ně slunná“ Kalifornie. V New Yorku
založila diskuzní kroužek paradoxně
pojmenovaný Kolektiv. Z něj později
vznikl Nathaniel Branden Institute,
které měl v letech svého působení
(1958–1968) zásadní vliv na rozšíření myšlenek Ayn Randové.
NEJVLIVNĚJŠÍ
FANOUŠEK
Na začátku padesátých let se
do společenských kruhů obklopujících Ayn Randovou dostal
mladý student Alan Greenspan.
Nedbal toho, že mu literární
hvězda pro jeho tmavé oblečení a rezervované vystupování
přezdívala funebrák, konvertoval
k jejímu objektivismu a dočkal
se cti pročítat rukopis Atlasovy
vzpoury. Když se Greenspan
stal v roce 1974 ekonomickým
poradcem amerického prezidenta Geralda Forda, stála po jeho
boku při skládání slibu. Jeho jmenování do funkce předsedy guvernérů Federálního rezervního
systému v roce 1987 se Randová
už nedožila. Fedu šéfoval celoživotní zastánce deregulace skoro
dvacet let, posílil jeho nezávislost
na politicích a stal se jedním
z nejmocnějších mužů v zemi.
společnosti, kteří se kvůli vysokým
daním a regulacím rozhodnou stáhnout se do ústraní.
Kniha měla být výrazně kratší než
sedmisetstránkový Zdroj, Randová
do ní ale neustále přidávala další
a další motivy a poselství. Během
boje s čím dál rozsáhlejším textem se
přestěhovala zpátky do New Yorku,
který jí vyhovoval více než „nechut-
Také v Atlasově vzpouře je klíčovým
místem dlouhá řeč jedné z hlavních postav. Stostránkový proslov
Johna Galta psala Randová dva
roky. Jedná se o úvod do filozofie
objektivismu, postavené na racionalitě a individualismu. Galt
obviňuje kolektivisty z nastolení
prostředí nepřátelského k projevům těchto dvou zásadních hodnot. To vedlo k úpadku produktivity – i společnosti. Tvůrci bohatství
proto zvolili dobrovolný exil, aby
svou kreativitou a racionalitou
nepodporovali společnost, která si
jejich přínosu nevážila.
Atlasova vzpoura se stala nejprodávanější knihou Randové a na žebříčku bestsellerů se drží dodnes.
Položila základy populárního
libertariánského hnutí. Krátce
po vydání začaly na amerických
univerzitách vznikat objektivistické
kluby, diskutující o myšlenkách
Randové i dílech jejích současníků, jako byli Milton Friedman
a Murray Rothbard. Hlavní postavy
knihy – průmyslníci John Galt,
Dagny Taggart a Hank Rearden – se
staly morálním vzorem pro řadu
mladých libertariánů.
ODKAZ
Ayn Randová byla klíčovou postavou rodícího se libertariánského
hnutí. Zdroj a Atlasova vzpoura dodnes bývají jedněmi z prvních knih,
které mladí zájemci o myšlenky
svobody berou do ruky.
V roce 1961 rovněž formulovala
termín „princip neagrese“, následně
přejatý novým hnutím anarchokapitalistů v čele s Murrayem Rothbardem.
Libertariánům a anarchistům ukázala, že kapitalismus je hodný obhajoby a že se při ní nemají zač stydět.
Dobré hodnocení díla Randové
nabízí Jennifer Burnsová v jejím
životopise Goddess of the Market:
„Její odmítnutí altruismu, podpory
chudých a služeb druhým vyvěralo
z přesvědčení, že jsou tyto ideály
základem komunismu, nacismu
a světových válek. Randová přišla
s extrémním řešením, jaké pro ni
bylo typické: eliminací všech ctností,
které by někdy teoreticky mohly
ospravedlnit totalitarismus.“
Ayn Randová zesnula roku 1982
v New Yorku a je pohřbena společně
se svým manželem Frankem.
VYŠLO ČESKY
ZDROJ
román
ATLASOVA
VZPOURA
román
CTNOST
SOBECTVÍ
sbírka článků,
e-book
73