BYZNYSPLÁN

hořce se usměje Kateřina. Ale zároveň se jí tam bankéři svěřovali, že

okamžitě dostali stopku na půjčky

pro obyvatele Evropské unie. „Celková atmosféra města se ten den

proměnila před očima. Tak negativní náladu jsme nikdy předtím ani

potom nezažili.“

třeba padesát tisíc ročně nájem,

a dokonce ještě vyšší městské taxy,

které jsou na periferiích naopak

zanedbatelné.“

Že si město živnostníků moc nevšímá, podle Tomáše a Kateřiny

ovšem zase nebyla vždycky výhoda.

Ukázalo se to v létě, kdy radnice

Glasgow vydala nařízení, že podniky

v centru nesmějí nechávat popelnice na ulicích, protože hyzdí střed

města. Kavárny a restaurace musí

přitom mít kontejnery hned čtyři:

na sklo, plasty, jídlo a směsný odpad.

„Mnoho podniků je teď namydlených, protože nemají, kam kontejnery schovat. A město to nezajímá.“

DRSNÝ BUDÍČEK

Přesun do většího zvažovali Tomáš

s Kateřinou stále. Přemýšleli o místě blíž centru a s větší kuchyní.

Když jsme si ale na podzim poprvé

volali, přiznali, že zvažují i návrat

do Česka. Tehdy to bylo padesát

na padesát. Argumenty: rodina,

Katčino zdraví a brexit, tedy absolutní nejistota, co bude dál.

„Kampaň okolo brexitu jsme nějak

moc neprožívali. Tady ve Skotsku

vypadala možnost odluky z Unie

jako naprosté sci-fi. Šli jsme spát

s předběžnými výsledky, které nahrávaly variantě, že Briti zůstanou.

Když jsem ráno koukl na mobil, tak

ve mně hrklo. Probudil jsem Katku

a řekl jí to. Chuděra se rozbrečela,“

vzpomíná Tomáš.

V bance, kde Katka tou dobou pracovala v kantýně už sama, z toho

lidé byli úplně mimo. Nevyspalí

z toho, jak celou noc sledovali výsledky. „Což bylo dobré pro tržbu,

ten den se vypilo hodně kafe,“

66

BREXIT

29. 6. 2012 – Premiér David

Cameron poprvé připouští možnost konání referenda o setrvání

Spojeného království v Evropské

unii, které by potvrdilo, že si

„britská veřejnost přeje členství

z celého srdce“.

7. 5. 2012 – Cameronovi konzervativci získávají většinu v Dolní

sněmovně. Parlament schvaluje

zákon o referendu. V průzkumech

dlouhodobě vychází, že výrazná

většina veřejnosti je pro setrvání.

23. 6. 2016 – 51,9 % Britů hlasuje

pro odchod z EU. V Anglii žádá

brexit 53,4 % voličů, ve Walesu

52,5 %. Ve Skotsku jej naopak

odmítla 62procentní většina,

podobně jako 55,8 % hlasujících

v Severním Irsku. Cameron, sám

zastánce členství, měsíc po referendu odstupuje z funkce.

29. 3. 2017 – Země vedená premiérkou Theresou Mayovou zahajuje s EU jednání o svém odchodu.

7. 5. 2017 – V předčasných

volbách přicházejí konzervativci

o většinu. Menšinová vláda s podporou severoirských unionistů

od té doby vyjednává s Unií dohodu, jejíž výsledná podoba je kvůli

mnoha protichůdným zájmům

zcela nepředvídatelná.

10. 11. 2017 – Mayová stanovuje

termín odchodu Spojeného království z EU: 30. března 2019.

Když jsme si s Tomášem a Katkou

psali kvůli článku podruhé, v Česku

padal první sníh. A pro ty dva

tehdy definitivně padla i varianta

Skotsko.

„Vůbec nevíme, co by nás tu

po brexitu čekalo.“ V současném

místě v Southside měli štěstí na majitele, se kterým uzavřeli gentlemanskou dohodu ohledně nájmu –

smlouvu na dobu neurčitou s měsíční výpovědní lhůtou. „Ten malý

prostor byl skvělý do začátku, ale už

jsme potřebovali něco většího. Teď

ale máme strach podepsat někde

delší nájemní smlouvu, standard je

tu prostě několik let. Také by bylo

těžší získat od banky půjčku.“

Tomáš s Katkou slyší od zavedenějších kolegů z glasgowských

kaváren, že jde byznys od desíti

k pěti. „Zdražuje zboží, klesá hodnota libry. Když jsme přijeli, byl

kurz osmatřicet korun na libru, teď

je okolo osmadvaceti. Obávám se

ekonomické krize. A jelikož Skoti

nemají problém zrovna na kávě

šetřit, pesimismus je namístě,“ přiznává Tomáš.

Na konci roku to proto v Glasgow

Katka s Tomášem zabalili a vrátili se

domů. Rozhodli se přece jen podnikat v Brně. Kde a od kdy, zatím

nevědí. Se skotskými ostruhami už

se ale vyhlášeného kavárenského

města tolik nebojí.