačit náklady.
Někdy stačí prostý nápad – jako
v případě nosné rakety pro opakované použití. Kdo by chtěl sešrotovat auto po každé jízdě nebo letadlo
po každém letu? Proč tedy vyhazovat raketu, řekli si ve SpaceX a letos
v březnu se společnosti povedl start
s repasovanou raketou. Náklady
na vzlet rakety Falcon vyčíslila firma
na 62 milionů dolarů. Použitím
repasovaných raket je sníží o třetinu, k hranici 40 milionů.
MÍŘÍ VZHŮRU
Space Exploration Technologies
Corporation založil v roce 2002
Elon Musk z peněz, které vydělal
prodejem podílu v systému
PayPal. Společnost, která sídlí
v kalifornském městě Hawthorne,
vyvinula raketové nosiče Falcon
a vesmírné lodi Dragon. Jejím
cílem je snížit náklady na cestu
do vesmíru a tím umožnit lidstvu
osídlit jiné planety.
Společnost z washingtonského
města Kent vybudoval Jeff Bezos,
ředitel obchodního portálu
Amazon. Blue Origin vyvíjí nosné
rakety a nákladní lodě.
LEVNĚJŠÍ NEŽ FILM
Že lety do vesmíru nemusí být
závratně drahé, dokládají nejen
soukromé firmy, ale třeba Indové,
kteří udělali obrovský skok od posvátných krav až ke hvězdám.
Indická vládní kosmická agentura
ISRO dokázala v roce 2014 vyslat
sondu na orbitu Marsu za pouhých
74 milionů dolarů. Web Backchannel
zaznamenal, že náklady této mise
byly nižší než rozpočet amerického
filmu Marťan. V roce 2015 ho natočil – samo sebou na Zemi – režisér
Ridley Scott za 108 milionů dolarů.
Indická sonda Mangalján byla také
levnější než americká sonda Maven, která k rudé planetě dorazila
jen několik dnů po ní. A to hned
devětkrát. Jistě, srovnání trochu
kulhá. Maven byla větší, bylo na ní
víc vědeckých přístrojů a mzdové
náklady v Americe jsou výrazně
vyšší. Přesto je indický počin pozoruhodný. Indie je první rozvojovou
Firma vznikla fúzí Orbital Sciences
Corporation a několika divizí
společnosti Alliant Techsystems
(ATK) počátkem roku 2015.
Sídlí ve virginském Dullesu
a zabývá se zejména vývojem
a provozem raket a automatických
zásobovacích lodí.
Deep Space Industries se
zaměřuje na vývoj technologií
pro těžbu nerostů na asteroidech.
Jedenáct podílníků ji založilo před
čtyřmi lety, sídlí v kalifornském
Mountain View.
Firma, která vznikla v roce 2010, se
stejně jako Deep Space Industries
zabývá vývojem technologií pro
těžbu nerostů na asteroidech
a jejich sledováním. Má sídlo
ve washingtonském Seattlu a heslo
Chceme rozšířit ekonomiku
do vesmíru.
13