nelze pokrýt čtvrt milionu volných
pracovních pozic v české ekonomice. „Podniky se musejí vyrovnávat
s nedostatkem pracovních sil také
zvyšováním produktivity nebo
omezováním výroby,“ říká. Firmy
by tak současnou situaci měly vzít
jako šanci k zefektivnění výroby,
i když to třeba bude bolet. Víc lidí
na práci v Česku není, měly by tedy
například investovat do nových
a lepších strojů.
HEJ, SLOVANÉ
V Česku ke konci roku 2017 pracovalo 472 tisíc cizinců. Nejvíc, 172
tisíc, bylo Slováků, následovalo 82
tisíc Ukrajinců, 39 tisíc Rumunů
a Poláků a 30 tisíc Bulharů. Zatímco
občané ze států EU nemusejí v Česku žádat o povolení k práci, u lidí
ze třetích zemí je tomu jinak. Ti
dostávají povolení nejčastěji na dva
roky. Firmy je navíc můžou vzít jen
na pozice, které předtím minimálně
třicet dnů nabízely Čechům.
Vyřízení všech záležitostí spojených
se získáním zaměstnance ze země
mimo EU je podle Havlíčka záležitost zhruba na půl roku. Proces
se podle něj v posledních měsících
mírně zrychluje s tím, jak úřady postupně reagují na požadavky firem.
Stát například navýšil počet úředníků vyřizujících žádosti Ukrajinců
o práci v Česku.
Žádné výraznější zjednodušení ale
v plánu není. „Podmínky jsou nastaveny tak, aby zaručovaly dostatečnou kontrolu státu nad pracovní
migrací, minimalizovaly bezpečnostní rizika a umožňovaly prověřit podmínky budoucího pobytu a zaměstnání cizinců před jejich příchodem
do republiky,“ vysvětluje Hana Malá,
mluvčí Ministerstva vnitra.
ODKUD PŘICHÁZEJÍ
Počet pracovníků
v ČR
Nezaměstnanost
v zemi
Minimální mzda
v zemi
1. Slovensko
177 059
6,8 %
12 480 Kč
2. Ukrajina
81 695
9,5 %
3180 Kč
3. Rumunsko
39 504
4,6 %
10 600 Kč
4. Polsko
39 083
3,8 %
12 400 Kč
5. Bulharsko
31 528
5%
6800 Kč
6. Maďarsko
15 230
3,7 %
10 900 Kč
7. Rusko
11 080
5,5 %
3950 Kč
8. Vietnam
9805
2,3 %
1350 Kč
9. Německo
4409
3,4 %
38 950 Kč
10. Mongolsko
4395
8%
3700 Kč
Zdroje: MPSV (absolutní počty, k 31. 12. 2017), Eurostat a CIA Factbook (2017)
Stát také pro letošek zvýšil maximální možný počet pracovních
povolení, která je možné cizincům
z vybraných zemí vydat. Z Ukrajiny
může do Česka letos přijít až dvacet
tisíc lidí, což je dvojnásobný počet
oproti loňsku a čtyřnásobek oproti
roku 2016. Další dva tisíce lidí si
pak firmy mohou přivézt z Mongolska a Filipín.
VÍTEJTE
I když by firmy rády od státu ještě
větší vstřícnost, podle Pavla Sobíška je opatrný přístup logický.
„Považuji za správné, že si stát
ponechává kontrolu nad tím,
z jakých zemí a v jakém počtu
noví pracovníci přicházejí. S tímto
dovozem je totiž spojena řada sociálních, kulturních a bezpečnostních otázek. Věřím, že by leccos
šlo administrativně zjednodušit,
na druhou stranu ne vždy spočívá
problém na straně českých úřadů.
Kupříkladu Ukrajinci pracující
v Česku jsou pravidelně vystaveni
obrovské byrokracii ze strany ukrajinských úřadů,“ říká ekonom.
Co se stane, až konjunktura odezní
a nezaměstnanost začne stoupat?
Nebudou pak stovky tisíc cizinců
brát práci Čechům? „Pokud by
zásadněji rostla míra nezaměstnanosti, pak stát jednoduše neobnoví
víza, což si nepochybně jako první
pohlídají odbory. To se mi zdá fér,“
odpovídá Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků
a živnostníků.
Češi se tedy nemusejí obávat, že
by jim v budoucnosti cizinci brali
práci, když bude málo. Teď by je
v Česku měli spíš vítat. Firmám totiž můžou pomoct k dalšímu růstu
a tím přispějí k blahobytu země.
I z práce cizinců má totiž český
stát příjmy z povinných odvodů.
Hospodářská komora spočítala, že
kdyby se zaměstnavatelům podařilo obsadit všechna volná pracovní
místa, státní kasa by si na těchto
odvodech polepšila o zhruba 67
miliard korun.
39