KALEIDOSKOP @PavelJegl
Z publikování ve vědeckých časopisech vědci nezbohatnou. Peníze
skončí ve vydavatelstvích. Těm
musí za zveřejnění nebo přístup ke
článkům platit univerzity a ústavy,
které samy mnoho výzkumů financují. Jistě, vydávat vědecký časopis
něco stojí, ale… Příjmy hlavních
vydavatelů převyšují miliardu dolarů. Copak se někdo může divit, že
Sci-Hub je mezi v ědci oblíbený?
„Ano, Sci-Hub je zjevně ilegální,“
připouští v rozhovoru pro magazín Nature biolog Stephen Curry
z Královské univerzity v Londýně.
„Jenže fakt, že je v akademickém
světě tak populární, odráží frustraci mnoha lidí z toho, jak funguje
publikační byznys.“
Tím, jak v minulých letech největší
vědecká vydavatelství zvyšovala
cenu předplatného, podnítila vznik
hnutí za otevřený přístup – Open
Access. Univerzity a další instituce
začínají poskytovat články online
a zdarma. Ačkoli – ne vždycky hned
úplně zdarma, ale třeba až po roce
nebo dvou, kdy jsou k dispozici jen
předplatitelům.
Tato konkurence nicméně neznamená, že největší vydavatelství
krachují. Publikace v prestižních
vědeckých časopisech je pro instituce i samotné vědce pořád důležitá.
PATENTY JAKO PLEVEL
Obdobně jako publikace vědeckých informací má k ideálu daleko
i patentový systém. Rozvíjí se
už od roku 1474, kdy ho zavedli
v Benátské republice. Vynálezce
nebo firma dává patentovat svá
technická řešení, látky, léčiva, software. Pochopitelně musí být nové
a musí s nimi přijít první.
14
Majitel patentu bere peníze za to,
že druhým poskytuje právo inovaci
používat – uděluje jim licenci. Na
patentu může vydělat i tak, že ho
prodá. Anebo se může rozhodnout,
o licenci. Takový postup může
vyústit do patentové války. Nejznámější je válka mezi Applem a Samsungem s desítkami soudních bitev
o desítky miliard dolarů.
To byl ale boj gigantů. Když se
gigant pustí do firmičky, která po-
užila jím patentovanou technologii, může ji lehce zlikvidovat. Firmička přitom o patentu nemusela
vědět, protože nemá kapacity na
to, aby záplavu patentů – zejména
v oblasti softwaru – sledovala.
AARON SWARTZ
Úsilí zpřístupnit plody vědeckého bádání i těm, kteří nemají na
články ze žurnálů, má i svého
mučedníka. Aaron Hillel Swartz
prožil krátký, ale činorodý život:
byl spoluautorem standardů RSS
nebo Markdown a spoluzakladatelem sociální sítě Reddit.
V roce 2011 ho policie a federální prokuratura obvinily, že
přes svůj účet na univerzitě
MIT hromadně stahoval články
z vědeckých žurnálů, aby je dál
šířil. Hrozilo mu za to 35 let ve
vězení a milionová pokuta. Nabídnutou dohodu o vině a trestu,
po níž by si odseděl půl roku,
Swartz odmítl. Před vynesením
rozsudku se v lednu 2013 ve
svých šestadvaceti letech oběsil.
Smuteční řeč na jeho pohřbu
pronesl Tim Berners-Lee, tvůrce
World Wide Webu.
Svět patentů je čím dál nepřehlednější. Zejména poté, co do něj
vtrhli „patentoví trollové“, kteří
nic světoborného neobjevují, nic
nevyrábějí, jen si dávají registrovat
technické nebo softwarové triviality na patentovém úřadu. Potom
vyhledávají výrobky, které využívají
jimi registrované nápady, a u soudů vymáhají odškodné. Příkladem
byla třeba snaha firmy Forgent
Networks vymoct licenční poplatky
za používání rozšířeného obrazového formátu JPEG. V nultých letech
takto od třiceti společností získala
přes sto milionů dolarů, než soud
definitivně rozhodl o tom, že jsou
její nároky neoprávněné.
Trollové jsou rozšířeni v Severní
Americe, vyskytují se ale i v Evropě. Podnikatelé proto leckdy neplatí za patenty, aby ochránili svou
investici do výzkumu, ale aby se
ochránili před patentovými trolly.
BRZDA POKROKU
že ho nikomu neposkytne. Pak by
jeho patentované řešení neměl
nikdo použít až dvacet let.
Vlastník patentu někdy vymáhá
peníze od těch, kteří jeho technická řešení využívají, aniž požádali
Původním smyslem patentů není
pouhá ochrana duševního vlastnictví a odměňování vynálezců. Slovo
patent pochází z latinského patere,
což se dá přeložit jako dát k veřejnému nahlédnutí, prostě zveřejnit.