POPKULTURA @TanaZabloudil

děli naživo, když vrcholila uprchlická krize. Film sice vznikal v neurotické atmosféře po 11. září, daly se

v něm ale spatřit střípky ledasčeho,

co mělo na různých místech teprve

přijít.

Zpětně díky tomu Potomci lidí

dosáhli téměř kultovního statusu.

Začaly vznikat texty jako „Proč

Potomci lidí nikdy nebyli tak šokující

jako právě teď?“ (BBC), „Žijeme

na úsvitu doby Cuarónových Potomků lidí?“ (TribecaFilm) nebo „Proč

jsou Potomci lidí nejrelevantnějším

filmem roku 2017“ (SBS). „Apokalyptický obraz Británie, která se

rozhodla deportovat všechny nelegální uprchlíky a v podstatě ostrov

proměnila na jeden velký koncentrační tábor, by rozhodně měl

v době po brexitu a zvolení Trumpa

nutit lidi k zamyšlení,“ poznamenal

neméně kultovní politolog, autor

knihy Konec dějin a poslední člověk,

Francis Fukuyama.

STAČILO SI VŠÍMAT

Nejzajímavější na Potomcích lidí

není to, jak se Cuarónovi povedlo

„předpovědět“ pozdější stav světa,

přestože kameramanem Emmanuelem Lubezkim zachycená umírající Anglie a příběh o vykoupení

odepsaného cynika a neschopnosti

revolučních hnutí dávají i po dvanácti letech dohromady skvělou podívanou. Nejzajímavější je na celé

věci klid, se kterým Cuarón věšteckost filmu odmítá. Snímek podle

něj nezjevuje budoucnost,

ale realitu svého vzniku.

„Film nevznikl z představ co by kdyby,“ vysvětluje režisér pro americký

web Vulture. Podle něj byli ti, které

až zpětně překvapilo, co film v roce

2006 zobrazil, buď neinformovaní,

68

ta. Internační tábory a kavárenské

řetězce tu existují bok po boku.“

Podle Cuaróna je jeho film pobídkou k tomu, abychom se na postupném úpadku přestali podílet.

Přece jen jsou Potomci lidí především

příběhem cynika, který se „na stará

kolena“ nechá přesvědčit k akci.

SERIÁLOVÝ TIP:

WESTWORLD

„Lidi jsou tady svobodní, nikdo je

nesleduje, nikdo nesoudí. Alespoň

tak jim to říkáme. Je to jediné

místo na světě, kde je můžeš vidět

takové, jací jsou. Jestli v tomhle

nevidíš příležitost pro byznys, tak

nejsi byznysmen, za kterého jsem

tě měl.“

Zatímco kinematografie zvládá

hodnotit přítomnost až s odstupem, televizní seriály dnes

reagují daleko pružněji. Paranoiu

z možností firem jako Facebook

a Google tematizuje i právě

vysílaný seriál Westworld. Kdo má

trpělivost pronikat všemi jeho vrstvami, ocení mimořádně trefnou

paralelu mezi vývojem zábavního

parku osídleného roboty a dnešními technologickými giganty.

nebo vůči stavu světa cíleně ignorantští. „O všem, co film ukazuje,

se mluvilo už tehdy, jen ne v mainstreamových médiích.“

„Tahle dystopie nemá být metaforou nebo varováním, zdá se být

odhalením hlubší pravdy o současnosti,“ přizvukuje Cuarónovi Vulture a parafrázuje to, co píše ve svém

Kapitalistickém realismu publicista

a spisovatel Mark Fischer. „Románové a filmové dystopie byly kdysi

cvičeními v představivosti. Kontury

načrtnuté Potomky lidí však spíš

dokreslují nebo zdůrazňují důvěrně

známé obrysy našeho vlastního svě-

Cuarón Vulture dál prozrazuje, že

se mu scénář založený na povídce

o umírajícím lidstvu nejdřív zdál

být béčkový. Ale pak přišlo 11.

září 2001. V hlavě režiséra, z jehož

rodné země se denně nelegálně

přechází přes hranice, vznikl nápad,

který Cuarón rozepsal na ještě

doutnajícím Manhattanu. Pokračoval v Miláně, kde shromažďoval

postřehy o italských antiglobalizačních hnutích, a koncem roku

scénář dopsal v zešeřelém Londýně. Tam také padlo rozhodnutí, že

bude v každém záběru co nejvíc

vizuálních a zvukových informací

(graffiti, cedulí, útržků zpravodajství), aby postavy nemusely nic

vysvětlovat v dialozích. „Ani jeden

záběr filmu nebude bez viditelného

komentáře stavu světa,“ prohlásil

kameraman Lubezki. Právě tak se

povedlo zobrazit svět, díky kterému

jsou Potomci lidí ne věšteckým, ale

dokonale nadčasovým filmem.

BEZPEČÍ ZA SOUKROMÍ

Návrat jiného sci-fi z „nultých“ let

se zdánlivě nese v optimističtějším duchu. Spielbergův Minority

Report natočený v roce 2002 podle

povídky Philipa K. Dicka o policejních sborech schopných předpovídat zločin byl úspěšným letním

blockbusterem. Postupně se také

stal jedním z nejcitovanějších filmů

ne v publikacích o kinematografii,

ale v rubrikách o technologiích.