ANALÝZA @JiriHovorka

K výbuchu, ale ani k výraznějšímu

otřesu kurzu bitcoinu ovšem nedošlo ani ve chvíli, kdy v komunitě

jeho uživatelů vypukl spor o další

směřování technologie, na které

měna funguje a která kromě jiného

určuje rychlost transakcí. Jen pro

představu: zatímco bitcoinová databáze zvládne zpracovat sedm plateb

za sekundu, karetní systémy Visa

nebo MasterCard jich ve stejném

okamžiku vyřídí desítky tisíc.

Když se tedy malá část čínských

těžařů bitcoinu rozhodla na začátku

srpna odpojit a založit vlastní měnu

bitcoin cash, která se vyznačuje

rychlejšími transakcemi, klesla hodnota původního bitcoinu jen velmi

málo a na pár dnů. Zatímco před

odštěpením byl kurz 2900 dolarů,

o pět dnů později se už šplhal nad

hranici 3000 dolarů.

ČÍNA ZAČALA REGULOVAT

Důvěru si bitcoin a jeho alternativy

drží i přesto, že Číně, kde se ještě

v první půlce letošního roku uskutečňovalo nejvíc transakcí, došla

s virtuální měnou trpělivost.

Na začátku září nejdřív vláda zakázala kryptoměnovým startupům

obstarávat si peníze vydáváním

nových virtuálních peněz v takzvaných primárních nabídkách mincí

(„initial coin offerings“ neboli ICO).

Agentura Nová Čína uvedla, že

se v zemi uskutečnilo celkem 65

primárních nabídek, při kterých

přes sto tisíc jednotlivců poskytlo

2,62 miliardy jüanů (8,8 miliardy

korun). „Taková praktika představuje nelegální získávání financí,“

zdůvodnily čínské úřady zákaz. Bojí

se také toho, že většina projektů je

jen nafouknutá bublina, ve kterých

můžou běžní Číňané přijít o peníze.

36

OTEC NEZNÁMÝ,

ALE BOHATÝ

V říjnu 2008 představil principy

fungování kryptoměny v článku

Bitcoin: elektronický platební

systém bez prostředníků. V lednu

2009 vydal první použitelný

software a pustil do oběhu první

bitcoiny. Stále jich drží kolem

jednoho milionu – v hodnotě přes

sto miliard korun. Jeho přezdívku

zaznamenal skoro každý uživatel

kryptoměn: Satoshi Nakamoto.

Jeho jméno zná… možná jen on

sám. Pokud si ho s sebou nevzal

do hrobu.

V roce 2014 objevil časopis

Newsweek v Kalifornii japonského matematika Doriana

Satoshiho Nakamota. Šlo ale

jen o shodu jmen. Pak tu jsou

dva kandidáti, kteří vypadají věrohodně. Oba jsou z USA a oba uvažovali již před vznikem bitcoinů

o vytvoření virtuální měny.

Hal Finney bydlel několik bloků

od Doriana Nakamota. Mohl si

tedy jeho jméno „půjčit“. V roce

2014 se nechal kvůli onemocnění

amyotrofickou laterální sklerózou

kryogenicky zmrazit. Právě z té

doby přitom pochází poslední

zpráva od Nakamota.

Druhý z horkých kandidátů

má Nakamotovy iniciály, i když

v obráceném pořadí. Kromě toho

ekonom a programátor Nick

Szabo sepsal vlastní koncept virtuální měny podobný struktuře,

na jaké vyrostl bitcoin.

Finney i Szabo podezření odmítli.

Vzhledem k výhodám, které

anonymita poskytuje multimiliardářům, by to skoro určitě udělal

i skutečný otec bitcoinu.

V půlce září vypálilo čínské vedení

ještě těžší munici: zavřelo burzy,

na kterých se odehrává nejvíc

obchodů s virtuálními měnami.

„Peking chce omezit rizika vznikající hromaděním kapitálu na vysoce

rizikovém a spekulativním trhu,“

hlásila agenturní zpráva. Kurz bitcoinu se skokově propadl o pětinu.

Jenže brzy zase začal růst. Čína dál

povoluje třeba takzvané těžení, při

kterém se podle předem stanovených pravidel vypočítávají nové

bitcoiny. Číňané mohou dál s kryptoměnou obchodovat mimo burzy,

přímo.

Během roku se většina obchodů

přesunula z Číny do Japonska, kde

letos bitcoin uznali jako legální

platidlo. Český stát mimochodem

bitcoiny za peníze nepovažuje.

„Z pohledu soukromého práva

je virtuální měna klasifikována

jako věc, věc nehmotná, movitá

a zastupitelná,“ říká Jakub Vintrlík

z tiskového oddělení Ministerstva

financí.

ZDRAVÉ PENÍZE

Kde se bere hodnota bitcoinu

a dalších kryptoměn? Proč lidé

věří, že ji mají, když jde vlastně

jen o data uložená v počítačích či

mobilech? Principy, na kterých

kryptoměny stojí, lze bez nadsázky

označit za geniální. Jednak je počet

bitcoinů předem pevně daný: těžaři

se mohou propočítat k 21 milionům, dosud se jich vytěžilo téměř

17 milionů. Měna tedy není závislá

na centrální bance, která by mohla

tisknout nové peníze, znehodnotit

ji nemohou ani padělatelé. Hodnotu stanovuje trh a ochota lidí měnu

využívat.