SUCHARŮV SLOUPEK @SemSuchar

PRÁVO HLEDÁ TALENT Uspokojením ze společensky prospěšné práce se nájem a kroužky zaplatit nedají. Na soudech se proto točí lidé – a v důsledku proděláváme všichni. PETR NĚMEC

Chybí dělníci, skladníci, zedníci, prodavačky, řidiči, sestřičky, lékaři, inženýři, prostě všichni. To by ale pořád nebyl konec civilizace. Jenže došli i právníci. A jak v Simpsonových pravil Lionel Hutz: „Umíte si představit svět bez právníků?“ Specifické nářky se pak linou především od nás advokátů, kteří sháníme koncipienty. Na inzerát s nabídkou práce nám ale přijdou tři životopisy a my se slzou v oku vzpomínáme na doby nedávné, kdy jsme se sami rvali o místo s padesátkou konkurentů a nabídka mzdy vyšší než minimální byla kariérní úspěch.

DOVÁŽET NELZE Malému zájmu se nedivím. Udělali jsme dost pro to, abychom mladé odradili. Kdo chce být advokát, musí mít tříletou koncipientskou praxi, kterou prostě v lépe platícím Lidlu nesežene. Daní za praxi vždycky byly nízké mzdy a pošlapaný zákoník práce. Člověk zatnul zuby a smířil se s tím, že bude dál žít jako student

a rodinu a hypotéku odloží do vysněné budoucnosti s padnoucím oblekem a novým BMW. Jenže láce pracovní síly často vedla k jejímu využívání i místo sekretářek či lepšího softwaru. Ze zástupu koncipientů se pak stávali advokáti a konkurence na advokátním trhu rostla a rostla. V roce 1995 bylo v Česku okolo pěti tisíc advokátů, dneska to je téměř dvanáct tisíc. Advokacie tak už neznamená velké peníze bez práce, ale tvrdou soutěž. A mladí to vědí.

soudce mají lidé v justici naprosto žalostné platy. Včetně mladých, co se mají na kariéru soudce připravovat. Zvláště v Praze je zaměstnání na soudu skoro na sociální podporu. Takové postavení jakéhokoliv zaměstnance je nedůstojné. Lidé, které přitahuje justice, cítí poslání. Ale zkoušeli jste tím zaplatit nájem nebo kroužek svých dětí? Zaměstnanci proto odcházejí za lepším, na soudech se začínají točit lidé a zaučování těch nových stojí peníze i čas. Do toho všeho Ministerstvo spravedlnosti budoucím soudcům ztížilo a prodloužilo praxi ze tří na pět let. Kdo ale bude ochotně tak dlouho dřít za mrzký peníz s nejistým výhledem soudcovského místa? Kdo tomu obětuje mládí nebo možnost založit rodinu? Nevím, koho si ministerstvo představuje jako ideálního zájemce o kariéru soudce, ale mně z toho vychází, že nastavuje podmínky pro podivíny či méně schopné. Zájmem nás všech by mělo být, aby v justici pracovali ti nejlepší. Ty však musíme nejprve náležitě odměnit penězi, nikoliv delší a nesmyslnou praxí.

Na rozdíl od jiných profesí nemůžeme dovézt tisíc levných právníků z Ukrajiny či Mongolska. Musíme pracovat s českými absolventy. A nabízet jim nejenom slušné mzdy, ale i motivaci a osobní volno. Advokáti tyto změny ale zvládnou. Musí. Jsou to podnikatelé, a kdo nechytí vlak, prostě zavře krám.

PODIVÍNI DO TALÁRŮ Problém ale je, že co postihlo advokacii, postihlo i justici. A to už musí trápit nás všechny. Vyjma

PETR NĚMEC Advokát a mediátor 35