BYZNYSPLÁN
hořce se usměje Kateřina. Ale zároveň se jí tam bankéři svěřovali, že
okamžitě dostali stopku na půjčky
pro obyvatele Evropské unie. „Celková atmosféra města se ten den
proměnila před očima. Tak negativní náladu jsme nikdy předtím ani
potom nezažili.“
třeba padesát tisíc ročně nájem,
a dokonce ještě vyšší městské taxy,
které jsou na periferiích naopak
zanedbatelné.“
Že si město živnostníků moc nevšímá, podle Tomáše a Kateřiny
ovšem zase nebyla vždycky výhoda.
Ukázalo se to v létě, kdy radnice
Glasgow vydala nařízení, že podniky
v centru nesmějí nechávat popelnice na ulicích, protože hyzdí střed
města. Kavárny a restaurace musí
přitom mít kontejnery hned čtyři:
na sklo, plasty, jídlo a směsný odpad.
„Mnoho podniků je teď namydlených, protože nemají, kam kontejnery schovat. A město to nezajímá.“
DRSNÝ BUDÍČEK
Přesun do většího zvažovali Tomáš
s Kateřinou stále. Přemýšleli o místě blíž centru a s větší kuchyní.
Když jsme si ale na podzim poprvé
volali, přiznali, že zvažují i návrat
do Česka. Tehdy to bylo padesát
na padesát. Argumenty: rodina,
Katčino zdraví a brexit, tedy absolutní nejistota, co bude dál.
„Kampaň okolo brexitu jsme nějak
moc neprožívali. Tady ve Skotsku
vypadala možnost odluky z Unie
jako naprosté sci-fi. Šli jsme spát
s předběžnými výsledky, které nahrávaly variantě, že Briti zůstanou.
Když jsem ráno koukl na mobil, tak
ve mně hrklo. Probudil jsem Katku
a řekl jí to. Chuděra se rozbrečela,“
vzpomíná Tomáš.
V bance, kde Katka tou dobou pracovala v kantýně už sama, z toho
lidé byli úplně mimo. Nevyspalí
z toho, jak celou noc sledovali výsledky. „Což bylo dobré pro tržbu,
ten den se vypilo hodně kafe,“
66
BREXIT
29. 6. 2012 – Premiér David
Cameron poprvé připouští možnost konání referenda o setrvání
Spojeného království v Evropské
unii, které by potvrdilo, že si
„britská veřejnost přeje členství
z celého srdce“.
7. 5. 2012 – Cameronovi konzervativci získávají většinu v Dolní
sněmovně. Parlament schvaluje
zákon o referendu. V průzkumech
dlouhodobě vychází, že výrazná
většina veřejnosti je pro setrvání.
23. 6. 2016 – 51,9 % Britů hlasuje
pro odchod z EU. V Anglii žádá
brexit 53,4 % voličů, ve Walesu
52,5 %. Ve Skotsku jej naopak
odmítla 62procentní většina,
podobně jako 55,8 % hlasujících
v Severním Irsku. Cameron, sám
zastánce členství, měsíc po referendu odstupuje z funkce.
29. 3. 2017 – Země vedená premiérkou Theresou Mayovou zahajuje s EU jednání o svém odchodu.
7. 5. 2017 – V předčasných
volbách přicházejí konzervativci
o většinu. Menšinová vláda s podporou severoirských unionistů
od té doby vyjednává s Unií dohodu, jejíž výsledná podoba je kvůli
mnoha protichůdným zájmům
zcela nepředvídatelná.
10. 11. 2017 – Mayová stanovuje
termín odchodu Spojeného království z EU: 30. března 2019.
Když jsme si s Tomášem a Katkou
psali kvůli článku podruhé, v Česku
padal první sníh. A pro ty dva
tehdy definitivně padla i varianta
Skotsko.
„Vůbec nevíme, co by nás tu
po brexitu čekalo.“ V současném
místě v Southside měli štěstí na majitele, se kterým uzavřeli gentlemanskou dohodu ohledně nájmu –
smlouvu na dobu neurčitou s měsíční výpovědní lhůtou. „Ten malý
prostor byl skvělý do začátku, ale už
jsme potřebovali něco většího. Teď
ale máme strach podepsat někde
delší nájemní smlouvu, standard je
tu prostě několik let. Také by bylo
těžší získat od banky půjčku.“
Tomáš s Katkou slyší od zavedenějších kolegů z glasgowských
kaváren, že jde byznys od desíti
k pěti. „Zdražuje zboží, klesá hodnota libry. Když jsme přijeli, byl
kurz osmatřicet korun na libru, teď
je okolo osmadvaceti. Obávám se
ekonomické krize. A jelikož Skoti
nemají problém zrovna na kávě
šetřit, pesimismus je namístě,“ přiznává Tomáš.
Na konci roku to proto v Glasgow
Katka s Tomášem zabalili a vrátili se
domů. Rozhodli se přece jen podnikat v Brně. Kde a od kdy, zatím
nevědí. Se skotskými ostruhami už
se ale vyhlášeného kavárenského
města tolik nebojí.