víc informací, na základě kterých
se můžou rozhodovat.“
A konečně poslední výhoda, tentokrát byznysová: zatímco obdobné projekty cílí hlavně na velké
korporace, ve kterých se logicky
protočí největší objem dokumentů,
Rossum má řešení pro všechny.
Tedy i menší firmy, kterým se dřív
nevyplatilo podobné technologie
zavádět. „Myslíme si, že tuhle
otravnou činnost lidi prostě dělat
nemají – a je jedno, v jaké firmě
sedí.“
Podniky, které nemají kapacitu
ani peníze na zavádění podobných
technologií přímo do svých systémů, můžou od listopadu využívat
jejich asistentku Elis. „Firma jednoduše e-mailem přepošle faktury
Elis, která funguje podobně jako
lidská asistentka. Vyčte potřebná
data a ta pak předá do účetního
systému firmy. Účetní se místo
toho může věnovat sofistikovanějším věcem. Nechceme je nahradit,
ale ulehčit jim práci. Pokud dáme
člověka do tandemu s Elis, stráví
s jednou fakturou třicet vteřin
namísto pěti minut.“ Dva měsíce
od spuštění využívá Elis v Česku
například Kofola nebo Twisto.
DUŠÍ VĚDCI
Vyladění byznysplánu ale není jediné, s čím jim akcelerátor pomohl.
„Lidi ze StartupYardu se hodně
snaží, aby týmy uměly svůj nápad
a vizi co možná nejjednodušeji
popsat a šířit. Na začátku to byla
jedna z věcí, ke které jsme přistupovali dost skepticky. Šli jsme
do toho jako chytrolínští doktorandi, kteří přece o umělé inteligenci
vědí nejvíc, mají super nápad, tak
DOMÁCÍ SCÉNA
V Česku se vývoj umělé inteligence
točí především kolem pražské
ČVUT a brněnské VUT. Dostaly se
mezi patnáctku univerzit z celého
světa, které Facebook přizval
ke spolupráci na výzkumném
programu FAIR. Právě z něj přišla
v půlce loňského roku hojně sdílená zpráva, že si mezi sebou dva
systémy umělé inteligence začaly
povídat vlastním jazykem.
Kromě toho v Česku vzniká řada
úspěšných firem. První, které se
podařilo prorazit do světa díky
umělé inteligenci, je Cognitive
Security dvojice přednášejících
z ČVUT Michala Pěchoučka a Martina Reháka. Jejich bezpečnostní
software koupila před čtyřmi lety
americká IT firma Cisco.
Startup Neuron Soundware cvičí
neuronové sítě k rozpoznávání
zvuků. To se hodí například při
odhalování poruch motorů nebo
eskalátorů. Letos v létě získal
projekt investici 16 milionů korun
od společnosti J&T Ventures.
Z jiného soudku je bezpečnostní
systém pro domácnosti Angee,
který vzešel z vývojářského studia
Cleevio. Výhodou Angee je, že se
dokáže sám učit. Pozná řinčení
rozbitého skla nebo další podezřelé
zvuky značící vloupání a spustí
alarm. Rozjezd firma financovala
crowdfundingovou kampaní
na Kickstarteru – namísto původní
cílové částky 250 tisíc dolarů
vybrala dvojnásobek. Nyní se čeká
na zahájení sériové výroby.
Za nejambicióznější tuzemský startup lze označit GoodAI Marka Rosy.
Jeho tým nestaví nic menšího než
obecnou umělou inteligenci, software schopný dohnat a překonat
člověka ve všem. Další zvláštností
je, že Rosa financuje vývoj z vlastních zdrojů – do GoodAI investoval
deset milionů dolarů, které vydělal
vývojem počítačových her.
proč se ještě snažit o něm hezky
vyprávět. Zpětně ale víme, že to
pro nás mělo velký smysl.“
Ve StartupYardu totiž nevedli
debaty s investory pouze nanečisto.
Už během akcelerátoru si plácli
s investiční skupinou Miton, která
v Rossumu získala třetinový podíl.
O jak velkou investici od Mitonu
šlo, si obě strany nechávají pro
sebe. „Spolupráce s Mitonem nám
dávala smysl hlavně proto, že nejde
o standardní investory. V zainvestovaných firmách se aktivně angažují. My jsme především vědci.
S byznysem nemá nikdo z nás
zkušenosti, takže nám bylo jasné, že
se od nich můžeme hodně naučit.“
Ondřej Raška, zakládající člen
Mitonu, dnes ve startupu aktivně
pomáhá s rozvojem byznysu. „Jejich největší přínos je, že nás vedou
k rychlému růstu. Učí nás, abychom
nedělali jen na svém písečku a říkali, že až to bude, tak to bude.“
Rady investorů, zdá se, padají
na úrodnou půdu. Do roka přidá
Rossum k fakturám i další dokumenty. Dostane se tak blíž k vizi,
o které byla řeč na začátku: naučit
stroje rozumět dokumentům.
„Faktury vnímáme opravdu jen
jako začátek, který v první fázi
dával největší byznysový smysl.
Dál chceme pokračovat přes
smlouvy, právní dokumenty až
k webovým stránkám nebo vědeckým článkům. Ozývá se
nám řada firem, které zpracovávají miliony dokumentů a chtějí
řešení na míru. Mohli bychom si
tak poměrně jednoduše vydělat
na hezký život, ale to není náš cíl.
Spíš než byznysmeni jsme pořád
vědci, kteří stavějí firmu, aby mohli dělat skvělý výzkum.“
21