Dostat z Klondajku jménem umělá

inteligence zlatá zrníčka se vedle

gigantů jako Apple nebo Google

snaží i český startup Rossum.

Na rozdíl od Rossumových univerzálních robotů z Čapkova dramatu

R.U.R. Tomáš Gogár, Petr Baudiš

a Tomáš Tunys nestavějí robota,

který by za člověka zastal veškerou

práci. Jejich vize je na první pohled o něco prostší: sprovodit ze

světa otravné přecvakávání dat

do počítače. Jednoduše tak, že

naučí software dokumenty nejen

číst, ale i chápat.

Začínají s fakturami. „Každý den

si jich mezi sebou firmy vymění

miliardu. Z toho se víc než

devadesát procent zpracovává

ručně. Samozřejmě nejsme první,

kdo chce tenhle problém vyřešit:

pracuje se na něm už pětadvacet let. Ale pořád bez ideálního

výsledku,“ vysvětluje Tomáš

Gogár na úvod našeho setkání

v zasedačce kanceláře v pražském

Karlíně. Firma se tam nedávno

přestěhovala, aby vyhověla

potřebám rychle rostoucího týmu.

Ten dnes čítá devatenáct lidí.

NA HRANU

Zatímco většina startupů začíná

svůj příběh historkou o odhalení

díry na trhu, příběh firmy Rossum má od začátku trochu jiný

spád. Důležitou roli v něm hraje

katedra kybernetiky na Českém

vysokém učení technickém. Právě

tady, na doktorátu, se Tomášové

s Petrem před třemi lety potkali.

Vedle studia umělé inteligence,

neuronových sítí a strojového

učení je svedla dohromady touha

dělat firmu. „O vlastním projektu jsem uvažoval delší dobu, až

na doktorátu jsem ale potkal ideální kumpány,“ shrnuje za všechny

Petr.

Společně tedy začali hledat,

kde znalosti umělé inteligence

zúročit. Volba nakonec padla

na rozpoznávání obrázků v oblasti

e-commerce. Takové technologie

například pomáhají e-shopům

pohodlně třídit fotografie produktů. Umělá inteligence vycvičená

k rozpoznávání obrazu se ale dá

využít i jinde: třeba ve výrobě, kde

hlídá kvalitu produktů namísto

lidských kontrolorů.

získáme větší konkurenční výhodu.

Proto jsme se nakonec rozhodli najít využití, které naše technologické

schopnosti vyšponuje.“

Přesto se jim čas strávený

s rozpoznáváním obrázků nakonec

vyplatil. Rozpracovaný software

nechali volně k dispozici na internetu, a zatímco pracovali na fakturách, našel si svoje uživatele.

„Nechtěli jsme sedět na dvou

židlích, proto jsme vyvěsili inzerát

a našli dva kluky, kteří to za nás

převzali.“ Loni v červnu se tak

vydělil další projekt: firma Vize

AI, ve které Rossum drží většinu.

Ve stejnou dobu samotný Rossum

vypustil do světa první ze svých

nástrojů, který pomáhá automatizovat čtení faktur.

AKCELERACE

MILIARDY DOLARŮ

vložili podle analytické společnosti

CB Insights investoři v posledních

pěti letech do startupů, které

pracují s umělou inteligencí.

Částka každoročně stoupá.

Trojici expertů ovšem poměrně brzy

došlo, že tudy jejich cesta nevede.

„Podobná řešení se většinou stavějí

zákazníkům na míru. My jsme ale

chtěli vlastní univerzální produkt,

se kterým můžeme přijít za kýmkoli.“ Kromě toho se jim na obrázcích

nezdála ještě jedna věc: byly pro ně

až moc snadné. „Sice jsme to celé vystavěli na umělé inteligenci a neuronových sítích, zároveň jsme ale

měli hlubokou expertízu i v mnohem složitějších systémech. Došlo

nám, že když půjdeme na hranu

technických a vědeckých možností,

Cesta od obrázků k fakturám

nevedla přímo, ale přes pražský

akcelerátor StartupYard. Ten nabízí

projektům z celé Evropy pomoc

s rozjezdem podnikání, do každého

běhu vybírá kolem desítky přihlášených. Program trvá tři měsíce,

ve kterých se začínající podnikatelé

mimo jiné potkávají s řadou mentorů. Hledají mezi nimi partnery,

potenciální investory a získávají

zpětnou vazbu. Na výběr mají z víc

než stovky lidí z firem jako Microsoft, Avast či Mastercard, zástupců

bank i úspěšných podnikatelů.

Za nabité zkušenosti pak startupy

zaplatí pětiprocentním podílem

ve firmě. Vedle toho nabízí StartupYard také přímou investici 30 tisíc

eur (770 tisíc korun) výměnou

za dalších pět procent z podílu.

„Díky StartupYardu jsme si

především ujasnili, od čeho

19