EDITORIAL @ondrejtuma

MÁM

STRACH

ONDŘEJ TŮMA

šéfredaktor

Taky jste to slyšeli? Do Česka míří

hordy uprchlíků. Každý druhý je

prý potenciální terorista. Evropská

unie si z nás chce pro změnu udělat

otroky, kteří skáčou, jak úředník

v Bruselu píská. K tomu nám ještě

naschvál skokově zvýšili cenu másla. A aby toho nebylo málo – máslo

se tu zadarmo rozdává nepřizpůsobivým, co žijí jen ze sociálních dávek

a nevezmou lopatu do ruky, jak je

rok dlouhý. Nevěříte? Je toho plný

internet, takže to musí být přece

pravda!

Přiznám se, že se bojím.

Bojím se těch, kdo šíří podobné bláboly – není jich vůbec málo. Bojím

se fotbalových chuligánů, co zmlátí

v tramvaji v centru Prahy člověka

jen proto, že má jinou barvu kůže.

A ještě víc se bojím toho, že mu

vůbec nikdo nepomohl. Bojím se

poslankyně SPD, co chápe vyhrožování dětem z teplické školy, do které

chodí žáci z romských, vietnamských a arabských rodin. Stejně tak

se bojím toho, kolik lidí dalo téhle

podivné partaji hlas v nedávných

volbách do Sněmovny.

A když už jsme u voleb. Bojím se

taky prezidenta, který se chová jako

hulvát a v lidech jen přiživuje agresi. Prezidenta, který leze do zadnice

Rusku a Číně. Prezidenta, pro kterého lidská práva nic neznamenají.

Možná jsou to ale zbytečné obavy.

Třeba se s tím vším nakonec důstojně vypořádáme. Ostatně, jak říká

Magda Vášáryová, taková je zkrátka

demokracie.

Naději mi mimo jiné dávají lidé,

o kterých ve Finmagu každé dva měsíce píšeme. Oni totiž strach nemají.

Nebojí se mluvit o nepříjemných

tématech, pustit se do nejistých

podnikatelských projektů, dostat se

na hranici fyzických i psychických

sil ani se vydat na druhý konec světa a poznávat, jak se tam žije.

Dokud budeme mít o kom psát, nebude to zas tak zlé. Mimochodem,

aktuální vydání jsme museli opět

rozšířit, aby se nám do časopisu

všechny příběhy vešly.

Přeji vám příjemné čtení a nebojácný konec roku.