nelze pokrýt čtvrt milionu volných

pracovních pozic v české ekonomice. „Podniky se musejí vyrovnávat

s nedostatkem pracovních sil také

zvyšováním produktivity nebo

omezováním výroby,“ říká. Firmy

by tak současnou situaci měly vzít

jako šanci k zefektivnění výroby,

i když to třeba bude bolet. Víc lidí

na práci v Česku není, měly by tedy

například investovat do nových

a lepších strojů.

HEJ, SLOVANÉ

V Česku ke konci roku 2017 pracovalo 472 tisíc cizinců. Nejvíc, 172

tisíc, bylo Slováků, následovalo 82

tisíc Ukrajinců, 39 tisíc Rumunů

a Poláků a 30 tisíc Bulharů. Zatímco

občané ze států EU nemusejí v Česku žádat o povolení k práci, u lidí

ze třetích zemí je tomu jinak. Ti

dostávají povolení nejčastěji na dva

roky. Firmy je navíc můžou vzít jen

na pozice, které předtím minimálně

třicet dnů nabízely Čechům.

Vyřízení všech záležitostí spojených

se získáním zaměstnance ze země

mimo EU je podle Havlíčka záležitost zhruba na půl roku. Proces

se podle něj v posledních měsících

mírně zrychluje s tím, jak úřady postupně reagují na požadavky firem.

Stát například navýšil počet úředníků vyřizujících žádosti Ukrajinců

o práci v Česku.

Žádné výraznější zjednodušení ale

v plánu není. „Podmínky jsou nastaveny tak, aby zaručovaly dostatečnou kontrolu státu nad pracovní

migrací, minimalizovaly bezpečnostní rizika a umožňovaly prověřit podmínky budoucího pobytu a zaměstnání cizinců před jejich příchodem

do republiky,“ vysvětluje Hana Malá,

mluvčí Ministerstva vnitra.

ODKUD PŘICHÁZEJÍ

Počet pracovníků

v ČR

Nezaměstnanost

v zemi

Minimální mzda

v zemi

1. Slovensko

177 059

6,8 %

12 480 Kč

2. Ukrajina

81 695

9,5 %

3180 Kč

3. Rumunsko

39 504

4,6 %

10 600 Kč

4. Polsko

39 083

3,8 %

12 400 Kč

5. Bulharsko

31 528

5%

6800 Kč

6. Maďarsko

15 230

3,7 %

10 900 Kč

7. Rusko

11 080

5,5 %

3950 Kč

8. Vietnam

9805

2,3 %

1350 Kč

9. Německo

4409

3,4 %

38 950 Kč

10. Mongolsko

4395

8%

3700 Kč

Zdroje: MPSV (absolutní počty, k 31. 12. 2017), Eurostat a CIA Factbook (2017)

Stát také pro letošek zvýšil maximální možný počet pracovních

povolení, která je možné cizincům

z vybraných zemí vydat. Z Ukrajiny

může do Česka letos přijít až dvacet

tisíc lidí, což je dvojnásobný počet

oproti loňsku a čtyřnásobek oproti

roku 2016. Další dva tisíce lidí si

pak firmy mohou přivézt z Mongolska a Filipín.

VÍTEJTE

I když by firmy rády od státu ještě

větší vstřícnost, podle Pavla Sobíška je opatrný přístup logický.

„Považuji za správné, že si stát

ponechává kontrolu nad tím,

z jakých zemí a v jakém počtu

noví pracovníci přicházejí. S tímto

dovozem je totiž spojena řada sociálních, kulturních a bezpečnostních otázek. Věřím, že by leccos

šlo administrativně zjednodušit,

na druhou stranu ne vždy spočívá

problém na straně českých úřadů.

Kupříkladu Ukrajinci pracující

v Česku jsou pravidelně vystaveni

obrovské byrokracii ze strany ukrajinských úřadů,“ říká ekonom.

Co se stane, až konjunktura odezní

a nezaměstnanost začne stoupat?

Nebudou pak stovky tisíc cizinců

brát práci Čechům? „Pokud by

zásadněji rostla míra nezaměstnanosti, pak stát jednoduše neobnoví

víza, což si nepochybně jako první

pohlídají odbory. To se mi zdá fér,“

odpovídá Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků

a živnostníků.

Češi se tedy nemusejí obávat, že

by jim v budoucnosti cizinci brali

práci, když bude málo. Teď by je

v Česku měli spíš vítat. Firmám totiž můžou pomoct k dalšímu růstu

a tím přispějí k blahobytu země.

I z práce cizinců má totiž český

stát příjmy z povinných odvodů.

Hospodářská komora spočítala, že

kdyby se zaměstnavatelům podařilo obsadit všechna volná pracovní

místa, státní kasa by si na těchto

odvodech polepšila o zhruba 67

miliard korun.

39