Že je to směšný, přehnaný. Myslím, že mí čtenáři vědí, co ode mě můžou čekat. A že je to svým způsobem baví, trošku se trápit. V jedné recenzi tě označili za „prozaičku našich traumat“. Jak se ti ten titul líbí? Moc ne, trauma mi připadá jako silné slovo. To přece nejsou žádná traumata. Že jsou vztahy těžké, že si nejbližší příbuzní nerozumějí, to je přece normální. Nechci tím říct, že nikdo není v žádným vztahu šťastný,