ECHELON NA KOMUNISTY

Při pohledu do vzdálenější historie

to není překvapení. Jak Levine

připomíná, už Abraham Lincoln

umožnil svému ministrovi obrany

Edwinu Stantonovi sledovat telegrafickou komunikaci. Na konci

devatenáctého století urychlily mechanické kalkulátory ve Spojených

státech sčítání lidu a umožnily

segmentovat populaci podle etnika

nebo zdravotní způsobilosti.

Když americkou vládu a armádu

zastihla v roce 1949 zpráva o vyrovnání jaderných sil, rozhodly se

znovu nabýt převahu investicemi

do oboru, kterému dnes říkáme IT:

„A právě takhle se zrodil internet. Ze

snahy vybudovat počítačové systémy

schopné sbírat a sdílet zpravodajské

informace, nepřetržitě sledovat svět,

hlídat jednotlivce i politická hnutí,

předvídat společenské otřesy – a předcházet jim. Někteří ze zúčastněných

snili o vytvoření poplašného systému

pro veřejný pořádek. O počítačové

síti, která by odhalovala společenské a politické hrozby podobně jako

klasické radary odhalují nepřátelská

letadla. Zkrátka: internet byl od samého počátku navržený jako nástroj

dohledu.“

NEVIDITELNÝ PLÁŠŤ

Nečetl jsem jinou knihu, která

by tak vtipně zachycovala rozporuplnost přemýšlení o internetu

ve všech etapách jeho existence. Zatímco pro část jeho tvůrců

i uživatelů to vždy byl prostředek

dominance Spojených států nad

vnějšími i vnitřními nepřáteli, pro

jinou část to byl naopak nástroj

umožňující naplnit anarchistické

ideály a oslabit státní moc.

V jediné osobě tenhle rozpor

ztělesňuje Edward Snowden. Jako

zaměstnanec Národní bezpečnostní

služby pomáhal budovat globální

špehovací systém; mladý libertarián

to bral jako svůj příspěvek boji proti

tyranům na Blízkém východě. Když

došel k přesvědčení, že vyhání čerta

ďáblem, informace o masivním sledování vynesl ven prostřednictvím

anonymizačního softwaru Tor.

Pasáž o Toru je druhý důvod, proč

Údolí dohledu doporučit. Jeho uživatelé většinou vědí, že jde o výtvor

sponzorovaný americkou vládou,

konkrétně Naval Research Laboratory. Levine srozumitelně vysvětluje, jak služba funguje – a hlavně

proč Američané tak subverzivní

nástroj platí. Aby se mohli agenti po síti pohybovat skutečně

anonymně, potřebují se schovat

v davu. Čím víc lidí používá Tor,

tím menší je pravděpodobnost, že

návštěvník cílových stránek sedí

v Langley.

Třetím důvodem k doporučení

jsou popisy zapomenutých událostí

a portréty méně známých postav

historie informačních technologií.

Kromě univerzitních protestů proti

ARPANETU v roce 1969 se Levine

rozepisuje o senátoru Samu Ervinovi, který už na začátku sedmdesátých let griloval zástupce Pentagonu

kvůli vytváření databází podezřelých Američanů, nebo o Stephenu

Wolffovi, „muži, který privatizoval

internet“.

AMERICA FIRST

Nejviditelnější slabinou Údolí

dohledu je, že se Levin zaměřil

jen na špehování ze strany USA.

V historických kapitolách to dává

smysl: ARPANET a raný internet

Yasha Levine: Surveillance

Valley: The Secret Military

History of the Internet – vyšlo

v únoru 2018 v nakladatelství

PublicAffairs. 384 stran, 13

dolarů (verze pro Kindle)

byly americkou záležitostí. Dnes ale

celosvětovou síť využívají ke sledování snad všechny rozvědky. Zvlášť

o praktikách Číny, která uživatele

boduje i podle jejich online chování

a těm problémovým pak mimo jiné

brání v cestování, by mohlo být

zajímavé čtení.

Občas zamrzí drobná nepřesnost.

Když Levine popisuje pád darknetového tržiště Silk Road, zdůrazňuje

infiltraci darknetu agenty a prošpikování Toru bezpečnostními děrami. Jenže provozovatel tržiště Ross

Ulbricht dojel především na svou

prostořekost na diskuzních fórech –

selhal pověstný lidský faktor.

Nakonec – kdyby byly americké

tajné služby tak mazané, jak vycházejí z Údolí dohledu, poslední

zahraniční intervence americké

armády by nekončily „nevýhrami“

a po světě by neexplodovalo jedno

překvapivé povstání za druhým.

Levine připomíná, že se internet

narodil se špionskýma očima – ale

mimoděk taky, že na nich má osm

dioptrií.

21