PSYCHOLOGIE
VELKÝ
BRATR V NÁS
Za potřebou vědět o lidech víc, než chtějí
sami sdílet, je vždycky dobrý úmysl. Pravé
důvody nutkání nabourávat se do soukromí
druhých se krčí v jeho stínu.
JAN MAJER
V partnerském vztahu dokážeme
blízkého člověka v afektu vyslýchat
jako gestapo. Projet mu esemesky.
Chceme přece oba žít v pěkném
vztahu, založeném na vzájemné důvěře. A mně na našem vztahu záleží!
Za tímto chvályhodným vysvětlením
se skrývá strach a nejistota. Projevy
komplexu méněcennosti.
PRO TVOJE DOBRO
Pokud jde o děti, potřebujeme
o nich pořád vědět. Když už s nimi
nemůžeme trávit veškerý čas, dostanou mobil. Je to něco za něco, říkáme si. Sice teď budou mít stále větší
část dne oči zapíchnuté do displeje
a porno objeví už někdy ve druhé
třídě, ale jejich bezpečí je přece nejdůležitější. Voláme jim, vyžadujeme,
aby se ozývaly. Panikaříme, když
to nezvedají. Zlobíme se, když se to
opakuje. Domyslete sami, za jakou
vlastní potřebu tady ve skutečnosti
bojujeme.
Časem nám dojde, že dítě tuhle
linku odstřihlo. Bezděčně a přirozeně. Mobil nechává doma. Nebo ho
po vyučování zapomíná přepnout
na hlasitý režim. Nebo ho má tři dny
zabordelený a vybitý někde na dně
školní tašky, pod rozpláclým pytlíkem s nesnědenou svačinou.
Výbornou analýzu nutkavé, úzkostné rodičovské potřeby bezpečí a jistoty přinesl seriál Černé
zrcadlo. Ve druhém dílu čtvrté série
s názvem Arkangel (režírovala ho
Jodie Fosterová) ukazuje celkem
představitelnou technologii, která
úzkostné matce umožňuje sledovat svět očima své dcery. Doslova.
Software matce navíc hlásí hladiny
chemických indikátorů stresu či
štěstí, na které může podle potřeby
reagovat. Třeba dceři na dálku rozostřit něco zneklidňujícího, co má
přímo před očima.
NÁSTROJE MOCI
Původním přáním matky byla
možnost kdykoli se ujistit, že je
dcera v pořádku. Postupem času
se ale z ochranné pomůcky stal
nástroj každodenní manipulace
a nakonec i teroru.
Je to neobvyklý divácký zážitek.
Tvůrci zobrazují jen vnější projevy
dramatu, jeho hlavní linie zůstává
skrytá v hlavách hrdinek příběhu.
Vnímáme ji a dotýká se nás jen díky
naší vlastní zkušenosti. Jde totiž
o obecný princip, jakým lidé přicházejí o svobodu a jakým se z ochránců slabých stávají diktátoři. Své
moci se už dobrovolně nevzdají,
jsou na ní prachobyčejně závislí.
Nemůžou si pomoct.
Za potřebou vědět o druhých víc, než
s námi sami chtějí sdílet, je nejistota,
nedůvěra, strach a také zlost, kterou
v nás tyto negativní emoce probouzejí. Jsou to normální, přirozené
lidské reakce, v mnoha situacích
užitečné. Škodí ale, když ovládají
naše myšlení, rozhodování a chování
a my o nich ani nevíme.
JAN MAJER
Zakladatel časopisu Finmag. Začínal v ČTK, vedl ekonomickou rubriku Reflexu. Radil firmám, jak lépe
využívat tradiční i nová média. Stál
u zrodu společnosti Partners, kde
působil jako ředitel PR a komunikace. V roce 2010 svůj podíl prodal,
od té doby vede projekt Psychologie.cz a věnuje se poradenství
v oblasti komunikace a zhodnocování obchodních značek.
15