Globální pop music vládne od začátku nového tisíciletí rap.

V Česku se na něj ale pořád hledí s předsudky.

TÁŇA ZABLOUDILOVÁ

„Odkdy je hudba tak důležitá?“ ptá se

hlavní hrdina seriálu Mad Men, legendární tvůrce reklam Don Draper, poté

co si klient řekne o spot podkreslený

chytlavou písničkou. V závěru epizody, která se odehrává v roce 1966,

pak zamyšleně pouští gramodesku

Revolver od Beatles. Díky nim se tehdy

pop music stala nepřehlédnutelnou.

Internet sice od té doby rozlámal publikum na spoustu menších dílků s odlišným vkusem, vliv hudebních ikon

na kulturu je ale pořád obrovský.

Nástup rapu (nebo můžeme říkat

hip hopu) na přední příčky hitparád

vyvolává podobnou draperovskou

otázku. Stal se totiž stejně důležitým,

jako kdysi býval rock. Jeho vznik se

obvykle spojuje se začátky sedmdesátých let, kdy se poprvé hrál na parties

v Bronxu. Globální hudební scéně

začal dominovat někdy po přelomu

tisíciletí a dnes už jsou hudební

fanoušci zvyklí na stabilní přítomnost

rapových stars v top ten tracích na

Spotify a videích na YouTube.

Když dostane Kanye West jeden ze

svých pravidelných záchvatů (přicházejí vždycky, když potřebuje prodat

kolekci tenisek), vyfotí se s Trumpem,

prohlásí se „Stevem Jobsem kultury“ nebo rovnou oznámí, že bude

sám kandidovat na prezidenta,

věnují tomu média pozornost nejen

kvůli tomu, že je to zábavné. West

vydal v roce 2010 jedno z nejlepších

rapových alb historie a stále se mu

hudebně víceméně daří. Jeho deska

My Beautiful Dark Twisted Fantasy před

osmi lety završila první dekádu dominance žánru a zatvrdlým fanouškům kytar definitivně dokázala, že

i rap může mít svá auteur alba, svého

Bowieho i své Beatles, i když budou

z podstaty doby v lecčems jiní.

DEVADESÁTKY

Pusťte si některé z nejslavnějších alb z doby, kdy náladu

definovala údajná válka mezi

západním a východním pobřežím, lehkonohé beaty a záliba

v narážkách na kung-fu filmy.

Tupac Shakur

All Eyez On Me (1996)

Nas

Illmatic (1994)

Notorious B.I.G.

Ready to Die (1994)

Wu-Tang Clan

Enter the Wu-Tang

(36 Chambers) (1993)

STRIPTÉRKY A BOLESTÍNI

Světoznámí jsou dnes jak hédonističtí

rappeři jako Gucci Mane, legendární

otec atlantské scény, dřív závislý na

kodeinovém sirupu, tak profesorsky

přesný Kendrick Lamar, přednášející

svou dokonalou flow o rasové nerovnosti. Nebo reprezentant gangsta

rapu Chief Keef, pocházející z jižního

Chicaga, kde se na ulicích denně

střílí. Příběhy, které žánr vypráví,

nejsou jen o úspěchu a penězích, ale

taky o emocích. Rap má své smutné

a zranitelné sad boys, populární jsou

i ženy, otevření homosexuálové, lesby a trans lidé – přes všechen mužský

šovinismus obsažený v samotné DNA

žánru.

Nejúspěšnějším rapperem současnosti

je ostentativně citlivý, napůl židovský

Kanaďan Drake. Nejsledovanější

ženou je Cardi B, bývalá striptérka

z Bronxu, jejíž cesta vtipně přepsala

typickou trajektorii úspěšného

rapového umělce. Tím je většinou

muž, jehož první hity často prokazují

kvalitu tím, že dostanou osazenstvo

vyhlášených strip klubů do největšího

varu – track, který má na place mezi

striptérkami a hosty největší ohlas, je

něco jako producenty vybrané demo.

Cardi B se díky popularitě získané na

Instagramu povedlo z role tančícího

křoví dostat na pozici hlavní hvězdy

nočního byznysu a vedle Nicki Minaj

dnes plní roli ženské rapové superstar a vzoru pro budoucí rapperky,

kterých je pořád víc.

PULITZER

Na vrcholku žebříčku nejprodávanějších umělců původně černošského

žánru je paradoxně stále král nultých

let Eminem. Největší hvězdy současné

dekády jsou ale opět většinou tmavší

pleti. O trůn „černých Beatles“ si

názvem svého hitu předloni řekli Rae

Sremmurd, minulý rok na něj však

95