KALEIDOSKOP  @PavelJegl

Z publikování ve vědeckých časopisech vědci nezbohatnou. Peníze

skončí ve vydavatelstvích. Těm

musí za zveřejnění nebo přístup ke

článkům platit univerzity a ústavy,

které samy mnoho výzkumů financují. Jistě, vydávat vědecký časopis

něco stojí, ale… Příjmy hlavních

vydavatelů převyšují miliardu dolarů. Copak se někdo může divit, že

Sci-Hub je mezi v ědci oblíbený?

„Ano, Sci-Hub je zjevně ilegální,“

připouští v rozhovoru pro magazín Nature biolog Stephen Curry

z Královské univerzity v Londýně.

„Jenže fakt, že je v akademickém

světě tak populární, odráží frustraci mnoha lidí z toho, jak funguje

publikační byznys.“

Tím, jak v minulých letech největší

vědecká vydavatelství zvyšovala

cenu předplatného, podnítila vznik

hnutí za otevřený přístup – Open

Access. Univerzity a další instituce

začínají poskytovat články online

a zdarma. Ačkoli – ne vždycky hned

úplně zdarma, ale třeba až po roce

nebo dvou, kdy jsou k dispozici jen

předplatitelům.

Tato konkurence nicméně neznamená, že největší vydavatelství

krachují. Publikace v prestižních

vědeckých časopisech je pro instituce i samotné vědce pořád důležitá.

PATENTY JAKO PLEVEL

Obdobně jako publikace vědeckých informací má k ideálu daleko

i patentový systém. Rozvíjí se

už od roku 1474, kdy ho zavedli

v Benátské republice. Vynálezce

nebo firma dává patentovat svá

technická řešení, látky, léčiva, software. Pochopitelně musí být nové

a musí s nimi přijít první.

14

Majitel patentu bere peníze za to,

že druhým poskytuje právo inovaci

používat – uděluje jim licenci. Na

patentu může vydělat i tak, že ho

prodá. Anebo se může rozhodnout,

o licenci. Takový postup může

vyústit do patentové války. Nejznámější je válka mezi Applem a Samsungem s desítkami soudních bitev

o desítky miliard dolarů.

To byl ale boj gigantů. Když se

gigant pustí do firmičky, která po- 

užila jím patentovanou technologii, může ji lehce zlikvidovat. Firmička přitom o patentu nemusela

vědět, protože nemá kapacity na

to, aby záplavu patentů – zejména

v oblasti softwaru – sledovala.

AARON SWARTZ

Úsilí zpřístupnit plody vědeckého bádání i těm, kteří nemají na

články ze žurnálů, má i svého

mučedníka. Aaron Hillel Swartz

prožil krátký, ale činorodý život:

byl spoluautorem standardů RSS

nebo Markdown a spoluzakladatelem sociální sítě Reddit.

V roce 2011 ho policie a federální prokuratura obvinily, že

přes svůj účet na univerzitě

MIT hromadně stahoval články

z vědeckých žurnálů, aby je dál

šířil. Hrozilo mu za to 35 let ve

vězení a milionová pokuta. Nabídnutou dohodu o vině a trestu,

po níž by si odseděl půl roku,

Swartz odmítl. Před vynesením

rozsudku se v lednu 2013 ve

svých šestadvaceti letech oběsil.

Smuteční řeč na jeho pohřbu

pronesl Tim Berners-Lee, tvůrce

World Wide Webu.

Svět patentů je čím dál nepřehlednější. Zejména poté, co do něj

vtrhli „patentoví trollové“, kteří

nic světoborného neobjevují, nic

nevyrábějí, jen si dávají registrovat

technické nebo softwarové triviality na patentovém úřadu. Potom

vyhledávají výrobky, které využívají

jimi registrované nápady, a u soudů vymáhají odškodné. Příkladem

byla třeba snaha firmy Forgent

Networks vymoct licenční poplatky

za používání rozšířeného obrazového formátu JPEG. V nultých letech

takto od třiceti společností získala

přes sto milionů dolarů, než soud

definitivně rozhodl o tom, že jsou

její nároky neoprávněné.

Trollové jsou rozšířeni v Severní

Americe, vyskytují se ale i v Evropě. Podnikatelé proto leckdy neplatí za patenty, aby ochránili svou

investici do výzkumu, ale aby se

ochránili před patentovými trolly.

BRZDA POKROKU

že ho nikomu neposkytne. Pak by

jeho patentované řešení neměl

nikdo použít až dvacet let.

Vlastník patentu někdy vymáhá

peníze od těch, kteří jeho technická řešení využívají, aniž požádali

Původním smyslem patentů není

pouhá ochrana duševního vlastnictví a odměňování vynálezců. Slovo

patent pochází z latinského patere,

což se dá přeložit jako dát k veřejnému nahlédnutí, prostě zveřejnit.