Každé jaro od roku 2011 je to stejné:
přes padesát tisíc studentů skládá
maturity a kolem té části, která je
státní, se strhne mela. Podle kritiků
by se měla zrušit. Není jasné, co
sleduje, zbytečně unifikuje školství,
zůstávají po ní tisíce studentů jen
se základním vzděláním. Navíc prý
nedává smysl stejnou zkouškou
testovat gymnazisty i učně.
Ministerstvo školství ale trvá na tom,
že právě nastavením stejných měřítek na všech školách státní maturita
užitečná je. Dokud byla zkouška
v režii jednotlivých škol, neměla
podle úředníků dostatečnou vypovídací hodnotu třeba pro zaměstnavatele nebo vysoké školy. Dnes státní
maturita podle svých zastánců garantuje, že má jednička z gymnázia
v Chebu stejnou váhu jako jednička
z učiliště v Ostravě.
PADÁK ZA PROPADÁK
O státních maturitách se letos psalo
negativně hlavně ze dvou důvodů.
Studenti byli u testů zase míň úspěšní než před rokem. Celkově u státní
maturity neuspělo podle Centra
pro zjišťování výsledků vzdělávání
(CERMAT), které testy sestavuje
a vyhodnocuje, 17,3 procenta ze 69
tisíc studentů maturujících v řádném
termínu. Loni to bylo 16,5 procenta
a před třemi lety 15,7 procenta.
Závěrečnou zkouškou z matematiky
neprošla téměř čtvrtina studentů
(22,3 procenta). Didaktický test
z češtiny jich nezvládla desetina.
Nejvyšší úspěšnost byla naopak
u angličtiny, kterou prošlo 93,6 procenta maturantů.
Vedle starostí s rostoucí neúspěšností
se řešila také chyba v doplňovací
otázce maturitního testu z češtiny.
Že přináší růže, se totiž říká nejen
o trpělivosti, ale vzácněji i o čase, což
test nejprve neuznával jako správnou odpověď. Kvůli tomu musel
CERMAT některým žákům vystavit
nová vysvědčení. Protože se podobná chyba stala i u jednotných přijímacích zkoušek na gymnázia, zasáhl
ministr školství a na konci května
odvolal ředitele Jiřího Zíku, který
centrum vedl od roku 2012 a dlouhodobě patřil k největším obhájcům
projektu státních maturit.
Nebyla to první kritika CERMATu
za testy. Loni se například řešilo,
zda nemanipuloval s hodnocením
zkoušky z češtiny, aby propadlíků
nebylo ještě podstatně víc. Ředitel
tehdy připustil změnu bodování, ale
rozhodně prý nešlo o manipulaci
s výsledky.
Zíka by letos na konci listopadu
z funkce ředitele CERMATU odejít
stejně musel. Od prosince ho měla
nahradit jeho zástupkyně Michaela
Kleňhová, která loni vyhrála výběrové řízení. Ministr Plaga tak jen
uspíšil výměnu stráží.
S Kleňhovou ve funkci se však
žádný obrat v postojích CERMATU
očekávat nedá. I nová ředitelka je
zastánkyní toho, aby státní maturita
z češtiny a dalších jazyků nadále
vedle testu obsahovala také sloh
a ústní zkoušku. Ministr školství by
je naopak nechal na školách.
S MATIKOU SE POČÍTÁ
Kleňhová také podporuje povinnou
maturitu z matematiky. Spolu se
znalostí mateřského a cizího jazyka
podle ní patří k tomu základnímu,
co by měl umět každý absolvent
střední školy. Premiéru má mít
v roce 2021 na gymnáziích a o rok
později na dalších školách s výjimkou uměleckých, zdravotnických
a sociálních oborů.
Právě na těch dalších školách jde
o velkého strašáka. Zatímco na osmiletých gymnáziích letos u státní maturity z matematiky uspělo zhruba
98 procent a na čtyřletých 90 procent studentů, na učilištích ji zvládla
jen třetina a jen o něco lepší byla
situace na nástavbách – tam uspělo
40 procent.
I když je podle Zíky ještě dost času
na to, aby se školy, učitelé i žáci
na povinnou maturitu z matematiky
nachystali, dají se pod vlivem špatných výsledků čekat změny. Plaga
je chce představit na podzim poté,
co věc probere s experty. Ministr
avizoval, že by matematika sice měla
zůstat povinná, ale mohla by se rozdělit do dvou úrovní složitosti.
Další zvažovanou změnou je například zavedení takzvané mistrovské
zkoušky. Ta by byla jednodušší a skládali by ji třeba kosmetičky nebo kominíci, kteří dnes dělají stejné státní
maturity jako studenti gymnázií.
DRIL A ZASE DRIL
„Současná maturita nemůže být
objektivní, protože každá z přibližně 1300 středních škol si zkoušku
organizuje sama. Kritéria hodnocení
mají definována různě a výsledky
maturantů mezi školami jsou
neporovnatelné. To je také důvod,
proč většina vysokých škol přestala
přihlížet k výsledkům maturit.“ Tak
v roce 2010 zdůvodňovalo Ministerstvo školství přechod ke státním
maturitám. Používalo i argumenty
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která Česku státní
testy také doporučovala.
11