KALEIDOSKOP @PavelJegl

CHYTRÉ OČI, CHYTRÉ UŠI

nepotřebuje školení, jaké si zaslouží prémie, anebo jestli by si neměl hledat novou práci.

V románu 1984 sledovaly kamery obyvatele Oceánie na každém kroku. Také centrum Prahy je kamerami prošpikováno. Jsou jich tam tisíce, v dalších městech desítky až stovky a rychle přibývají. V rozhovoru na stanici Český rozhlas Leonardo se výrokem o bezpečnostních kamerách blýskl kriminalista Martin Spurný. Řekl o nich: „Je to jeden z nástrojů ochrany zdraví, života, majetku, ale také demokracie. Budeme velmi rádi, když budou kamery na všech možných místech. Nikdy nemůžeme předem určit, kde se stane nějaké protiprávní jednání.“ Takže čím víc kamer, tím víc demokracie? A k tomu co nejvíc odposlechů? I ty přece dokážou odhalit protiprávní jednání. Také v této oblasti se prosazují „chytrá řešení“. Zejména odposlechy zpracovávané strojově, ve kterých počítač hledá nepřátelské signály podle slov a frází.

JAKO ŠROUB Velkého bratra můžou připomínat i továrny budoucnosti. Ne všechny druhy práce zastanou roboti, některé činnosti, kde je třeba „lidský fištrón“ a „lidský fortel“, zůstanou lidem. Jejich práce se však může změnit k nepoznání. Patrně není daleko doba, kdy si mechanik nasadí datové brýle, které mu ukážou, jak opravit auto. Skvělá věc, řeknete si. Jenže: chtěli byste být na místě toho, kdo s nimi pracuje? Datové brýle zaznamenají každý mechanikův pohyb. Zkontrolují, jak dlouho mu oprava trvala, zda 14

V „továrnách 4.0“ budou všechny kroky v životním cyklu každého produktu – od návrhu přes výrobu až po údržbu – neustále sledovat počítače. A rovněž ty, kteří pracují.

S METADATY NEJSOU ŽERTY Všimli jste si, že vaše kamarádka v devátém měsíci, jindy od rána do noci připojená k Messengeru, je celý den offline? Ani vám nemusela napsat „Už je to tady“, abyste věděli, že je to tady. Takto vypadá primitivní analýza metadat, tedy údajů o tom, kdo, s kým, kdy a jak (ne)komunikuje. Státy se uchýlily k jejich hromadnému schraňování po 11. září 2001. Jak masovému? Americká Národní bezpečnostní agentura loni do svojí databáze uložila metadata přes půl miliardy telefonních hovorů. Vypadá to jako kompromis mezi soukromím a bezpečím – nikdo takhle přece nezjistí, jestli jste si s někým z firmy volali kvůli práci, nebo zamilovanému švitoření. Jenže jak v roce 2014 přiznal generál Michael Hayden, někdejší šéf NSA, agentura využívá posbíraná metadata víc než padesáti milionů Pákistánců k cílení smrtících dronových útoků. Když vám někdo bude volat z předčíslí +92, radši to nezvedejte.

Rozšířená realita zachytí každý detail toho, co dělník vidí a dělá. V budoucnosti tak zaměstnavatel bude moci nejen kontrolovat, jestli zaměstnanec provedl požadované pracovní úkony, ale sledovat každý jeho pohyb a tak zjistit, jestli nemá rezervy ve využití pracovní doby. Pouhý pohled prozradí, že se nesoustředí na práci. Technologie datových brýlí zvýší výkon mechaniků a také zisky těch, pro které pracují. „Při testech jedné z našich přileb pro údržbu letadel jsme zaznamenali nejenom třicetiprocentní zrychlení práce v porovnání s člověkem pracujícím na základě instrukcí na papíře, ale také osmkrát méně chyb,“ cituje francouzský list Les Echos ředitele společnosti Laster Technologies, která brýle vyvíjí. Takže skvělá věc. Ale jak pro koho. Chris Stradling, marketingový expert z Ogilvy & Mather, pro takové inovace razí termín „technology first, people second“: technologie na prvním místě, lidé na druhém. A nakonec citát. Mám za to, že do tohoto světa slídilů se hodí výrok hrdiny filmové verze Hlavy XXII Josepha Hellera:„To, že jsi paranoidní, ještě neznamená, že po tobě nejdou.“ Pro potřeby digitálního věku by se dal lehce přeformulovat: „To, že jsi paranoidní, neznamená, že někdo nesbírá tvoje data.“