ANALÝZA @JiriHovorka
napomáhá současný ekonomický
růst v celé Evropě. Ekonomové
se ovšem shodují, že se problémy
můžou vrátit. „Řecko a Itálie skutečně neustále balancují na hraně
nové krize. A soudě podle vývoje
v posledních měsících asi budou na
této hraně balancovat ještě dlouho.
Dá se tedy obrazně říci, že akutní
nemoc ustoupila, snadno ale může
vypuknout znovu,“ říká Michal
Skořepa, ekonom České spořitelny.
BUBLINA PRASKLA
Problémy odstartovaly před deseti
lety ve Spojených státech amerických, když v září roku 2008
zbankrotovala banka Lehman
Brothers. Trable největší ekonomiky logicky zasáhly celý propojený
svět. Následná krize pak odhalila
slabá místa systému. Irsko a Španělsko zažily realitní bublinu. V obou
zemích rostla před krizí ekonomika,
ale úrokové sazby určované Evropskou centrální bankou společně pro
všechny země eurozóny zůstávaly
nízké. Levné úvěry tak nafoukly
realitní trh.
S výrazným zpomalením ekonomiky bublina praskla, což v obou
zemích dopadlo na banky, které
rázem měly spoustu nesplácených
úvěrů. Irsko, které za banky převzalo záruky, se v roce 2010 ocitlo
na hraně bankrotu a v dalších třech
letech ho zachránily zvýhodněné
úvěry ve výši zhruba 68 miliard
eur. Ve Španělsku mířila 41miliardová pomoc přímo do bank.
Portugalsko a Řecko měly jiné problémy. Zjednodušeně řečeno, obě
země trápilo, že si žily nad poměry.
Týkalo se to jak vládních výdajů,
tak mezd, které neodpovídaly
výkonnosti tamních ekonomik.
66
A se státy to funguje podobně jako
s firmami. Ty, které nejsou konkurenceschopné, můžou bankrotovat.
Portugalsko tak od května roku
2011 do poloviny roku 2014 muselo čerpat záchranný balíček ve výši
78 miliard eur. O Řecku už byla řeč.
ŘECKO NENÍ IRSKO
Od roku 2014 se eurozóna vrátila
k ekonomickému růstu. Kromě
záchranných programů pro země
v krizi k tomu přispělo globální oživení ekonomiky, kterému pomohla
například i velmi uvolněná měnová
politika Evropské centrální banky.
Dodnes v eurozóně platí záporná
základní úroková sazba, zatímco
v Česku ji centrální banka rychle
zvedá.
Španělská a portugalská ekonomika
rostou od roku 2014 podobným
tempem jako celá eurozóna, tedy
v rozmezí zhruba od jednoho do
3,5 procenta ročně. Čtyři roky růstu
ale v obou zemích stačily jen na to,
aby se produkce vrátila na předkrizovou úroveň. HDP na hlavu bylo
ve Španělsku na konci roku 2017
stejně vysoké jako v roce 2008.
Výkon portugalské ekonomiky byl
jen o necelá dvě procenta vyšší než
na konci prvního krizového roku.
Španělsko navíc dál trápí víc než
patnáctiprocentní nezaměstnanost.
Za příklad zvládnutí krize se naopak
dává Irsko. Výkon jeho ekonomiky
je dnes vysoko nad předkrizovou
úrovní. Platilo by to, i kdyby se
v roce 2015 HDP skokově nezvýšilo příchodem řady zahraničních
firem za nízkými daněmi. Už v roce
2014 byla irská ekonomika o víc
než sedm procent nad výkonem
roku 2008. Také nezaměstnanost
je v zemi dnes nižší, než byla před
deseti lety, a je i pod průměrem EU.
Irsko jako premiant celé skupiny
PIIGS už do krizového období
vstupovalo s mnohem lepšími
předpoklady než nejhůř zasažené
Řecko. „Porovnáváme dvě velmi
odlišné ekonomiky: jednu exportně
orientovanou a důvěryhodnou pro
zahraniční investory, která zažila
krátkodobé nepříznivé období,
a druhou, jež po desetiletí výrazněji
neřešila strukturální problémy,“
říká Vilém Semerák z Institutu
ekonomických studií na Univerzitě
Karlově.
Irský veřejný dluh v roce 2008 činil
44 procent výkonu irské ekonomiky, zatímco Řekové už tehdy dlužili
víc, než kolik toho dokázali za rok
vyprodukovat – 113 procent. „V irském případě na rozdíl od řeckého
nešlo o nutnost zcela změnit logiku
fungování ekonomiky a fiskální
politiky. Bylo nutné se jen vypořádat s důsledky časově omezeného
nárůstu zadlužení, souvisejícího
s dopady krize,“ pokračuje Semerák.
Podle ekonomů navíc Irové reagovali mnohem razantněji než
Řekové. „Irové rychleji a účinněji přistoupili k vnitřní devalvaci.
Například pracovníci tamní veřejné
sféry se museli smířit s prudkým
snížením mezd, až o desítky procent. A smířili se. To Irsku umožnilo
krizi vyřešit. Je však třeba přiznat,
že žádná z vyhlášených problémových zemí eurozóny na tom
v důsledku krize nebyla ani vzdáleně tak zle jako právě Řecko,“ říká
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom
Czech Fund.
A tak zatímco irský dluh na konci
roku 2017 představoval 68 procent
HDP, v Řecku to bylo 178 procent.
To je suverénně nejvíc v celé EU.