JAK UMLČET

MÉDIA

Říká o sobě, že je optimista. Paradoxně i proto

sepsal návod na likvidaci nezávislých médií.

Aby lidé poznali, kdy je začít bránit.

MICHAL KAŠPÁREK FOTO: DANIEL HAMERNÍK

Nejdřív studoval v Brně dramaturgii, nakonec absolvoval pražskou

estetiku. Živil se jako novinář,

programátor na volné noze nebo

šéfvývojář. Spoluzaložil překladatelský časopis Splav, pomáhá pořádat

literární festival Šrámkova Sobotka.

Učí na Studiích nových médií

na Filozofické fakultě Univerzity

Karlovy. Do DVTV chodí analyzovat

chování lidí na sociálních sítích.

Od loňského léta vede Nadační

fond nezávislé žurnalistiky.

Nálepku renesančního člověka

třiačtyřicetiletý Josef Šlerka odmítá:

„Neumím na nic hrát. Zpívám falešně. Neumím malovat.“ Jenže když

si v kanceláři naproti Karolinu při

přemýšlení hladí špičatou bradku,

nevěříte mu to. K dokonalému dojmu rudolfínského alchymisty mu

chybí jenom nabíraný límec.

Když slyšíte o tisícovkách lidí

sdílejících mailem varování, že by

Česko po zvolení Jiřího Drahoše

prodávalo děti pedofilům a na orgány, vidíte v podpoře nezávislé

žurnalistiky o to větší smysl –

nebo byste se radši zavřel ve sklepě a bouchal si heroin?

Ani jedno. Je hezké, že operujete

s tím číslem. Takových pět tisíc lidí

vypadá jako strašně velká skupina,

ale pojďme to vztáhnout k pěti milionům voličů – a je z toho marginální zlomek. Jde o jeden z mozkových podvodů tohoto typu statistik.

Vůči čemu nějaké číslo nebo fakt

zakotvíte. Možná je to v kostce celý

problém dnešní žurnalistky. Zeptáte

se mě na pikošku, která je sama

o sobě ptákovina, jenže ukazuje

na něco důležitějšího: fenomén

mailů mezi seniory. Ale to už v té

otázce nezaznělo.

Připravoval jsem si tím půdu pro

vážnější dotaz: Dá se teď po prezidentských volbách nějak odhadnout, nakolik je rozhodly vymyšlené zprávy?

Na to je hrozně málo výzkumů.

Dělaly se hlavně po amerických

prezidentských volbách. Jeden

seriózní je ze Stanfordu, jeden

z Princetonu. Ukazují, že se ta síla

přeceňuje. Trumpovo vítězství byla

nahodilost. Kdyby prohrál, což se

při tom počtu hlasů mohlo v trochu

jiném systému stát, tak bychom si

dnes hrdě četli studie o tom, jak jsou

lidi vůči fake news imunní. Když se

podíváte do dějin tajných služeb, tak

ani ony samotné to nějak zvlášť neměří a říkají, že to ani nejde. Pokud

jde o poslední volby, myslím, že

daleko větší roli hrála kauza lithium

v těch parlamentních než hnojomety v prezidentských. Ale pořád je

ještě brzo na vyhodnocení.

Tuším správně, že jste skeptický

k pojmu „doba postpravdivá“?

Jo. Strašně mě to irituje. Celá ta

terminologie: doba postfaktická,

postpravdivá, fake news. Jsou to

vyprázdněné pojmy. Za prvé se snaží tvrdit, že dřív byla nějaká doba

pravdivá a faktická. Ne! Za druhé

se z toho stal svým způsobem bič.

Všichni se ptají, jestli je to důsledek

internetu. Ono to ale začalo nejpozději u Fox News: celostátní televize,

která byla programově ideologická.

Dávno před internetem. Navíc

43