HLAS TRHU

To bylo v roce 2016 podle dat evropské pojišťovací a zajišťovací asociace Insurance Europe 1981 eur, v případě Čechů šlo o částku čtyřikrát menší. Nedosahovalo ani 500 eur, tedy necelých 13 tisíc korun. To je velký rozdíl i přes různé úrovně platů a cen. V současnosti přitom mnoho zaměstnavatelů přispívá svým zaměstnancům na životní pojištění a na spoření na penzi. Až do 50 tisíc korun za rok se totiž tyto příspěvky nedaní, a jsou tedy vlastně pro obě strany výhodnější než zvyšování mzdy. Také na tu penzi si lidé v Česku spoří málo, i když tu člověk může od státu získat na příspěvcích a úlevě na dani z příjmu až 6360 korun ročně. Na co Češi při spoření na penzi spoléhají? Dvě třetiny ekonomicky aktivních Čechů využívají penzijní produkty s podporou státu. Asociace penzijních společností ale uvádí, že průměrná měsíční úložka je v současnosti jen 645 korun a průměrný věk účastníka penzijního spoření je 47,5 roku. Podle těchto dat se zdá, že Češi nejspíš stále věří, že se o ně ve stáří někdo postará. A jak je to v Holandsku? Zatímco Češi spoléhají nejvíc na starobní důchod, příjem průměrného holandského důchodce tvoří důchod vyplácený státem jen z necelé jedné třetiny. V holandském penzijním systému hraje zásadní roli druhý pilíř penzijního systému. Ten je dobrovolný, ale přispívají do něj téměř všichni zaměstnavatelé. Holanďani toho hojně využívají 64

a spoří si v něm na penzi mnohdy už od první výplaty. Ve stáří tyto úspory tvoří skoro 70 procent jejich příjmů. V důchodu můžou v rozpočtu počítat téměř se stejnou částkou, jako když byli zaměstnaní. Češi se při odchodu do důchodu musí smířit s poklesem příjmu na polovinu. Jaký recept byste tedy Čechům na spokojené stáří doporučil? Mám v zásadě tři jednoduché rady. Za prvé, se spořením v penzijním fondu s podporou státu začněte co nejdříve, nejlépe hned od první výplaty. Například, pokud vám dnes je třicet let a chcete mít v pětašedesáti letech našetřeno zhruba 550 tisíc korun, stačí vám teď odkládat si měsíčně asi 600 Kč, zatímco za deset let už by to muselo být 1000 Kč.

nabízejí vyvážené nebo dynamické fondy. Ty totiž investují do akcií, které můžou za tuto dobu přinést i mnohonásobně vyšší zhodnocení než konzervativní fondy. Náš NN Růstový penzijní fond například loni přinesl účastníkům víc než 14procentní výnos. S blížícím se důchodovým věkem je rozumné přejít zpět ke konzervativní strategii, abyste eliminovali případné krátkodobé výkyvy a ochránili zhodnocení svých úspor. Kdybych to měl shrnout: aktivnější a dynamičtější přístup ke spoření je receptem na dynamičtější penzi.

Za druhé, využijte celý příspěvek od státu. Při měsíční úložce 1000 Kč získáte od státu každý rok 2760 Kč. A pokud je to ve vašich finančních možnostech, spořte ještě víc, ušetříte navíc i na daních. Za třetí, nebojte se v dlouhodobém horizontu využít dynamičtější investiční strategii.

MAURICK SCHELLEKENS

Máte pocit, že jsme příliš opatrní?

Vystudoval pojistnou matematiku na univerzitách v Amsterodamu a Utrechtu. Před nástupem do NN v roce 2006 byl konzultantem v agentuře Mercer Human Resource Consulting. V NN započal svou kariéru jako manažer pojistných rizik v amsterodamské centrále ING Insurance Central Europe. V roce 2016 byl jmenován ředitelem řízení finančních rizik v NN pro ČR a SR a v únoru 2018 se stal generálním ředitelem této společnosti. Je ženatý, má tři děti a mezi jeho koníčky patří golf a cyklistika.

Pokud jde o spoření na penzi, tak ano. V Česku lidé nejčastěji spoří v konzervativních penzijních fondech. Ty sice netrpí krátkodobými výkyvy, ale v dlouhodobém pohledu zpravidla nemůžou nabídnout tak vysoké zhodnocení. Když začnete včas, mělo by spoření na penzi trvat desítky let a to je ideální pro výběr dynamičtější strategie investování. Takovou