Skiareál Brezovica, záložní středisko

pro zimní olympiádu v Sarajevu

v roce 1984.

NA CESTĚ @Tlachova_CT

na jih. „Měl jsem jich pět, ale čtyři

mi ukradli Albánci. Přijeli s kamionem a krávy mi jen tak odvezli!“

hořekuje. Děláme povinné fotky

krávy i jejich pasáčka. Dozvídáme

se, že za všechno můžou Albánci.

Nepřekvapuje nás to. Za pár dní

jsme se stali arbitry znesvářených

národů, které si stěžují jeden

na druhý. Nic neříkáme.

ANARCHIE NA SILNICI

Severní část Kosova je patrně

jediným místem v Evropě, kde je

bezpečnější řídit auto bez poznávacích značek než s nimi. „Vy chcete

na sever? Tam žijí hlavně Srbové,

takže je lepší si odmontovat registračky,“ vysvětluje mi Majlinda,

když si prohlíží naše vypůjčené

auto s kosovskou značkou.

Když o pár dní později vjíždíme

do regionu obývaného z více než

90 procent Srby a potkáváme dvě

auta bez značek a jedno s mezinárodní zkratkou SRB, raději tu svou

sundáváme taky. Bez značek jezdí

v severní části Kosova zhruba tři

čtvrtiny vozidel. Řidiči tak dávají najevo, že vyhlášení republiky

Kosovo nerespektují a nehodlají

s písmeny RKS jezdit. Nevíme, co

by nám mohlo hrozit, pokud bychom si je nechali, a nehodláme to

ani zjišťovat.

MÍSTO ZNAČEK ODPADKY

Nacházíme se jen pár kilometrů

od srbské hranice a víme, že nás

do sousední země, stejně jako většinu Albánců, nepustí. Je to zvláštní

pocit. Od Česka nás dělí ani ne

sedm set kilometrů vzdušnou čarou

a my jsme se tu provinili tím, že

jsme na kosovskou půdu vstoupili

podle Srbů nelegálně – přiletěli

82

jsme sem z Budapešti a přistáli

na letišti v Prištině. Do Srbska může

z Kosova podle srbských pravidel

vstoupit jen ten, kdo se do Kosova

ze Srbska taky dostal.

Mizíme raději do hor. V Kosovu

jsou hned tři národní parky, vybíráme nejprve pohoří Sharr u hranic

s Makedonií. Jako bonus k celodennímu výletu tichými a liduprázdnými horami se zajíždíme podívat

do ski rezortu Brezovica, který

nám hned několik místních hrdě

doporučilo. Lyžařský areál tu vznikl

kvůli olympiádě v Sarajevu v roce

1984 jako záložní středisko, kdyby

v Bosně chyběl sníh.

A právě sníh dokáže leccos skrýt.

Jarní tání nemilosrdně obnažilo

tuny odpadků rozházených po celém areálu. Prázdné petky, plechovky, sáčky a ubrousky pak nacházíme i v pohoří Rugova na západě

země. Dá se podle nich dokonce

orientovat, pokud chvíli chybí turistická značka.

Právě o odpadcích pak nejvíc mluvíme, když s námi natáčí Majlindina kolegyně Arta. Dva turisté v Kosovu, to prý není běžné, vysvětluje

mi do telefonu, proč by o nás chtěla

udělat reportáž. A třeba se prý politici chytnou za nos, když chybějící

odpadové hospodářství zkritizují

dva cestovatelé.

Třeba jsme tím Kosovu aspoň trochu pomohli. Mrzí nás, že víc pro

tuhle krásnou zemi s příjemnými

lidmi jak na albánské, tak na srbské

straně udělat nemůžeme. A máme

strach, že pomoct jí nedokáže vlastně nikdo.

Autorka je redaktorka zpravodajství ČT.