ROZHOVOR @zkopce
DONĚKAM
Když se podívám, kdo nám vládne, bojím
se. A tak se snažím angažovat, říká modelka
a filantropka Taťána Gregor Brzobohatá.
MARTIN VLNAS
FOTO: MICHAEL TOMEŠ
„Hele, to je kámoš.“ Několikrát
jsem to slyšel říkat významné muže
a ženy českého byznysu, politiky
a kultury, kteří si před začátkem
rozhovoru listovali posledními čísly
Finmagu. Tentokrát to ale bylo poprvé, co se mi někdo zasekl u fotky
Clivea Owena ze slavného filmu
Potomci lidí. Taťána Gregor Brzobohatá je zkrátka tak trochu jiný
případ. A rozhodně to není jen kvůli
jménům, která byste našli v jejím
telefonním seznamu.
„Po vás končím. Už nechci dávat
žádné rozhovory. Jste poslední, “ vypálí na mě topmodelka a předsedkyně nadace Krása pomoci, než stihnu
položit první otázku. „Pokaždé, když
se mě nějaký novinář zeptá, proč
jsem se rozhodla pomáhat seniorům,
vraždila bych. Vždyť fungujeme
deset let, je za námi mraky práce,
dotáhli jsme to do OSN, díky nám se
mění zákony… A když jim řeknu, ať
si to přečtou v každém rozhovoru,
co se mnou kdy vyšel, ještě mají
remcy. Přitom mám tolik témat. Jenže se na ně nikdo nikdy nezeptá.“
48
Tak já to zkusím. Vedete nadaci,
která bojuje za důstojný život
seniorů mimo domovy a léčebny
dlouhodobě nemocných, moderujete diskuze s velvyslanci a historiky, jste jednou z tváří kampaně
Společné století, připomínající výročí republiky… Nikde ani zmínka
o modelingu. Baví vás ještě vůbec?
Upřímně, bez modelingu bychom
tu neseděli. Je to můj byznys, zdroj
obživy. Navíc je to pro mě i balzám
na ego. Na přehlídkových molech mě
ještě chvíli uvidíte. Díky sociálním
sítím si navíc můžu budovat vlastní
brand, nemusím se na nikoho vázat
a zároveň na nich můžu propagovat
i všechna svoje další témata. Neziskovým aktivitám se ale dneska věnuju
mnohem víc do hloubky. V posledních měsících to byly kromě Krásy
pomoci především oslavy sta let
Československa.
Co pro vás výročí znamená?
Je to jedinečný okamžik, kdy se
můžeme zastavit a podívat se, od-
kud kam jsme za těch sto let došli.
Mám totiž poslední dobou intenzivní pocit, že jsme došli doněkam…
Tomáš Garrigue Masaryk je pro mě
symbolem, odvážným vizionářem,
který předběhl svou dobu. A nejen
proto, jak se zasloužil o náš stát,
ale taky protože měl koule oženit
se s Američankou, a ještě si vzít
její jméno, aby demonstroval své
vnímání rovnoprávného světa. Čím
víc o něm čtu, tím víc ho obdivuju.
Elegance, sebedisciplína, demokracie, nebojácnost. Je to člověk, který
dokázal boji za pravdu obětovat
všechno, co měl. Příběhy, jako je
ten jeho, bychom si měli připomínat každý den, nejen při výročí.
A Masarykem výčet hrdinů té doby
jenom začíná. Ani po sto letech
je pořád všechny neznáme a i ty,
které známe, stále nejsme schopní
docenit. Rota Nazdar, složená z Čechů ve francouzské Cizinecké legii.
Další Češi a Slováci, kteří už v roce
1915 pochodovali po Paříži a zpívali
Kde domov můj v době, kdy se doma
nikomu o samostatné republice ani