EDITORIAL @ondrejtuma
MÁM
STRACH
ONDŘEJ TŮMA
šéfredaktor
Taky jste to slyšeli? Do Česka míří
hordy uprchlíků. Každý druhý je
prý potenciální terorista. Evropská
unie si z nás chce pro změnu udělat
otroky, kteří skáčou, jak úředník
v Bruselu píská. K tomu nám ještě
naschvál skokově zvýšili cenu másla. A aby toho nebylo málo – máslo
se tu zadarmo rozdává nepřizpůsobivým, co žijí jen ze sociálních dávek
a nevezmou lopatu do ruky, jak je
rok dlouhý. Nevěříte? Je toho plný
internet, takže to musí být přece
pravda!
Přiznám se, že se bojím.
Bojím se těch, kdo šíří podobné bláboly – není jich vůbec málo. Bojím
se fotbalových chuligánů, co zmlátí
v tramvaji v centru Prahy člověka
jen proto, že má jinou barvu kůže.
A ještě víc se bojím toho, že mu
vůbec nikdo nepomohl. Bojím se
poslankyně SPD, co chápe vyhrožování dětem z teplické školy, do které
chodí žáci z romských, vietnamských a arabských rodin. Stejně tak
se bojím toho, kolik lidí dalo téhle
podivné partaji hlas v nedávných
volbách do Sněmovny.
A když už jsme u voleb. Bojím se
taky prezidenta, který se chová jako
hulvát a v lidech jen přiživuje agresi. Prezidenta, který leze do zadnice
Rusku a Číně. Prezidenta, pro kterého lidská práva nic neznamenají.
Možná jsou to ale zbytečné obavy.
Třeba se s tím vším nakonec důstojně vypořádáme. Ostatně, jak říká
Magda Vášáryová, taková je zkrátka
demokracie.
Naději mi mimo jiné dávají lidé,
o kterých ve Finmagu každé dva měsíce píšeme. Oni totiž strach nemají.
Nebojí se mluvit o nepříjemných
tématech, pustit se do nejistých
podnikatelských projektů, dostat se
na hranici fyzických i psychických
sil ani se vydat na druhý konec světa a poznávat, jak se tam žije.
Dokud budeme mít o kom psát, nebude to zas tak zlé. Mimochodem,
aktuální vydání jsme museli opět
rozšířit, aby se nám do časopisu
všechny příběhy vešly.
Přeji vám příjemné čtení a nebojácný konec roku.