nelze pokrýt čtvrt milionu volných pracovních pozic v české ekonomice. „Podniky se musejí vyrovnávat s nedostatkem pracovních sil také zvyšováním produktivity nebo omezováním výroby,“ říká. Firmy by tak současnou situaci měly vzít jako šanci k zefektivnění výroby, i když to třeba bude bolet. Víc lidí na práci v Česku není, měly by tedy například investovat do nových a lepších strojů.
HEJ, SLOVANÉ V Česku ke konci roku 2017 pracovalo 472 tisíc cizinců. Nejvíc, 172 tisíc, bylo Slováků, následovalo 82 tisíc Ukrajinců, 39 tisíc Rumunů a Poláků a 30 tisíc Bulharů. Zatímco občané ze států EU nemusejí v Česku žádat o povolení k práci, u lidí ze třetích zemí je tomu jinak. Ti dostávají povolení nejčastěji na dva roky. Firmy je navíc můžou vzít jen na pozice, které předtím minimálně třicet dnů nabízely Čechům. Vyřízení všech záležitostí spojených se získáním zaměstnance ze země mimo EU je podle Havlíčka záležitost zhruba na půl roku. Proces se podle něj v posledních měsících mírně zrychluje s tím, jak úřady postupně reagují na požadavky firem. Stát například navýšil počet úředníků vyřizujících žádosti Ukrajinců o práci v Česku. Žádné výraznější zjednodušení ale v plánu není. „Podmínky jsou nastaveny tak, aby zaručovaly dostatečnou kontrolu státu nad pracovní migrací, minimalizovaly bezpečnostní rizika a umožňovaly prověřit podmínky budoucího pobytu a zaměstnání cizinců před jejich příchodem do republiky,“ vysvětluje Hana Malá, mluvčí Ministerstva vnitra.
ODKUD PŘICHÁZEJÍ Počet pracovníků v ČR
Nezaměstnanost v zemi
Minimální mzda v zemi
1. Slovensko
177 059
6,8 %
12 480 Kč
2. Ukrajina
81 695
9,5 %
3180 Kč
3. Rumunsko
39 504
4,6 %
10 600 Kč
4. Polsko
39 083
3,8 %
12 400 Kč
5. Bulharsko
31 528
5%
6800 Kč
6. Maďarsko
15 230
3,7 %
10 900 Kč
7. Rusko
11 080
5,5 %
3950 Kč
8. Vietnam
9805
2,3 %
1350 Kč
9. Německo
4409
3,4 %
38 950 Kč
10. Mongolsko
4395
8%
3700 Kč
Zdroje: MPSV (absolutní počty, k 31. 12. 2017), Eurostat a CIA Factbook (2017)
Stát také pro letošek zvýšil maximální možný počet pracovních povolení, která je možné cizincům z vybraných zemí vydat. Z Ukrajiny může do Česka letos přijít až dvacet tisíc lidí, což je dvojnásobný počet oproti loňsku a čtyřnásobek oproti roku 2016. Další dva tisíce lidí si pak firmy mohou přivézt z Mongolska a Filipín.
VÍTEJTE I když by firmy rády od státu ještě větší vstřícnost, podle Pavla Sobíška je opatrný přístup logický. „Považuji za správné, že si stát ponechává kontrolu nad tím, z jakých zemí a v jakém počtu noví pracovníci přicházejí. S tímto dovozem je totiž spojena řada sociálních, kulturních a bezpečnostních otázek. Věřím, že by leccos šlo administrativně zjednodušit, na druhou stranu ne vždy spočívá problém na straně českých úřadů. Kupříkladu Ukrajinci pracující v Česku jsou pravidelně vystaveni obrovské byrokracii ze strany ukrajinských úřadů,“ říká ekonom.
Co se stane, až konjunktura odezní a nezaměstnanost začne stoupat? Nebudou pak stovky tisíc cizinců brát práci Čechům? „Pokud by zásadněji rostla míra nezaměstnanosti, pak stát jednoduše neobnoví víza, což si nepochybně jako první pohlídají odbory. To se mi zdá fér,“ odpovídá Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Češi se tedy nemusejí obávat, že by jim v budoucnosti cizinci brali práci, když bude málo. Teď by je v Česku měli spíš vítat. Firmám totiž můžou pomoct k dalšímu růstu a tím přispějí k blahobytu země. I z práce cizinců má totiž český stát příjmy z povinných odvodů. Hospodářská komora spočítala, že kdyby se zaměstnavatelům podařilo obsadit všechna volná pracovní místa, státní kasa by si na těchto odvodech polepšila o zhruba 67 miliard korun.
39