HLAS TRHU
To bylo v roce 2016 podle dat
evropské pojišťovací a zajišťovací
asociace Insurance Europe 1981 eur,
v případě Čechů šlo o částku čtyřikrát menší. Nedosahovalo ani 500
eur, tedy necelých 13 tisíc korun. To
je velký rozdíl i přes různé úrovně
platů a cen.
V současnosti přitom mnoho
zaměstnavatelů přispívá svým
zaměstnancům na životní pojištění
a na spoření na penzi. Až do 50 tisíc
korun za rok se totiž tyto příspěvky
nedaní, a jsou tedy vlastně pro obě
strany výhodnější než zvyšování
mzdy.
Také na tu penzi si lidé v Česku spoří
málo, i když tu člověk může od státu
získat na příspěvcích a úlevě na dani
z příjmu až 6360 korun ročně.
Na co Češi při spoření na penzi
spoléhají?
Dvě třetiny ekonomicky aktivních
Čechů využívají penzijní produkty
s podporou státu. Asociace penzijních společností ale uvádí, že průměrná měsíční úložka je v současnosti jen 645 korun a průměrný věk
účastníka penzijního spoření je 47,5
roku. Podle těchto dat se zdá, že Češi
nejspíš stále věří, že se o ně ve stáří
někdo postará.
A jak je to v Holandsku?
Zatímco Češi spoléhají nejvíc
na starobní důchod, příjem průměrného holandského důchodce tvoří
důchod vyplácený státem jen z necelé jedné třetiny. V holandském
penzijním systému hraje zásadní
roli druhý pilíř penzijního systému.
Ten je dobrovolný, ale přispívají
do něj téměř všichni zaměstnavatelé. Holanďani toho hojně využívají
64
a spoří si v něm na penzi mnohdy
už od první výplaty. Ve stáří tyto
úspory tvoří skoro 70 procent
jejich příjmů. V důchodu můžou
v rozpočtu počítat téměř se stejnou
částkou, jako když byli zaměstnaní.
Češi se při odchodu do důchodu
musí smířit s poklesem příjmu
na polovinu.
Jaký recept byste tedy Čechům
na spokojené stáří doporučil?
Mám v zásadě tři jednoduché rady.
Za prvé, se spořením v penzijním
fondu s podporou státu začněte co
nejdříve, nejlépe hned od první výplaty. Například, pokud vám dnes je
třicet let a chcete mít v pětašedesáti
letech našetřeno zhruba 550 tisíc
korun, stačí vám teď odkládat si
měsíčně asi 600 Kč, zatímco za deset let už by to muselo být 1000 Kč.
nabízejí vyvážené nebo dynamické
fondy. Ty totiž investují do akcií,
které můžou za tuto dobu přinést
i mnohonásobně vyšší zhodnocení
než konzervativní fondy. Náš NN
Růstový penzijní fond například loni
přinesl účastníkům víc než 14procentní výnos.
S blížícím se důchodovým věkem je
rozumné přejít zpět ke konzervativní strategii, abyste eliminovali případné krátkodobé výkyvy a ochránili zhodnocení svých úspor.
Kdybych to měl shrnout: aktivnější
a dynamičtější přístup ke spoření je
receptem na dynamičtější penzi.
Za druhé, využijte celý příspěvek
od státu. Při měsíční úložce 1000 Kč
získáte od státu každý rok 2760 Kč.
A pokud je to ve vašich finančních
možnostech, spořte ještě víc, ušetříte
navíc i na daních.
Za třetí, nebojte se v dlouhodobém
horizontu využít dynamičtější investiční strategii.
MAURICK
SCHELLEKENS
Máte pocit, že jsme příliš opatrní?
Vystudoval pojistnou matematiku
na univerzitách v Amsterodamu
a Utrechtu. Před nástupem do NN
v roce 2006 byl konzultantem
v agentuře Mercer Human Resource Consulting. V NN započal svou
kariéru jako manažer pojistných rizik v amsterodamské centrále ING
Insurance Central Europe. V roce
2016 byl jmenován ředitelem řízení
finančních rizik v NN pro ČR a SR
a v únoru 2018 se stal generálním
ředitelem této společnosti. Je ženatý, má tři děti a mezi jeho koníčky patří golf a cyklistika.
Pokud jde o spoření na penzi, tak
ano. V Česku lidé nejčastěji spoří
v konzervativních penzijních fondech. Ty sice netrpí krátkodobými
výkyvy, ale v dlouhodobém pohledu
zpravidla nemůžou nabídnout tak
vysoké zhodnocení.
Když začnete včas, mělo by spoření na penzi trvat desítky let a to
je ideální pro výběr dynamičtější
strategie investování. Takovou