České kosmické kanceláře předpokládá, že oba „spřátelené tábory

budou nadále žít v symbióze“.

Vypadá to však, že vesmírné závody

2.0 mohou propuknout v soukromém sektoru. Když Musk oznámil,

že jeho loď s turisty poletí k Měsíci,

ozval se Jeff Bezos, majitel Amazonu. Zvěstoval, že pošle na Měsíc

modul Blue Moon se čtyřmi a půl

tunami vybavení, které by přirozenou družici Země připravilo k osídlení. Taková rivalita by vesmírným

letům mohla jen prospět.

KOSMICKÝ LOWCOST

Elon Musk někdy vypadá, jako by

byl schopen pohnout planetou, ba

celou galaxií, ale při svých velkolepých projektech se bez zázemí

a kapacit NASA neobejde. Dobře

to ví a ve tweetech často agentuře

děkuje za podporu a spolupráci.

Za leccos ale může děkovat také

NASA jemu. Jeho přínos agentuře

je nesporný. Ukazuje jí, že některé

věci je možné dělat jinak a hlavně –

levněji. Experti americké vlády před

dvěma lety vyhodnocovali náklady

vývoje rakety Falcon, za který SpaceX zaplatila 1,7 miliardy dolarů.

Zjistili, že kdyby raketu vyvíjela

vládní agentura, stála by čtyři miliardy, tedy téměř trojnásobek.

Náklady na let Dragonu k ISS se pohybují mezi 54 a 61 miliony dolarů.

Firma má s NASA kontrakt na dvanáct letů. Vesmírná agentura za ně

zaplatí dohromady 1,6 miliardy dolarů, jedna mise ji tedy vyjde na 133

milionů. Společnost SpaceX je pro

NASA lowcost. A to i v případě, kdy

k ceně minulých a budoucích letů

(není jasný jejich počet) přičteme

454 milionů dolarů, kterými dosud

vesmírná agentura přispěla privátní

firmě na vývoj a konstrukci raket

a vesmírných lodí.

Levně létá i Orbital ATK. Obě

společnosti se snaží stlačit náklady.

Někdy stačí prostý nápad – jako

v případě nosné rakety pro opakované použití. Kdo by chtěl sešrotovat auto po každé jízdě nebo letadlo

po každém letu? Proč tedy vyhazovat raketu, řekli si ve SpaceX a letos

v březnu se společnosti povedl start

s repasovanou raketou. Náklady

na vzlet rakety Falcon vyčíslila firma

na 62 milionů dolarů. Použitím

repasovaných raket je sníží o třetinu, k hranici 40 milionů.

MÍŘÍ VZHŮRU

Space Exploration Technologies

Corporation založil v roce 2002

Elon Musk z peněz, které vydělal

prodejem podílu v systému

PayPal. Společnost, která sídlí

v kalifornském městě Hawthorne,

vyvinula raketové nosiče Falcon

a vesmírné lodi Dragon. Jejím

cílem je snížit náklady na cestu

do vesmíru a tím umožnit lidstvu

osídlit jiné planety.

Společnost z washingtonského

města Kent vybudoval Jeff Bezos,

ředitel obchodního portálu

Amazon. Blue Origin vyvíjí nosné

rakety a nákladní lodě.

LEVNĚJŠÍ NEŽ FILM

Že lety do vesmíru nemusí být

závratně drahé, dokládají nejen

soukromé firmy, ale třeba Indové,

kteří udělali obrovský skok od posvátných krav až ke hvězdám.

Indická vládní kosmická agentura

ISRO dokázala v roce 2014 vyslat

sondu na orbitu Marsu za pouhých

74 milionů dolarů. Web Backchannel

zaznamenal, že náklady této mise

byly nižší než rozpočet amerického

filmu Marťan. V roce 2015 ho natočil – samo sebou na Zemi – režisér

Ridley Scott za 108 milionů dolarů.

Indická sonda Mangalján byla také

levnější než americká sonda Maven, která k rudé planetě dorazila

jen několik dnů po ní. A to hned

devětkrát. Jistě, srovnání trochu

kulhá. Maven byla větší, bylo na ní

víc vědeckých přístrojů a mzdové

náklady v Americe jsou výrazně

vyšší. Přesto je indický počin pozoruhodný. Indie je první rozvojovou

Firma vznikla fúzí Orbital Sciences

Corporation a několika divizí

společnosti Alliant Techsystems

(ATK) počátkem roku 2015.

Sídlí ve virginském Dullesu

a zabývá se zejména vývojem

a provozem raket a automatických

zásobovacích lodí.

Deep Space Industries se

zaměřuje na vývoj technologií

pro těžbu nerostů na asteroidech.

Jedenáct podílníků ji založilo před

čtyřmi lety, sídlí v kalifornském

Mountain View.

Firma, která vznikla v roce 2010, se

stejně jako Deep Space Industries

zabývá vývojem technologií pro

těžbu nerostů na asteroidech

a jejich sledováním. Má sídlo

ve washingtonském Seattlu a heslo

Chceme rozšířit ekonomiku

do vesmíru.

13