ně slunná“ Kalifornie. V New Yorku

založila diskuzní kroužek paradoxně

pojmenovaný Kolektiv. Z něj později

vznikl Nathaniel Branden Institute,

které měl v letech svého působení

(1958–1968) zásadní vliv na rozšíření myšlenek Ayn Randové.

NEJVLIVNĚJŠÍ

FANOUŠEK

Na začátku padesátých let se

do společenských kruhů obklopujících Ayn Randovou dostal

mladý student Alan Greenspan.

Nedbal toho, že mu literární

hvězda pro jeho tmavé oblečení a rezervované vystupování

přezdívala funebrák, konvertoval

k jejímu objektivismu a dočkal

se cti pročítat rukopis Atlasovy

vzpoury. Když se Greenspan

stal v roce 1974 ekonomickým

poradcem amerického prezidenta Geralda Forda, stála po jeho

boku při skládání slibu. Jeho jmenování do funkce předsedy guvernérů Federálního rezervního

systému v roce 1987 se Randová

už nedožila. Fedu šéfoval celoživotní zastánce deregulace skoro

dvacet let, posílil jeho nezávislost

na politicích a stal se jedním

z nejmocnějších mužů v zemi.

společnosti, kteří se kvůli vysokým

daním a regulacím rozhodnou stáhnout se do ústraní.

Kniha měla být výrazně kratší než

sedmisetstránkový Zdroj, Randová

do ní ale neustále přidávala další

a další motivy a poselství. Během

boje s čím dál rozsáhlejším textem se

přestěhovala zpátky do New Yorku,

který jí vyhovoval více než „nechut-

Také v Atlasově vzpouře je klíčovým

místem dlouhá řeč jedné z hlavních postav. Stostránkový proslov

Johna Galta psala Randová dva

roky. Jedná se o úvod do filozofie

objektivismu, postavené na racionalitě a individualismu. Galt

obviňuje kolektivisty z nastolení

prostředí nepřátelského k projevům těchto dvou zásadních hodnot. To vedlo k úpadku produktivity – i společnosti. Tvůrci bohatství

proto zvolili dobrovolný exil, aby

svou kreativitou a racionalitou

nepodporovali společnost, která si

jejich přínosu nevážila.

Atlasova vzpoura se stala nejprodávanější knihou Randové a na žebříčku bestsellerů se drží dodnes.

Položila základy populárního

libertariánského hnutí. Krátce

po vydání začaly na amerických

univerzitách vznikat objektivistické

kluby, diskutující o myšlenkách

Randové i dílech jejích současníků, jako byli Milton Friedman

a Murray Rothbard. Hlavní postavy

knihy – průmyslníci John Galt,

Dagny Taggart a Hank Rearden – se

staly morálním vzorem pro řadu

mladých libertariánů.

ODKAZ

Ayn Randová byla klíčovou postavou rodícího se libertariánského

hnutí. Zdroj a Atlasova vzpoura dodnes bývají jedněmi z prvních knih,

které mladí zájemci o myšlenky

svobody berou do ruky.

V roce 1961 rovněž formulovala

termín „princip neagrese“, následně

přejatý novým hnutím anarchokapitalistů v čele s Murrayem Rothbardem.

Libertariánům a anarchistům ukázala, že kapitalismus je hodný obhajoby a že se při ní nemají zač stydět.

Dobré hodnocení díla Randové

nabízí Jennifer Burnsová v jejím

životopise Goddess of the Market:

„Její odmítnutí altruismu, podpory

chudých a služeb druhým vyvěralo

z přesvědčení, že jsou tyto ideály

základem komunismu, nacismu

a světových válek. Randová přišla

s extrémním řešením, jaké pro ni

bylo typické: eliminací všech ctností,

které by někdy teoreticky mohly

ospravedlnit totalitarismus.“

Ayn Randová zesnula roku 1982

v New Yorku a je pohřbena společně

se svým manželem Frankem.

VYŠLO ČESKY

ZDROJ

román

ATLASOVA

VZPOURA

román

CTNOST

SOBECTVÍ

sbírka článků,

e-book

73