PSYCHOLOGIE

VELKÝ

BRATR V NÁS

Za potřebou vědět o lidech víc, než chtějí

sami sdílet, je vždycky dobrý úmysl. Pravé

důvody nutkání nabourávat se do soukromí

druhých se krčí v jeho stínu.

JAN MAJER

V partnerském vztahu dokážeme

blízkého člověka v afektu vyslýchat

jako gestapo. Projet mu esemesky.

Chceme přece oba žít v pěkném

vztahu, založeném na vzájemné důvěře. A mně na našem vztahu záleží!

Za tímto chvályhodným vysvětlením

se skrývá strach a nejistota. Projevy

komplexu méněcennosti.

PRO TVOJE DOBRO

Pokud jde o děti, potřebujeme

o nich pořád vědět. Když už s nimi

nemůžeme trávit veškerý čas, dostanou mobil. Je to něco za něco, říkáme si. Sice teď budou mít stále větší

část dne oči zapíchnuté do displeje

a porno objeví už někdy ve druhé

třídě, ale jejich bezpečí je přece nejdůležitější. Voláme jim, vyžadujeme,

aby se ozývaly. Panikaříme, když

to nezvedají. Zlobíme se, když se to

opakuje. Domyslete sami, za jakou

vlastní potřebu tady ve skutečnosti

bojujeme.

Časem nám dojde, že dítě tuhle

linku odstřihlo. Bezděčně a přirozeně. Mobil nechává doma. Nebo ho

po vyučování zapomíná přepnout

na hlasitý režim. Nebo ho má tři dny

zabordelený a vybitý někde na dně

školní tašky, pod rozpláclým pytlíkem s nesnědenou svačinou.

Výbornou analýzu nutkavé, úzkostné rodičovské potřeby bezpečí a jistoty přinesl seriál Černé

zrcadlo. Ve druhém dílu čtvrté série

s názvem Arkangel (režírovala ho

Jodie Fosterová) ukazuje celkem

představitelnou technologii, která

úzkostné matce umožňuje sledovat svět očima své dcery. Doslova.

Software matce navíc hlásí hladiny

chemických indikátorů stresu či

štěstí, na které může podle potřeby

reagovat. Třeba dceři na dálku rozostřit něco zneklidňujícího, co má

přímo před očima.

NÁSTROJE MOCI

Původním přáním matky byla

možnost kdykoli se ujistit, že je

dcera v pořádku. Postupem času

se ale z ochranné pomůcky stal

nástroj každodenní manipulace

a nakonec i teroru.

Je to neobvyklý divácký zážitek.

Tvůrci zobrazují jen vnější projevy

dramatu, jeho hlavní linie zůstává

skrytá v hlavách hrdinek příběhu.

Vnímáme ji a dotýká se nás jen díky

naší vlastní zkušenosti. Jde totiž

o obecný princip, jakým lidé přicházejí o svobodu a jakým se z ochránců slabých stávají diktátoři. Své

moci se už dobrovolně nevzdají,

jsou na ní prachobyčejně závislí.

Nemůžou si pomoct.

Za potřebou vědět o druhých víc, než

s námi sami chtějí sdílet, je nejistota,

nedůvěra, strach a také zlost, kterou

v nás tyto negativní emoce probouzejí. Jsou to normální, přirozené

lidské reakce, v mnoha situacích

užitečné. Škodí ale, když ovládají

naše myšlení, rozhodování a chování

a my o nich ani nevíme.

JAN MAJER

Zakladatel časopisu Finmag. Začínal v ČTK, vedl ekonomickou rubriku Reflexu. Radil firmám, jak lépe

využívat tradiční i nová média. Stál

u zrodu společnosti Partners, kde

působil jako ředitel PR a komunikace. V roce 2010 svůj podíl prodal,

od té doby vede projekt Psychologie.cz a věnuje se poradenství

v oblasti komunikace a zhodnocování obchodních značek.

15