asijských zemích připomíná spíš dystopické romány.

SOUKROMÍ ZA RÝŽI Indický parlament v roce 2016 schválil systém Aadhaar. Dvanáctimístné osobní číslo se stalo univerzálním dokladem nezbytným ke komunikaci se státem i soukromými firmami. Systém zároveň disponuje největší biometrickou databází na světě: záznam každého Inda obsahuje kromě klasických osobních údajů i otisky prstů a sken duhovky. I přes odpor organizací zabývajících se ochranou soukromí začala Indie Aadhaar prosazovat – a dnes systém eviduje přes 1,2 miliardy Indů. Registrace do Aadhaaru není povinná, pro většinu Indů je ale nezbytná. Přiřazené číslo musí mít nejen každé bankovní konto, ale také každá SIM karta. Jsou s ním také propojeny stovky vládních sociálních programů, bez jejichž pomoci se desítky milionů chudých Indů neobejdou. Kdo chce ve venkovských regionech Indie pomoc při hledání práce nebo žádá o potravinové příděly, nemůže se státem komunikovat jinak než prostřednictvím Aadhaaru. Systém hlídají nevládní organizace – a ty hlásí, že jsou s ním Indové spokojeni. Podle aktuálního průzkumu State of Aadhaar 96 procent respondentů uvedlo, že je důležité vědět, jaké informace o nich vláda má a jak je používá. Zároveň víc než tři čtvrtiny oslovených podporují povinné propojení Aadhaaru s vládními i soukromými službami. Povinný zápis v databázi byl předmětem několika soudních sporů

a v některých případech ho soudy zpochybnily, pro běžné Indy je však otázka soukromí bezpředmětná. Aadhaar umožnil desítkám milionů lidí otevřít si bankovní účet nebo dostávat pravidelné dodávky potravin. Předání osobních dat státu je v takových případech jen malou cenou.

který Číňan vychází s penězi, kde se pohybuje, jaké stránky na internetu navštěvuje nebo jaké zboží nakupuje. Na skóre budou mít vliv také výsledky příbuzných a dalších blízkých. Mezi tresty za nízké hodnocení bude patřit zpomalení internetového připojení nebo omezení svobody pohybu.

TÉMĚŘ BEZ DĚR

Sociální kredit bude pro půldruhé miliardy Číňanů povinný až od roku 2020, už teď ale běží pilotní programy. Existuje už přes tucet seznamů lidí, jejichž práva Čína omezuje třeba na základě „nevhodného chování“ v dopravních prostředcích nebo nesplacených dluhů. Podle magazínu Business Insider už Čína kvůli zařazení cestujících na blacklisty zablokovala jedenáct milionů letů a čtyř miliony cest vlakem.

Systém shromažďující soukromé údaje víc než miliardy lidí má samozřejmě své mouchy. Zpráva State of Aadhaar uvádí, že se kvůli chybám v databázích miliony lidí v chudých provinciích nedostaly k potravinovým přídělům – byť problémy s Aadhaarem tvoří jen menší část potíží s indickým sociálním systémem. Běžné jsou také úniky dat. Indický deník The Tribune na začátku roku popisoval, že za pouhých 500 rupií (necelých 200 korun) se lze přes anonymní prostředníky dostat k celé miliardové databázi. A za další drobný poplatek si reportéři pořídili software umožňující vytisknout doklady kteréhokoliv registrovaného Inda. Indické úřady přesto celý systém označují za „téměř zcela bezpečný“.

Z ESTONSKA DO ČÍNY Zatímco indický Aadhaar je spíše ukázkou projektu s dobrými úmysly, který má v důsledku i negativní dopady, v sousední Číně vzniká systém, který ani neskrývá snahu státu o neustálý dohled nad občany. Čína se nyní připravuje na zavedení povinného sociálního kreditu, tedy skóre vyčíslujícího hodnotu každého člověka ve společnosti. Do jeho výše promluví mimo jiné to, jak ten

Nejhorší postavení mají momentálně dlužníci, kterým je kromě dálkových cest odepřeno i půjčování aut nebo online nákupy. Zároveň jsou jejich jména a údaje zveřejněné na čínském státním webu. Na seznamu je dnes kolem deseti milionů lidí a neustále jich přibývá. A zatímco v sousední Indii i v evropských zemích zatím slouží rozsáhlé státní databáze jen k selektivní kontrole, třeba jako záminka k zevrubným letištním prohlídkám ve jménu boje proti terorismu, nic nezaručuje, že se situace nezmění. K jejich zneužití stačí výměna establishmentu nebo prostý únik dat. Při úsilí o vybudování digitálního státu podle estonského vzoru je dobré pamatovat na to, jak snadno se všechno může zvrtnout v Čínu.

Autor pracuje v Českém rozhlase, kde se věnuje zejména datové žurnalistice. 19