ně slunná“ Kalifornie. V New Yorku založila diskuzní kroužek paradoxně pojmenovaný Kolektiv. Z něj později vznikl Nathaniel Branden Institute, které měl v letech svého působení (1958–1968) zásadní vliv na rozšíření myšlenek Ayn Randové.

NEJVLIVNĚJŠÍ FANOUŠEK Na začátku padesátých let se do společenských kruhů obklopujících Ayn Randovou dostal mladý student Alan Greenspan. Nedbal toho, že mu literární hvězda pro jeho tmavé oblečení a rezervované vystupování přezdívala funebrák, konvertoval k jejímu objektivismu a dočkal se cti pročítat rukopis Atlasovy vzpoury. Když se Greenspan stal v roce 1974 ekonomickým poradcem amerického prezidenta Geralda Forda, stála po jeho boku při skládání slibu. Jeho jmenování do funkce předsedy guvernérů Federálního rezervního systému v roce 1987 se Randová už nedožila. Fedu šéfoval celoživotní zastánce deregulace skoro dvacet let, posílil jeho nezávislost na politicích a stal se jedním z nejmocnějších mužů v zemi.

společnosti, kteří se kvůli vysokým daním a regulacím rozhodnou stáhnout se do ústraní. Kniha měla být výrazně kratší než sedmisetstránkový Zdroj, Randová do ní ale neustále přidávala další a další motivy a poselství. Během boje s čím dál rozsáhlejším textem se přestěhovala zpátky do New Yorku, který jí vyhovoval více než „nechut-

Také v Atlasově vzpouře je klíčovým místem dlouhá řeč jedné z hlavních postav. Stostránkový proslov Johna Galta psala Randová dva roky. Jedná se o úvod do filozofie objektivismu, postavené na racionalitě a individualismu. Galt obviňuje kolektivisty z nastolení prostředí nepřátelského k projevům těchto dvou zásadních hodnot. To vedlo k úpadku produktivity – i společnosti. Tvůrci bohatství proto zvolili dobrovolný exil, aby svou kreativitou a racionalitou nepodporovali společnost, která si jejich přínosu nevážila. Atlasova vzpoura se stala nejprodávanější knihou Randové a na žebříčku bestsellerů se drží dodnes. Položila základy populárního libertariánského hnutí. Krátce po vydání začaly na amerických univerzitách vznikat objektivistické kluby, diskutující o myšlenkách Randové i dílech jejích současníků, jako byli Milton Friedman a Murray Rothbard. Hlavní postavy knihy – průmyslníci John Galt, Dagny Taggart a Hank Rearden – se staly morálním vzorem pro řadu mladých libertariánů.

ODKAZ Ayn Randová byla klíčovou postavou rodícího se libertariánského hnutí. Zdroj a Atlasova vzpoura dodnes bývají jedněmi z prvních knih, které mladí zájemci o myšlenky svobody berou do ruky.

V roce 1961 rovněž formulovala termín „princip neagrese“, následně přejatý novým hnutím anarchokapitalistů v čele s Murrayem Rothbardem. Libertariánům a anarchistům ukázala, že kapitalismus je hodný obhajoby a že se při ní nemají zač stydět. Dobré hodnocení díla Randové nabízí Jennifer Burnsová v jejím životopise Goddess of the Market: „Její odmítnutí altruismu, podpory chudých a služeb druhým vyvěralo z přesvědčení, že jsou tyto ideály základem komunismu, nacismu a světových válek. Randová přišla s extrémním řešením, jaké pro ni bylo typické: eliminací všech ctností, které by někdy teoreticky mohly ospravedlnit totalitarismus.“ Ayn Randová zesnula roku 1982 v New Yorku a je pohřbena společně se svým manželem Frankem.

VYŠLO ČESKY ZDROJ román

ATLASOVA VZPOURA román

CTNOST SOBECTVÍ

sbírka článků, e-book

73