ROZHOVOR  @zkopce

DONĚKAM

Když se podívám, kdo nám vládne, bojím

se. A tak se snažím angažovat, říká modelka

a filantropka Taťána Gregor Brzobohatá.

MARTIN VLNAS

FOTO: MICHAEL TOMEŠ

„Hele, to je kámoš.“ Několikrát

jsem to slyšel říkat významné muže

a ženy českého byznysu, politiky

a kultury, kteří si před začátkem

rozhovoru listovali posledními čísly

Finmagu. Tentokrát to ale bylo poprvé, co se mi někdo zasekl u fotky

Clivea Owena ze slavného filmu

Potomci lidí. Taťána Gregor Brzobohatá je zkrátka tak trochu jiný

případ. A rozhodně to není jen kvůli

jménům, která byste našli v jejím

telefonním seznamu.

„Po vás končím. Už nechci dávat

žádné rozhovory. Jste poslední, “ vypálí na mě topmodelka a předsedkyně nadace Krása pomoci, než stihnu

položit první otázku. „Pokaždé, když

se mě nějaký novinář zeptá, proč

jsem se rozhodla pomáhat seniorům,

vraždila bych. Vždyť fungujeme

deset let, je za námi mraky práce,

dotáhli jsme to do OSN, díky nám se

mění zákony… A když jim řeknu, ať

si to přečtou v každém rozhovoru,

co se mnou kdy vyšel, ještě mají

remcy. Přitom mám tolik témat. Jenže se na ně nikdo nikdy nezeptá.“

48

Tak já to zkusím. Vedete nadaci,

která bojuje za důstojný život

seniorů mimo domovy a léčebny

dlouhodobě nemocných, moderujete diskuze s velvyslanci a historiky, jste jednou z tváří kampaně

Společné století, připomínající výročí republiky… Nikde ani zmínka

o modelingu. Baví vás ještě vůbec?

Upřímně, bez modelingu bychom

tu neseděli. Je to můj byznys, zdroj

obživy. Navíc je to pro mě i balzám

na ego. Na přehlídkových molech mě

ještě chvíli uvidíte. Díky sociálním

sítím si navíc můžu budovat vlastní

brand, nemusím se na nikoho vázat

a zároveň na nich můžu propagovat

i všechna svoje další témata. Neziskovým aktivitám se ale dneska věnuju

mnohem víc do hloubky. V posledních měsících to byly kromě Krásy

pomoci především oslavy sta let

Československa.

Co pro vás výročí znamená?

Je to jedinečný okamžik, kdy se

můžeme zastavit a podívat se, od-

kud kam jsme za těch sto let došli.

Mám totiž poslední dobou intenzivní pocit, že jsme došli doněkam…

Tomáš Garrigue Masaryk je pro mě

symbolem, odvážným vizionářem,

který předběhl svou dobu. A nejen

proto, jak se zasloužil o náš stát,

ale taky protože měl koule oženit

se s Američankou, a ještě si vzít

její jméno, aby demonstroval své

vnímání rovnoprávného světa. Čím

víc o něm čtu, tím víc ho obdivuju.

Elegance, sebedisciplína, demokracie, nebojácnost. Je to člověk, který

dokázal boji za pravdu obětovat

všechno, co měl. Příběhy, jako je

ten jeho, bychom si měli připomínat každý den, nejen při výročí.

A Masarykem výčet hrdinů té doby

jenom začíná. Ani po sto letech

je pořád všechny neznáme a i ty,

které známe, stále nejsme schopní

docenit. Rota Nazdar, složená z Čechů ve francouzské Cizinecké legii.

Další Češi a Slováci, kteří už v roce

1915 pochodovali po Paříži a zpívali

Kde domov můj v době, kdy se doma

nikomu o samostatné republice ani