HLAS TRHU

To bylo v roce 2016 podle dat

evropské pojišťovací a zajišťovací

asociace Insurance Europe 1981 eur,

v případě Čechů šlo o částku čtyřikrát menší. Nedosahovalo ani 500

eur, tedy necelých 13 tisíc korun. To

je velký rozdíl i přes různé úrovně

platů a cen.

V současnosti přitom mnoho

zaměstnavatelů přispívá svým

zaměstnancům na životní pojištění

a na spoření na penzi. Až do 50 tisíc

korun za rok se totiž tyto příspěvky

nedaní, a jsou tedy vlastně pro obě

strany výhodnější než zvyšování

mzdy.

Také na tu penzi si lidé v Česku spoří

málo, i když tu člověk může od státu

získat na příspěvcích a úlevě na dani

z příjmu až 6360 korun ročně.

Na co Češi při spoření na penzi

spoléhají?

Dvě třetiny ekonomicky aktivních

Čechů využívají penzijní produkty

s podporou státu. Asociace penzijních společností ale uvádí, že průměrná měsíční úložka je v současnosti jen 645 korun a průměrný věk

účastníka penzijního spoření je 47,5

roku. Podle těchto dat se zdá, že Češi

nejspíš stále věří, že se o ně ve stáří

někdo postará.

A jak je to v Holandsku?

Zatímco Češi spoléhají nejvíc

na starobní důchod, příjem průměrného holandského důchodce tvoří

důchod vyplácený státem jen z necelé jedné třetiny. V holandském

penzijním systému hraje zásadní

roli druhý pilíř penzijního systému.

Ten je dobrovolný, ale přispívají

do něj téměř všichni zaměstnavatelé. Holanďani toho hojně využívají

64

a spoří si v něm na penzi mnohdy

už od první výplaty. Ve stáří tyto

úspory tvoří skoro 70 procent

jejich příjmů. V důchodu můžou

v rozpočtu počítat téměř se stejnou

částkou, jako když byli zaměstnaní.

Češi se při odchodu do důchodu

musí smířit s poklesem příjmu

na polovinu.

Jaký recept byste tedy Čechům

na spokojené stáří doporučil?

Mám v zásadě tři jednoduché rady.

Za prvé, se spořením v penzijním

fondu s podporou státu začněte co

nejdříve, nejlépe hned od první výplaty. Například, pokud vám dnes je

třicet let a chcete mít v pětašedesáti

letech našetřeno zhruba 550 tisíc

korun, stačí vám teď odkládat si

měsíčně asi 600 Kč, zatímco za deset let už by to muselo být 1000 Kč.

nabízejí vyvážené nebo dynamické

fondy. Ty totiž investují do akcií,

které můžou za tuto dobu přinést

i mnohonásobně vyšší zhodnocení

než konzervativní fondy. Náš NN

Růstový penzijní fond například loni

přinesl účastníkům víc než 14procentní výnos.

S blížícím se důchodovým věkem je

rozumné přejít zpět ke konzervativní strategii, abyste eliminovali případné krátkodobé výkyvy a ochránili zhodnocení svých úspor.

Kdybych to měl shrnout: aktivnější

a dynamičtější přístup ke spoření je

receptem na dynamičtější penzi.

Za druhé, využijte celý příspěvek

od státu. Při měsíční úložce 1000 Kč

získáte od státu každý rok 2760 Kč.

A pokud je to ve vašich finančních

možnostech, spořte ještě víc, ušetříte

navíc i na daních.

Za třetí, nebojte se v dlouhodobém

horizontu využít dynamičtější investiční strategii.

MAURICK

SCHELLEKENS

Máte pocit, že jsme příliš opatrní?

Vystudoval pojistnou matematiku

na univerzitách v Amsterodamu

a Utrechtu. Před nástupem do NN

v roce 2006 byl konzultantem

v agentuře Mercer Human Resource Consulting. V NN započal svou

kariéru jako manažer pojistných rizik v amsterodamské centrále ING

Insurance Central Europe. V roce

2016 byl jmenován ředitelem řízení

finančních rizik v NN pro ČR a SR

a v únoru 2018 se stal generálním

ředitelem této společnosti. Je ženatý, má tři děti a mezi jeho koníčky patří golf a cyklistika.

Pokud jde o spoření na penzi, tak

ano. V Česku lidé nejčastěji spoří

v konzervativních penzijních fondech. Ty sice netrpí krátkodobými

výkyvy, ale v dlouhodobém pohledu

zpravidla nemůžou nabídnout tak

vysoké zhodnocení.

Když začnete včas, mělo by spoření na penzi trvat desítky let a to

je ideální pro výběr dynamičtější

strategie investování. Takovou