víc informací, na základě kterých

se můžou rozhodovat.“

A konečně poslední výhoda, tentokrát byznysová: zatímco obdobné projekty cílí hlavně na velké

korporace, ve kterých se logicky

protočí největší objem dokumentů,

Rossum má řešení pro všechny.

Tedy i menší firmy, kterým se dřív

nevyplatilo podobné technologie

zavádět. „Myslíme si, že tuhle

otravnou činnost lidi prostě dělat

nemají – a je jedno, v jaké firmě

sedí.“

Podniky, které nemají kapacitu

ani peníze na zavádění podobných

technologií přímo do svých systémů, můžou od listopadu využívat

jejich asistentku Elis. „Firma jednoduše e-mailem přepošle faktury

Elis, která funguje podobně jako

lidská asistentka. Vyčte potřebná

data a ta pak předá do účetního

systému firmy. Účetní se místo

toho může věnovat sofistikovanějším věcem. Nechceme je nahradit,

ale ulehčit jim práci. Pokud dáme

člověka do tandemu s Elis, stráví

s jednou fakturou třicet vteřin

namísto pěti minut.“ Dva měsíce

od spuštění využívá Elis v Česku

například Kofola nebo Twisto.

DUŠÍ VĚDCI

Vyladění byznysplánu ale není jediné, s čím jim akcelerátor pomohl.

„Lidi ze StartupYardu se hodně

snaží, aby týmy uměly svůj nápad

a vizi co možná nejjednodušeji

popsat a šířit. Na začátku to byla

jedna z věcí, ke které jsme přistupovali dost skepticky. Šli jsme

do toho jako chytrolínští doktorandi, kteří přece o umělé inteligenci

vědí nejvíc, mají super nápad, tak

DOMÁCÍ SCÉNA

V Česku se vývoj umělé inteligence

točí především kolem pražské

ČVUT a brněnské VUT. Dostaly se

mezi patnáctku univerzit z celého

světa, které Facebook přizval

ke spolupráci na výzkumném

programu FAIR. Právě z něj přišla

v půlce loňského roku hojně sdílená zpráva, že si mezi sebou dva

systémy umělé inteligence začaly

povídat vlastním jazykem.

Kromě toho v Česku vzniká řada

úspěšných firem. První, které se

podařilo prorazit do světa díky

umělé inteligenci, je Cognitive

Security dvojice přednášejících

z ČVUT Michala Pěchoučka a Martina Reháka. Jejich bezpečnostní

software koupila před čtyřmi lety

americká IT firma Cisco.

Startup Neuron Soundware cvičí

neuronové sítě k rozpoznávání

zvuků. To se hodí například při

odhalování poruch motorů nebo

eskalátorů. Letos v létě získal

projekt investici 16 milionů korun

od společnosti J&T Ventures.

Z jiného soudku je bezpečnostní

systém pro domácnosti Angee,

který vzešel z vývojářského studia

Cleevio. Výhodou Angee je, že se

dokáže sám učit. Pozná řinčení

rozbitého skla nebo další podezřelé

zvuky značící vloupání a spustí

alarm. Rozjezd firma financovala

crowdfundingovou kampaní

na Kickstarteru – namísto původní

cílové částky 250 tisíc dolarů

vybrala dvojnásobek. Nyní se čeká

na zahájení sériové výroby.

Za nejambicióznější tuzemský startup lze označit GoodAI Marka Rosy.

Jeho tým nestaví nic menšího než

obecnou umělou inteligenci, software schopný dohnat a překonat

člověka ve všem. Další zvláštností

je, že Rosa financuje vývoj z vlastních zdrojů – do GoodAI investoval

deset milionů dolarů, které vydělal

vývojem počítačových her.

proč se ještě snažit o něm hezky

vyprávět. Zpětně ale víme, že to

pro nás mělo velký smysl.“

Ve StartupYardu totiž nevedli

debaty s investory pouze nanečisto.

Už během akcelerátoru si plácli

s investiční skupinou Miton, která

v Rossumu získala třetinový podíl.

O jak velkou investici od Mitonu

šlo, si obě strany nechávají pro

sebe. „Spolupráce s Mitonem nám

dávala smysl hlavně proto, že nejde

o standardní investory. V zainvestovaných firmách se aktivně angažují. My jsme především vědci.

S byznysem nemá nikdo z nás

zkušenosti, takže nám bylo jasné, že

se od nich můžeme hodně naučit.“

Ondřej Raška, zakládající člen

Mitonu, dnes ve startupu aktivně

pomáhá s rozvojem byznysu. „Jejich největší přínos je, že nás vedou

k rychlému růstu. Učí nás, abychom

nedělali jen na svém písečku a říkali, že až to bude, tak to bude.“

Rady investorů, zdá se, padají

na úrodnou půdu. Do roka přidá

Rossum k fakturám i další dokumenty. Dostane se tak blíž k vizi,

o které byla řeč na začátku: naučit

stroje rozumět dokumentům.

„Faktury vnímáme opravdu jen

jako začátek, který v první fázi

dával největší byznysový smysl.

Dál chceme pokračovat přes

smlouvy, právní dokumenty až

k webovým stránkám nebo vědeckým článkům. Ozývá se

nám řada firem, které zpracovávají miliony dokumentů a chtějí

řešení na míru. Mohli bychom si

tak poměrně jednoduše vydělat

na hezký život, ale to není náš cíl.

Spíš než byznysmeni jsme pořád

vědci, kteří stavějí firmu, aby mohli dělat skvělý výzkum.“

21