ANALÝZA @JiriHovorka
JAKO ŠROUBY
z ciziny je nákladný a administrativně náročný. Realita je taková, že
kdo chce pracovat, pracuje,“ říká
Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské
komory.
80
70
60
Podíl na populaci od 16 do 64 let v procentech.
Roční průměry, u roku 2018 první čtvrtletí. Zdroj: ČSÚ
50
40
30
20
10
0
1993
2017
Pracovní síla (%)
Zaměstnaní (%)
Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové jsou totiž mezi nezaměstnanými
nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací.
Proč tedy firmy nedokážou využít
víc lidí z pracovních úřadů, kde
je evidováno 230 tisíc nezaměstnaných? Ekonomové často mluví
o tom, že kdo chce pracovat, už
práci má a že na úřadech práce
zůstávají lidé, kteří jsou prostě nezaměstnatelní.
Podle další ze statistik Úřadu práce
je třetina nezaměstnaných bez práce déle než rok. O těch se dá v době
přebytku volných míst s jistotou
říct, že vypadli z pracovního trhu.
Třeba proto, že mají neřešitelné
problémy s dluhy a nastoupit oficiálně do práce pro ně nedává smysl, protože všechno, co by vydělali,
by stejně odevzdali věřitelům.
PŘIDEJTE
Zbytek lidí na úřadech práce je ale
firmám teoreticky k dispozici hned.
Podle odborů jde o víc než sto tisíc
lidí. Odboráři mají jasno, v čem dělají firmy chybu, když se jim nedaří
38
Nezaměstnaní (%)
lidi nabrat: „U nabídek směšných
mezd za dvousměnný či třísměnný
provoz, které se v inzerátech úřadů
práce objevují, se o motivaci k práci
hovořit moc nedá,“ říká Josef Středula, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů. Podle něj je
recept pro firmy jednoduchý: měly
by zvýšit mzdy, pak by nemusely
spoléhat na zahraniční pracovníky.
Pro představu: podle statistiky
ministerstva práce firmy nejčastěji
hledají montážní dělníky. Takových pozic je volných přes třicet
tisíc. Firmy na ně nabízejí nástupní
minimální mzdu v průměru kolem
16 340 korun hrubého. Řidičům
nákladních aut, autobusů či tramvají slibují téměř 24 tisíc, naopak
uklízečům jen lehce přes 13 tisíc.
NEPŘIDÁME
Že by byly na vině nízké mzdy,
firmy nesouhlasí. Dělníky nebo
třeba řidiče podle nich v Česku
teď prostě sehnat nejde. „Zaměstnavatelé by nejraději zaměstnali
Čechy, protože dovoz pracovní síly
Problém je podle něj třeba v tom,
že víc než třetina lidí v evidencích
úřadů práce jsou lidé nad padesát
let; v květnu jich bylo 37,7 procenta. Tito lidé spolu s Ukrajinci podle
Dira momentálně zachraňují české
firmy ještě před většími problémy.
„Zaměstnávat tuto skupinu lidí
ale často znamená řešit zdravotní
omezení, fyzicky náročnou práci již
nemusejí zvládnout,“ dodává.
Další svízel podle něj je, že se nabídka s poptávkou často nepotkává
ve stejném místě. Češi jsou jen
málo ochotní se za prací stěhovat.
„Proto se třeba českobudějovická
firma marně snaží obsadit pozici,
pro kterou je na českém trhu práce
vhodný uchazeč. Ten se ale usadil
v Ostravě a přestěhovat se nemůže
například proto, že manželka tam
má dobře placené zaměstnání a je
v práci spokojená,“ říká Diro.
RADŠI STROJE
Ekonomové se při hodnocení
současné situace staví spíš na stranu firem. „Za stavu téměř plné
zaměstnanosti je dovoz pracovních
sil ze zahraničí zřejmě jediným prostředkem pro uspokojení poptávky
podniků po další pracovní síle,“
říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom
UniCredit Bank. „Míra nezaměstnanosti je hluboko pod běžnou, udržitelnou úrovní a zkrátka není kde
brát,“ přidává se Milan Frydrych,
ekonom Raiffeisenbank.
Sobíšek ale zároveň upozorňuje
na to, že dovozem pracovních sil