NA CESTĚ @Tlachova_CT

Když lidé v roce 2014 utíkali před

Islámským státem, netušili, že v horách

budou muset přečkat víc než tři roky.

RICHARD

BOUDA

(39)

FILIP

HABRMAN

(36)

Fotí jako dobrovolník pro Charitu.

Kromě Kurdistánu dokumentoval

taky situaci na Ukrajině a v Moldavsku nebo doprovázel uprchlíky

na balkánské cestě. Trénuje aikibudo a věnuje se speleologii. Byl

hned u několika objevů, například

ve Venezuele se mu podařilo s týmem kolegů najít největší křemencovou jeskyni na světě. Jako první

prozkoumali i desítky kilometrů

jeskyní v Íránu nebo na Balkáně.

Koordinátor humanitární pomoci

Diecézní charity Brno. Na své vůbec

první lékařské misi byl v roce 2004,

teď už má za sebou mise ve zhruba

dvacítce států, mj. v Etiopii, Indii,

na Ukrajině nebo na pákistánských

hranicích. Kromě toho pracuje

v Národním divadle Brno, kde má

na starosti dramaturgii a produkci

koncertů. Před rokem například

do Janáčkova divadla dostal skladatele Gorana Bregoviče.

Zároveň Filip přiznává, že po referendu začal do všeho víc vstupovat Irák. Ale i irácké ministerstvo

zdravotnictví má prý jak na stavbě

nemocnice, tak na jejím udržení

obrovský zájem. „Další podmínka je

pro nás smlouva. Rozhodně se nebudeme spoléhat jen na podání rukou. Mezi lidmi tu sice platí, že když

někdo nesplní daný slib, totálně se

vyobcuje ze společnosti, nerad bych

na to ale spoléhal. Všichni donátoři

potřebují jistotu, přestože mě Kurdové několikrát přesvědčili o tom, že

co řeknou, to opravdu platí.“

pomáháme i za hranicemi země

a i za hranicemi Evropy. Beru to

jako projev vděku za to, že jsem

součástí té bohatší a klidnější části

světa,“ přibližuje Filip svoje úvahy.

JÍT ŠTĚSTÍ NAPROTI

V Česku musí Filip i Richard

dokola odpovídat na otázky, proč

se rozhodli pomáhat tak daleko

od domova. I u nás jsou přece tisíce

lidí, kteří by si pomoc zasloužili,

nebo by ji minimálně potřebovali.

„Stále dokola opakuju, že Diecézní

charita pomáhá převážně v Jihomoravském kraji. Ale současný svět

nás nenechává chladnými, proto

76

„Představte si, že se najednou

ocitnete v zemi, kde ještě nedávno

zuřily boje. Víte, že dokumentujete místa, o kterých uprchlíci

na takzvané balkánské cestě mluvili

jako o svém domově. Vidíte tisíce

těch, kteří před pár lety spokojeně

bydleli v nádherném městě, jak

musí po napadení Islámským státem žít vysoko v horách ve stanech,“

vzpomíná Richard, co zasáhlo jeho.

„Nejhorší je to, že přijdou v mžiku

o všechno, aniž by za to mohli.

Ocitnou se v provizoriu, a jen

pokud mají obrovské štěstí, můžou

se vrátit zpátky do míst, kde žili původně,“ bere si slovo Filip. A právě

tomu štěstí chce spolu s Richardem

jít naproti.

Autorka je redaktorka zpravodajství ČT.