Skiareál Brezovica, záložní středisko pro zimní olympiádu v Sarajevu v roce 1984.

NA CESTĚ @Tlachova_CT

na jih. „Měl jsem jich pět, ale čtyři mi ukradli Albánci. Přijeli s kamionem a krávy mi jen tak odvezli!“ hořekuje. Děláme povinné fotky krávy i jejich pasáčka. Dozvídáme se, že za všechno můžou Albánci. Nepřekvapuje nás to. Za pár dní jsme se stali arbitry znesvářených národů, které si stěžují jeden na druhý. Nic neříkáme.

ANARCHIE NA SILNICI Severní část Kosova je patrně jediným místem v Evropě, kde je bezpečnější řídit auto bez poznávacích značek než s nimi. „Vy chcete na sever? Tam žijí hlavně Srbové, takže je lepší si odmontovat registračky,“ vysvětluje mi Majlinda, když si prohlíží naše vypůjčené auto s kosovskou značkou. Když o pár dní později vjíždíme do regionu obývaného z více než 90 procent Srby a potkáváme dvě auta bez značek a jedno s mezinárodní zkratkou SRB, raději tu svou sundáváme taky. Bez značek jezdí v severní části Kosova zhruba tři čtvrtiny vozidel. Řidiči tak dávají najevo, že vyhlášení republiky Kosovo nerespektují a nehodlají s písmeny RKS jezdit. Nevíme, co by nám mohlo hrozit, pokud bychom si je nechali, a nehodláme to ani zjišťovat.

MÍSTO ZNAČEK ODPADKY Nacházíme se jen pár kilometrů od srbské hranice a víme, že nás do sousední země, stejně jako většinu Albánců, nepustí. Je to zvláštní pocit. Od Česka nás dělí ani ne sedm set kilometrů vzdušnou čarou a my jsme se tu provinili tím, že jsme na kosovskou půdu vstoupili podle Srbů nelegálně – přiletěli 82

jsme sem z Budapešti a přistáli na letišti v Prištině. Do Srbska může z Kosova podle srbských pravidel vstoupit jen ten, kdo se do Kosova ze Srbska taky dostal. Mizíme raději do hor. V Kosovu jsou hned tři národní parky, vybíráme nejprve pohoří Sharr u hranic s Makedonií. Jako bonus k celodennímu výletu tichými a liduprázdnými horami se zajíždíme podívat do ski rezortu Brezovica, který nám hned několik místních hrdě doporučilo. Lyžařský areál tu vznikl kvůli olympiádě v Sarajevu v roce 1984 jako záložní středisko, kdyby v Bosně chyběl sníh. A právě sníh dokáže leccos skrýt. Jarní tání nemilosrdně obnažilo tuny odpadků rozházených po celém areálu. Prázdné petky, plechovky, sáčky a ubrousky pak nacházíme i v pohoří Rugova na západě země. Dá se podle nich dokonce orientovat, pokud chvíli chybí turistická značka. Právě o odpadcích pak nejvíc mluvíme, když s námi natáčí Majlindina kolegyně Arta. Dva turisté v Kosovu, to prý není běžné, vysvětluje mi do telefonu, proč by o nás chtěla udělat reportáž. A třeba se prý politici chytnou za nos, když chybějící odpadové hospodářství zkritizují dva cestovatelé. Třeba jsme tím Kosovu aspoň trochu pomohli. Mrzí nás, že víc pro tuhle krásnou zemi s příjemnými lidmi jak na albánské, tak na srbské straně udělat nemůžeme. A máme strach, že pomoct jí nedokáže vlastně nikdo.

Autorka je redaktorka zpravodajství ČT.