EDITORIAL @ondrejtuma

MÁM STRACH ONDŘEJ TŮMA šéfredaktor

Taky jste to slyšeli? Do Česka míří hordy uprchlíků. Každý druhý je prý potenciální terorista. Evropská unie si z nás chce pro změnu udělat otroky, kteří skáčou, jak úředník v Bruselu píská. K tomu nám ještě naschvál skokově zvýšili cenu másla. A aby toho nebylo málo – máslo se tu zadarmo rozdává nepřizpůsobivým, co žijí jen ze sociálních dávek a nevezmou lopatu do ruky, jak je rok dlouhý. Nevěříte? Je toho plný internet, takže to musí být přece pravda! Přiznám se, že se bojím. Bojím se těch, kdo šíří podobné bláboly – není jich vůbec málo. Bojím se fotbalových chuligánů, co zmlátí v tramvaji v centru Prahy člověka jen proto, že má jinou barvu kůže. A ještě víc se bojím toho, že mu vůbec nikdo nepomohl. Bojím se poslankyně SPD, co chápe vyhrožování dětem z teplické školy, do které chodí žáci z romských, vietnamských a arabských rodin. Stejně tak se bojím toho, kolik lidí dalo téhle podivné partaji hlas v nedávných volbách do Sněmovny. A když už jsme u voleb. Bojím se taky prezidenta, který se chová jako

hulvát a v lidech jen přiživuje agresi. Prezidenta, který leze do zadnice Rusku a Číně. Prezidenta, pro kterého lidská práva nic neznamenají. Možná jsou to ale zbytečné obavy. Třeba se s tím vším nakonec důstojně vypořádáme. Ostatně, jak říká Magda Vášáryová, taková je zkrátka demokracie. Naději mi mimo jiné dávají lidé, o kterých ve Finmagu každé dva měsíce píšeme. Oni totiž strach nemají. Nebojí se mluvit o nepříjemných tématech, pustit se do nejistých podnikatelských projektů, dostat se na hranici fyzických i psychických sil ani se vydat na druhý konec světa a poznávat, jak se tam žije. Dokud budeme mít o kom psát, nebude to zas tak zlé. Mimochodem, aktuální vydání jsme museli opět rozšířit, aby se nám do časopisu všechny příběhy vešly. Přeji vám příjemné čtení a nebojácný konec roku.