KOMENTÁŘ

JAKÁ JE

CENA ŽIVOTA?

Když si člověk sedne do auta, chce vědět, že má

pojištěné plechy. Jestli je pojištěný sám, to ale

často vůbec neřeší.

JIŘÍ ČAPEK

Když jsme vloni v NN Životní

pojišťovně uskutečnili rozsáhlý

průzkum Cena života, zarazilo mě

na výsledcích hned několik věcí.

Nejvíc mě překvapilo, že více než

čtvrtina respondentů nedokázala

vyčíslit částku, na kterou si cení

vlastního života. Ti, kteří se o to

pokusili, nejčastěji volili nejvyšší

kategorii, a to více než 30 milionů korun. Když se ale podíváme,

na jakou částku si průměrný český

klient uzavře životní pojištění,

jde o tři sta tisíc. To je paradoxní

nepoměr.

ŠPATNÉ VYTĚSŇUJEME

Možná máme v povaze nepřipouštět si, že by se nám mohlo něco

stát – to už si spíš v takové situaci

představíme souseda. Představu

vlastního špatného osudu zkrátka

vytlačujeme z hlavy. A spolu s ní

i možnosti zabezpečení, kdyby skutečně došlo na nejhorší.

78

Češi jsou navíc hodně konzervativní. O jejich přístupu k financím to

platí dvojnásob. Navíc životní pojištění – zejména varianta s investiční

složkou – není úplně jednoduchý

nástroj, takže může být složité

některým klientům vysvětlit, jak

funguje a v čem je užitečné. Lidé si

proto radši posílají peníze na spořicí

účty a termínované vklady nebo si

pojišťují majetek. Věřím ale, že se to

časem změní.

JSME SPOŘIVÝ NÁROD

Lidé se u nás pojišťují zhruba

na jedenapůlnásobek svého ročního

příjmu. Správně by to ale měl

být alespoň troj- až pětinásobek.

Po materiální stránce si Češi svého

života pořád ještě tolik neváží.

Může se zdát, že je tři sta tisíc

korun hodně peněz, ale představte

si, jak dlouho by rodině vydržely,

kdyby přišla o svého živitele. Pak je

to strašně malá částka.

Přesto jsem optimista. Z průzkumu

mapujícího odlišnosti v přístupu

k penězům napříč čtrnácti evropskými zeměmi, který provedla skupina NN ve spolupráci s akademiky

z Tilburské univerzity, vyplynulo,

že Češi mají zdravý a zodpovědný

přístup k financím. Umíme si peníze hlídat, máme o nich přehled, jen

zatím nejsme moc zvyklí na tvorbu

rezerv. Naší ekonomice se nicméně

daří a domácnosti bohatnou. A čím

víc peněz lidé mají, tím víc investují

do finančních nástrojů. A také začínají přemýšlet nad tím, že by mohli

něco ztratit. Vliv západní Evropy je

v tomhle ohledu citelný. A je to tak

dobře. Že se lidé snaží zabezpečovat sebe i své nejbližší, totiž svědčí

o vyspělosti společnosti.

JIŘÍ ČAPEK

Začínal ve společnosti McKinsey &

Company. Po čtyřech letech se přesunul na manažerské pozice v bankovnictví, nejprve v Komerční bance,

následně na Slovensku ve skupině

VÚB. Později vedl obchodní síť v Raiffeisen Group a zastával roli výkonného ředitele retailového obchodu

v české Raiffeisenbank. Od roku

2014 pracuje v NN. Nejprve jako šéf

slovenské pobočky, od září 2015 jako

generální ředitel celé NN pojišťovny a penzijní společnosti pro Česko

i Slovensko.