REPORTÁŽ @kutka18

dluhy pět tisíc dolarů. A můj syn je

mrtvý. Nemám šanci to splatit,“ naříká Maria. Do řeči jí skáče babička:

„V Libyi ho pašeráci vzali do otroctví, a aby se dostal na loď, musel

se vykoupit. A tak jsme pořád jen

sháněli peníze.“ Maria si utírá slzy.

Babička je naštvaná.

KDO SE VRÁTÍ, PROHRÁL

Na návsi potkávám skupinu výrostků. Rozdělali si ohýnek a na arašídech si v konvici vaří atáju, silný

zelený čaj. Kouří marihuanu a tváří

se jako drsňáci. Skupinka opodál

má na stromě zavěšený tranzistorák

na baterky a poslouchá hudbu.

„Jasně, že všichni chceme do Evropy. Evropané jsou naši kamarádi.

Chceme se k vám podívat, stejně

jako vy k nám,“ vysvětluje jeden

z nich s kulichem na hlavě a zlatým

řetězem kolem krku. „Víme o ne86

bezpečí v Libyi, i můj bratr se utopil.

Ale je to součást hry. Buď, anebo.

Spíš je problém, kde sehnat peníze.“

To potvrzuje Max Blessing, učitel

zeměpisu z místní střední školy.

Není divu. Kdo jiný by měl učit

zeměpis než ten, kdo viděl kus

světa? Blessing byl v Senegalu, Mali,

Nigeru a Libyi. A skoro se dostal až

do Evropy. Ale…

„Jel jsem autobusy přes Senegal,

Mali až do nigerského Agadezu.

Tady už si lidi rozeberou pašeráci.

Jen oni totiž můžou zajistit cestu

přes Saharu do Libye. Pak už se vezeš s nimi. Závisíš na nich. A pořád

jen platíš. Na Sahaře se naše auto

ztratilo. Zůstali jsme viset v poušti.

Na korbě nás bylo čtyřicet. Neměli jsme dost jídla ani pití. Pak nás

zachránili lidi z OSN. Řekli nám, že

nemáme jinou možnost než se vrátit

zpět domů. Pro mě je to strašná pro-

hra a pro moje rodiče taky. Plakali,

když jsem se vrátil. Jsem teď lúzr.

Kdo se vrátí, prohrál. To radši zemřeš. Chtěl jsem do Evropy, studovat a posílat rodičům peníze. Oženit

se. Teď mám jen dluhy. Hned jak to

půjde, zkusím to znovu,“ svěřuje se

mi mladý učitel.

V Maxově kabinetu je otřískaný

stůl, polámaná židle a čtyři stěny.

V plechové skříňce pár zaprášených

knih. Jdeme do třídy plné puberťáků. „Kdo z vás má bratra nebo

sestru v Evropě?“ ptám se. A vidím

les rukou. „A kdo z vás chce cestu

do Evropy zkusit?“ Les trochu prořídne, ale stále je velmi hustý.

VEZMĚTE SI PŘÍKLAD

Starší generace má na migraci

trochu jiný názor. Před mešitou sedí

skupina mužů. Jsou už prošedivělí.

„Nemáme tu mladé chlapy. Kdo