ROZHOVOR @Lenislavka
Páni, mrňous! Když jsme si povídali před několika lety, říkal
jste, jak si libujete, že jste měli
se svou ženou děti brzo, takže
jste teď volní a užíváte si. A vy
takhle?
Už je to tak. Dopřáli jsme si ho plánovaně. Řekli jsme si, že máme čas
vychovat ještě jednu generaci.
Je pro vás ten pobyt v New Yorku
dovolená?
Sice neoperuju, ale jinak dělám
to samé, co doma. Pracuji v naší
virtuální nemocnici uLékaře.cz
a snažím se tady v New Yorku
setkat s lidmi, kteří něco podobného dělají v USA. V místní kanceláři
Lékařů bez hranic jsem měl besedu
o své poslední misi, čeká mě
i přednáška v OSN. Hledám agenta
pro vydání svých knížek v angličtině. Možná stihnu i krátkou stáž
v místní nemocnici. Ale taky mám
v plánu zasurfovat si s rodinou
jedné svojí americké pacientky.
Vy máte americkou pacientku?
Mám pacienty v Afghánistánu,
na Haiti a v Jižním Súdánu – ale
i pacienty z bohatých zemí, kteří
se k nám do Nemocnice Na Františku dostanou, když kochání
krásou Prahy nejde podle plánu.
A tahle pacientka, ta chudák
zakopla o šutr na Karlově mostě
a teleobjektivem, co měla na krku,
si rozdrtila játra. Měl jsem zrovna
službu, nebyl to úplně standardní
zákrok, ale zvládli jsme to, pacientka se uzdravila a je zpátky
v USA. Mám i pár „žlučníků“
na západním pobřeží.
Stává se vám často, že s pacienty
navážete přátelství?
28
ULÉKAŘE.CZ
Víc než dvě stě padesát praktických lékařů a specialistů
obslouží na tři tisíce uživatelů
měsíčně. Za deset let existence
využilo poradnu 142 974 lidí,
kteří položili 182 550 dotazů.
Web navštíví přes 1,2 milionu
reálných uživatelů měsíčně. Služba spolupracuje s víc než stovkou
zdravotnických zařízení. Pacienty
nicméně objednává kamkoliv
v Česku, podle jejich potřeb.
Každý den úplně ne, ale s desítkami pacientů se nějak potkávám
i za jejich plného zdraví. Občas si
napíšeme, zavoláme, jsme v kontaktu. A abych nezapomněl na ten
výčet plánů tady v Americe, tak
za mnou taky přiletí můj chirurgický buddy z Prahy, abychom
společně zdolali Great Allegheny
Passage, což je slavná cyklostezka
mezi Pittsburghem a Washingtonem, 333 mil. Takže, jak vidíte,
samá práce, práce a práce!
Širší veřejnost vás zná především
díky knihám, které jste napsal
o svých misích na Haiti, v Afghánistánu a v Jižním Súdánu. Tam
jste byl naposledy a pak dlouho
nic. Nemáte teď nějakou delší
pauzu?
Přetáhl jsem svůj obvyklý cyklus,
tentokrát jsem do toho totiž vmezeřil misi rodinnou. Ale ten čas
se už zase blíží. Kdybych neletěl
do New Yorku, odjel bych zřejmě
na krátkou misi do pásma Gazy
nebo do Sýrie. Je to otevřené. Pro
Lékaře bez hranic ale pracuju,
i když nejsem na misi. Podílím se
na řadě projektů, zejména mě zajímají ty prolnuté technologiemi.
Používáme bezpilotní letouny,
satelity a různé telemedicínské
gadgety…
To budete muset vysvětlit.
Ty gadgety jsou přístroje schopné
monitorovat pacienta a v některých případech mu i na dálku pomoct. Příklad mimo sféru Lékařů
bez hranic: pojedete s kardiostimulátorem na safari do Afriky, kde
se vám uprostřed pustiny zastaví
srdce. Systém vyšle informaci
do vzdáleného centra, to ji vyhodnotí a odpoví impulzem, kterým
kardiostimulátor srdce nahodí.
Když obživnete, pípne vám SMS:
„Právě jste přežila klinickou smrt.
Stavte se za svým kardiologem
upravit medikaci.“
Abych se vrátil zpět k Lékařům,
tak pozor, novinka: v Praze vzniká
sdílené, mezinárodní IT centrum
Lékařů bez hranic! Mám to štěstí
sedět ve správní radě.
A už jsme u toho. Digitální, virtuální. Mám pocit, že poslední
dobou jsou to vaše indiánská
jména. Neznám například jiného
chirurga tak aktivního na sociálních sítích, sdílíte mimo jiné
to, čemu říkáte Human Body
Art, třeba fotky žlučníkových
kamenů, ale i zhoubných útvarů
a podobně. Reakce jsou různé,
od obdivu a nadšení až po znechucení. Co vás to napadlo?
Od malička mě baví dívat se na věci
jinak. A provokovat. Mysl i emoce. Bránit se zavedeným pořádkům. Všechno kolem nás je
extrémně zajímavé, zábavné a poučné… V medicíně třeba dokonce
existuje takzvaná bristolská škála
stolice.