Její jméno žilo v každém anarchokapitalistickém stanu,

v každé libertariánské chatě, u každé vládní

budovy v ohni. Ayn Randová.

JOSEF TĚTEK

Alisa Zinověvna Rozenbaumová se

narodila v únoru 1905 v Petrohradě

do zámožné rodiny židovského lékárníka. Rozenbaumovi byli navyklí

na kuchaře, služky a chůvy, proto

na ně revoluce roku 1917 a následná vlna vyvlastňování dopadly

obzvlášť tvrdě. Otec malé Alisy byl

přesvědčeným antikomunistou

a odmítl pracovat ve znárodněné lékárně. Jeho „osobní stávka“ později

posloužila jako inspirace k motivu

dceřiny nejslavnější knihy.

V šestnácti se Alisa stala jednou

z prvních dívčích studentek Petrohradské státní univerzity. S diplomem z historie a filozofie pokračovala ve studiu na čerstvě založeném

Státním institutu pro kinematografii

v témže městě, čerstvě přejmenovaném na Leningrad. Kvůli několika

americkým filmům, které prošly

přes cenzuru, se Alisa rozhodla dostat do báječného, sluncem zalitého

světa za oceánem. Od dětství projevovala velké nadání pro vymýšlení

příběhů a v Americe by mohla udat

některý ze svých scénářů ležících

v šuplíku – a vyhnout se práci na sovětské propagandě.

Ve dvaceti přijala pozvání příbuzného ze Spojených států. Oficiálně jela

studovat americkou kinematografii,

ve skutečnosti se však nehodlala

nikdy vrátit.

Na palubě zámořského parníku de

Grasse se rozhodla vstoupit do nového světa pod novým jménem:

Ayn Rand. K novému příjmení dost

možná inspirovala začínající literátku

značka psacího stroje Remington-Rand, rodné jméno má nejspíš

původ v hebrejském slovu pro oko.

NEPŘÁTELÉ STÁTU

Zasvětili svůj život boji za svobodu. Revolucionáři, filozofové, ekonomové a podnikatelé. V seriálu

Nepřátelé státu představujeme

životní osudy a odkaz osobností,

které se nebály myšlence svobodné společnosti obětovat všechno.

Benjamin Tucker (4/2017)

Netrvalo dlouho a konala se svatba.

Krátce poté získala Ayn i americké

občanství.

Prožívala americký sen. Prodala svůj

první scénář, nakonec nezfilmovanou romanci Red Dawn (Rudý úsvit),

a napsala svou první divadelní hru,

Night of January 16th (Noc 16. ledna).

Jednalo se o inscenaci soudního

přelíčení, ve které o vině podezřelého rozhodovali sami diváci. Hra

slavila úspěch a Randová dostala

nabídku spolupracovat na jejím

uvedení na Broadwayi. V roce 1934

se s Frankem sbalili a vyrazili přes

Spojené státy do New Yorku.

Michail A. Bakunin (5/2017)

J. E. E. Dalberg-Acton (6/2017)

Randolph Bourne (1/2018)

Isabel Patersonová (2/2018)

Rose Laneová (3/2018)

Ayn Randová

Albert J. Nock (v příštím čísle)

AMERICKÝ SEN

Po krátkém pobytu u příbuzných

v Chicagu se Randová přestěhovala

do Hollywoodu. Souhrou náhod

se zde téměř okamžitě potkala se

slavným režisérem Cecilem DeMillem, který ji zaměstnal nejprve jako

herečku, později jako pomocnou

scénáristku.

Na place se seznámila s charismatickým hercem Frankem O’Connorem.

OBŽALOBA SOVĚTŮ

Při čekání na premiéru Randová

hledala vydavatele svého prvního

románu, který napsala ještě v Hollywoodu. Titul We the Living (My,

kdož žijeme) zachycuje sovětskou

revoluci pohledem mladé ženy, která si chce plnit sny a poznat velkou

lásku. V antikomunistickém díle je

už patrný typický důraz Randové

na individualismus: „Stála jsem proti

sto padesáti milionům lidí. A prohrála jsem.“

Kniha se nesetkala s úspěchem.

Američtí intelektuálové třicátých

let stále věřili v mýtus „šlechetného

experimentu“ a školili sovětskou

emigrantku, že si dění v Sovětském

svazu prostě špatně vykládá. V době

začínající velké krize a v počátcích

Rooseveltova Nového údělu byla

71